Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:26
    Univerzální nadstátní občan Proč dnešní Evropa čelí nebezpečí ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

… Technologicky pokročilá společnost svobodu jednotlivce doslova potírá, mini­malizuje, právě ve prospěch většího „dobra“, ztělesněného korporací. Obvyk­le se pro nepříliš povzbudivý výsledek používá slovní spojení „high tech - low life“, špičková technologie - bídný život. Vize takové budoucnosti pak ukazuje svět, v němž jednotlivec není nic, jen sou­částí sítě ovládané nadnárodními firma­mi. Jejich totalitní vláda pak staví lidi do role otroků těchto velkých koncernů, jež diktují společenské normy i způsoby, jak mají lidé žít i přemýšlet. … Právě vlastnictví a plody z robotické práce, přebírající neodvratně úlohu té lid­ské, rozhodnou o dopadu digitální revolu­ce na dnešní liberální kapitalistický svět. … Pokud se ale dostanou do výlučného vlastnictví, či alespoň správy jakékoliv korporace, neodvratně jí pomohou k do­sažení monopolu a postupnému ovládnu­tí celé společnosti i každého z nás. Právě to je osud, ke kterému zatím zcela neod­vratně směřujeme.

* * *

Digitální korporativismus

Dychtění po novotách již dlouho zneklid­ňuje státy, a je proto přirozené a nezbyt­né, že se snaha o změny přesunula z poli­tiky do oblasti hospodářské. Napomohla tomu řada příčin - nový rozmach průmys­lu vlivem zdokonalení technických pro­středků a nových způsobů výroby, změ­ny ve vzájemných vztazích mezi zaměst­navateli a zaměstnanci, hromadění majet­ku v rukou nepatrného počtu lidí a nedo­statek v širokých vrstvách, nárůst důvěry dělníků ve vlastní síly a jejich živější vzá­jemný styk, upevnění jejich organizace, a navíc pokles mravnosti. To vše vyvola­lo sociální konflikt, před nímž v součas­nosti stojíme.

Stejně jako se papež Lev XIII. rozhodl ve slavné encyklice Rerum novarum vy­pořádat s technologickým pokrokem kon­ce 19. století, ukazuje se i nyní, že bude třeba se vypořádat s dalším stadiem tech­nické revoluce a jejím vlivem na spole­čenské uspořádání. První odstavec ency­kliky jako by nebyl více než 1251etý, ale napsal jej některý světový politik či jiná autorita dnes. Více než polovina světové­ho bohatství se soustředila v rukou pou­hého jednoho procenta populace, onen pověstný pochod obra následovaného tr­paslíky nebyl nikdy stejně dlouhý. Přitom technologie nebyla nikdy stejně vyspělá a společnost pokročilá jako dnes.

Není náhodou, že encyklika filozoficky založila směr označovaný korporati­vismus. Technologický pokrok zkrátka s velkou pravděpodobností směřuje v ka­pitalistickém systému k posilování moci soukromých společností a s tím souvisejícímu přebírání moci. V blízké době nás proto nejspíše nečeká nic jiného než nová verze neokorporativismu nebo - chcete-li - digitálního korporativismu.

Nebude pak nejspíš ani žádnou náho­dou, ale historickou zkušeností, že se ta­kové zřízení prvně nezrodí v nejvyspělejších společnostech, ale naopak v těch, kde moderní pokrok vytrhuje většinu . obyvatel ze situace bližší spíše středověku. Podobnou chybu udělala řada filozo­fů v čele s Karlem Marxem již v počát­cích průmyslové revoluce. Stejně jako se pak komunismus nešířil přednostně v anglických továrnách, ale ruských zemljankách, nebude se digitální společenská revoluce nejspíš nejprve odehrávat v nekonečných předměstích kalifornského křemíkového údolí, ale spíše v ulicích jihočínského Šen-čenu.

V Číně se již dnes testuje „kreditní rating“ života všech občanů, který zváží a vyhodnotí klady a zápory, pozitiva a prohřešky života řádných občanů a na í tomto základě rozhodne o jejich ceně pro společnost, zdravotním a sociálním pojištění a možná i o volebních a jiných osob­ních právech. Samozřejmě ve formě cen­trálně ovládané sítě se zapojením největších firem či korporací, jako je koncem Alibaba v čele se zakladatelem Jackem Ma. Právě čínské uspořádání se dnes po­važuje za obraz neliberálního korporativismu, v němž jsou i do parlamentu dosazováni zástupci velkých firem a vedoucí členové komunistické strany se prolínají j s rodinami největších boháčů z podnika­telských kruhů.

… A konečně za další století jsme se dobrali další krize a dalšího vzestupu ma­sových hnutí. Vstupujeme zkrátka do již třetího stoletého cyklu kapitalismu, který se tentokrát bude po průmyslové a tech­nické vyznačovat revolucí digitální. Prav­děpodobně v něm hned zpočátku opět na­stane vzestup pseudolidových hnutí, aby na jejich úkor naopak posílily právě auto­ritativní proudy. Stejně jako byli dříve hr­diny lidu revolucionáři uzurpující moc, jako nedávno zesnulý „lidový" diktátor Fidel Castro, budou jejich roli hrát nově postavy, jako je Elon Musk se svými vše- ovládajícími firmami.

Už v roce 1993 popsal americký teore­tik managementu Peter Drucker ekono­mické uspořádání, v němž se namísto prá­ce, půdy a kapitálu sází na know-how a informace. Podle tehdejšího odhadu se měl svět změnit v letech 2010 až 2020. I kdyby to přišlo o trochu později, taková budoucnost není daleko. Nejde však o ně­jakou formu postkapitalismu, ale o v po­řadí třetí hlavní vývojovou fází kapitalis­tické společnosti. Motivace pro změnu je přitom stále stejná - rostoucí příjmová nerovnost, cyklická nezaměstnanost a in­flace a prakticky nenávratné poškozová­ní životního prostředí.

Jak popisuje především britský novi­nář Paul Mason ve své knize Post Capitalism, ekonomika založená na trhu a sou­kromém vlastnictví spěje ke konci právě kvůli digitální revoluci. Mason vychází z práce Druckera a ekonomů Josepha Schumpetera a Jeremyho Rifkina, ale je označován i za následníka Karla Marxe, Rosy Luxemburgové, či dokonce Vladi­míra Iljiče Lenina. Kapitalistické velké cykly podle něho probíhají dokonce jen po čtvrtstoletích, kdy se střídá růst a úpa­dek. Neoliberální dogmata přitom selhá­vají, protože roste informační společnost a zmenšuje se přirozená poptávka po prá­ci nahrazované chytrými stroji, jak popi­soval nejslavněji už britský ekonom John Maynard Keynes. Otvírá i střet mezi tra­diční hierarchií a společností založenou na sítích.

Právě vlastnictví a plody z robotické práce, přebírající neodvratně úlohu té lid­ské, rozhodnou o dopadu digitální revolu­ce na dnešní liberální kapitalistický svět. Pokud ze strojů poplyne společný užitek, bude nakonec možné realizovat utopistic­ké představy o spokojeném životě bez ne­dobrovolné práce a například se základ­ním nepodmíněným příjmem.

Pokud se ale dostanou do výlučného vlastnictví, či alespoň správy jakékoliv korporace, neodvratně jí pomohou k do­sažení monopolu a postupnému ovládnu­tí celé společnosti i každého z nás. Právě to je osud, ke kterému zatím zcela neod­vratně směřujeme.

Z článku redaktora LN Jana Klesly, LN, 3.12.2016

* * *

Smyslem života a zárukou fyzického a duševního zdraví je práce. Bude-li nahrazována práce a „myšlení“ uměle, budou problémy zákonitě narůstat. Zákony vědy budou vždy podřízeny zákonům přírody.Pokud je nebudeme respektovat a ctít, dá nám svoji převahu a sílu příroda najevo. Už se tak ostatně začíná dít – rozpad rodin, ztráta přirozené schopnosti komunikovat, narůstající osamocenost, psychické poruchy, duševní choroby, nedostatek vody, změna klimatu apod.

 

Jan Šinágl, 5.12.2016 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.00 (2 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)