V prosinci nová vláda pod vedením Andreje Babiše - tehdy ještě ne v demisi, „jenom “ bez sněmovnou vyslovené důvěry - provětrala nejvyšší patra českého úřednictva. A i když společnost úředního šimla moc nemiluje, tenhle krok vyvolal kritiku: evidentně vypadal jako snaha zbavit se rychle osob, které by mohly být přicházejícím ministrům nepříjemné, a nahradit je „svými lidmi".
Protože skepsi k moci už máme všichni historicky vštípenou, což je mimochodem asi dobře, myslel jsem si totéž. Nicméně o něco později mě napadlo, jestli by rčení o tom, že někdo pro stromy nevidí les, nemělo platit i naopak: ten „strom“ ze zmíněné čistky, na němž jsem si to uvědomil, bylo zrušení Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR a zejména uvolnění Arnošta Markse z pozice jejího vedoucího.
Tenhle úřednický tým po sobě zanechal podivnou pachuť. Vše začalo už tím, jak'byl při svém vzniku před čtyřmi lety pojmenován: zákon o podpoře české vědy (130/2002 Sb.) ustavuje při vládě poradní orgán jménem Rada pro výzkum, vývoj a inovace, což je název tak dlouhý, že se prakticky používá jen zkratka RWI. Kromě délky je na tomto názvu pozoruhodná hlavně skutečnost, že neobsahuje slovo „věda“, což má své kořeny v nadnárodním newspea-ku, který s oblibou používá slovo „research", zatímco slovu „science“ se skoro vždy vyhýbá. To je překvapivé do té míry, že ti, kdo s nejednoduchým předivem struktury řízení české vědy nejsou do detailu obeznámeni, si tu zkratku vykládají nesprávně, jako by jedno to „V“ stálo za slovo „věda". Taková optika dává zajímavý rozměr titulu místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, který si udělil předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace v Sobotkově vládě Pavel Bělobrádek, a samozřejmě i názvu té zrušené sekce, již vedl úředník Arnošt Marks - jehož Bělobrádek nechal jmenovat také členem této rady, a dokonce dosáhl i jeho zvolení jejím (tedy vlastně svým) místopředsedou.
Absurdní situace, kdy v nejvyšším státním orgánu rozhodujícím o české vědě sedí řada předních osobností naší vědy a inovativního průmyslu, předsedou je ale vědecky zcela bezvýznamný bývalý zvěrolékař a faktickou moc vykonává vědecky stejně impotentní úředník, snad nevyžaduje další komentář. Tak jen dodejme, že Sekce pro vědu, výzkum a inovace se zapsala do povědomí vědecké obce především tím, že její pracovníci znefunkčnili databázi, v níž se předtím dlouhá léta ukládaly a prezentovaly informace o výsledcích naší vědy.
V tomhle konkrétním případě byl prostě vyhazov neschopného úředníka a obsazení jeho místa v RWI k 1. únoru světově uznávaným kybernetikem Vladimírem Mankem zcela namístě. Z toho všeho samozřejmě vůbec nic neplyne pro jakýkoliv jiný případ, kromě toho, že bychom jej neměli posuzovat bez znalosti konkrétních faktů.
KAREL OLIVA, LN – Poslední slovo 15.2.2018
* * *
Skvělý článek autora, který nahradil Jana Rejžka. Mimochodem Pavel Bělobrádek je jediný zákonodárce, který požádal o odstranění svého E-Mailu a nezasílání mého zpravodajství. Nepřekvapuje. Klasický lidovecký, přizpůsobivý kariérista s plnými ústy morálky a dobrých mravů, ale sám je odpudivým představitelem pravého opaku.
Včera v Událostech ČT byl příspěvek - Rezignace senátora Františka Čuby – skutečné pozadí se diváci ČT nedozvědělo. Můžete si o něm přečíst ve článku LN Slušovická finta ze dne 2.2.2018. Čím méně Bělobrádků, Čubů a Kalousků v politice, tím lépe pro občany a jejich zemi.
Jan Šinágl, 16.2.2018
* * *
Jan Patočka ml. o Uhlovi, Rumlovi, Pithartovi a dalších, aneb o delíriu mravů a mravnosti!
Read more...