Aktualizováno 1.11.2015: To co je zveřejněno na stránkách ČSDS je autentické. To, co časopis Týden v článku níže publikoval jako slova pana Portmanna, autentické není! Naopak bylo to naprosto neautorizované. Své opravdové pohledy na konec války publikoval pan Portmann v Lidových novinách a obšírněji v tomto článku – cituji jeho konec: „Střízlivé hodnocení skončení války nemůže proto pro nás Čechy dopadnout jinak než hodně dvojsečně. Rok 1945 přinesl osvobození a zároveň vědomé zakládání nové nesvobody. V tomto smyslu se tehdy konalo něco, co jedním slovem můžeme nazývat „onesvobození“.“ J.Š.
*************************************************************************
To až dusící, mrtvolné ticho v dnešní den ve vesnicích a městech je děsivým svědectvím o
stavu dnešní společnosti. Ukazuje absenci přirozeného vztahu k vlastní zemi. Je následkem minulosti, zasahující až do dnešní doby. Po fyzické okupaci následovala okupace ducha národa a lámání charakteru většiny.
… Když jsme u armád a osvobození, koupil jsem si Týden 13/2015 s titulkem „Znásilnili tisíce žen“ na obálce. Uvnitř se činům rudoarmějců z roku 1945 věnovaly články „Znásilněná svoboda“ a „Osvobození se rovnalo okupaci“! Ivan Motýl napsal totéž, co já tvrdím tiskem už 20 let a ústy daleko déle. Poukazoval jsem na negativní jevy partyzánského odboje i osvoboditelů už v roce 1995 v regionálním tisku a v roce 1998 v knize Jak to bylo s partyzány. Měl jsem hodně pozitivních ohlasů, ale zuřivé ohlasy od „bojovníků za svobodu“. Tito členové ČSBS byli neskuteční křiklouni, nedalo se s nimi vůbec polemizovat a byli to nejhorší nacionalisté, jaké jsem kdy potkal. Jak slyšeli o něčem německém, stříleli by! A šlo vesměs o bývalé či současné komunisty! ...
... Tito „bojovníci“ (měli členství, ale většinou nikdy nebojovali!), na mne svolali dvě tiskové konference a na jedné řekl předseda OV ČSBS Žďár n. S., plk. v.v. Jan VELÍK, také toto: „Znásilnit jednu ženu jedním mužem nejde. A když se ženská usměje, tak si voják dovolí... A víte, kolik je u nás černoušků a tak podobně? Ale za čokoládu! Rusáci byli holt hurá a Američané klidní. Ale dostali totéž od těch žen.“
Popřel jakékoliv znásilňování rudoarmějci! Až po mém odchodu připustil pan prof. Radomír LUŽA: „Znásilňování Rudou armádou - to bylo! To každej ví tady přece! Ale to je součást války.“ Ještě že to vše nahrálo okresní rozhlasové studio... Zeptejte se na osvoboditele potomků a příbuzných těch znásilněných žen, někdy i zavražděných, když se vzpouzely! Co by říkali Vyvadilové a Velebové, kdyby to potkalo jejich blízké? I proto tu nikdy nechci Rusáky! A tak vivat jezdcům s vlajkou hvězdnatou!
* * *
Vážená redakce Žďárského deníku a vážený pane starosto Radešínské Svratky!
Rozhodl jsem se trochu netradičně napsat Vám společný dopis. Jeho příčinou je nedávno zesnulý pan Jaromír Rys, rodák z Radešínské Svratky. V roce 1999 jsem o něm napsal v knize Zlatá léta padesátá něco v tom smyslu, že jeho tehdejší činnost byla velmi podezřelá a že si vysloužil přezdívku Zrádce Vysočiny. Pan Rys mě po několika letech zažaloval, chtěl omluvu a 50.000 Kč. Soud probíhal 1. rok cca po 3 měsících a mně se podařilo sehnat svědky, kteří pana Rysa zažili v TNP jako kápa a spolupracovníka komunistického režimu. Vypověděli o něm takové věci, že by si od pana Rysa doslova pes kůrku nevzal. Navíc jsem sehnal písemné doklady a i z jeho výpovědí poskládal jednoznačný příběh - Rys „utekl“ z komunistického koncentráku tak, že prošel vrátnicí, pak se pohyboval v režii StB, v každé vesnici navštívil nejbohatší a režimu nejméně pohodlné lidi, kteří byli vždy následně pozatýkáni. Nakonec byl zadržen sám a ve vězení dělal kápa a choval se nechutně k běžným politickým vězňům.
Každý jiný člověk by stáhl žalobu a hanbou zalezl, netoliko pan Rys. Přitom se ukázalo, že krátce po pádu komunistů doslova ukořistil v Jihlavě post předsedy KPV, ovšem po pár letech musel s hanbou funkci složit, když vystoupili pamětníci jeho starých činů. Přesto seděl u soudu s odznakem KPV v klopě, v můj prospěch svědčilo několik skvělých členů KPV (jeden byl vyznamenán i prezidentem) a dokonce mě přišla morálně a radou podpořit jejich tehdejší největší ikona, velmi známá i z televize, JUDr. Jan Pospíšil. Bylo to opravdu absurdní. Já stále věřil, že po zaprotokolovaných výpovědích nemohu soud prohrát, proto jsem se hájil sám a asi dost naivně. Soud pak na celých 7 let usnul a až poté nás zase pozvali a já byl upozorněn, ať si právníka konečně vezmu! Ten se ujal případu a napsal jen krátké vyjádření. Při prvním jednání po těch letech vyzval soudce Rysova právníka, ať jej vezme na chodbu a přesvědčí jej ke stáhnutí žaloby, jinak že to pro něj nedopadne dobře.
Stalo se, pan Rys vzal žalobu zpět, čímž vlastně nuceně připustil svoji zrádcovskou minulost, já měl konečně klid a všechny oskenované materiály jsem zavěsil na své stránky. Najdete je na HYPERLINK http://www.jurman.wz.cz www.jurman.wz.cz v oddíle „Soud s Rysem“.
Žalobci to však nestačilo, a jakmile zemřeli pamětníci jeho poklesků, zase se prodral do čela jihlavské KPV! Většina členů jej ani neznala a zbývající sice reptali, ale nemohli prý mu nic prokázat. Já se o něj přestal zcela zajímat a do víru dění jsem se dostal zase až po vydání jeho nekrologu ve Žďárském deníku 5. 3. 2015. Okamžitě mi volali lidé z Radešínské Svratky, co je to za nehoráznost, jak to může někdo otisknout a že se ozvou, jakmile uplyne nějaký čas od Rysovy smrti. Od té doby mě navštívilo několik rodin z R. Svratky a z Řečice, právě dnes zde byla už třetí rodina. Vyprávějí další podrobnosti o Rysovi, kolik lidí dostal do vězení a že snad i někoho zastřelil. Jsou znechuceni, stěžují si na Žďárský deník a hlavně na pisatele Rolinka, který poznal Ryse až pár let před smrtí, uvěřil všem jeho bajkám a vůbec o něj nic objektivního neví!
Navíc prý chce Rolinek stavět Rysovi v R. Svratce pomník, a to už je na ty lidi opravdu moc! Osobně se do toho nechci plést, jen upozorňuji jak redakci, tak především vedení Radešínské Svratky, aby se nedopustily nepředloženosti, která by mohla vést ke konfrontacím, ničení pomníku, stavění pomníku s opačným znaménkem atd. Taková je opravdu nálada mezi lidmi! Materiály na mém webu by Vám mohly mnohé ozřejmit. Považuji za nutné Vám tohle napsat!
S pozdravem
Ing. Hynek Jurman alias Bořivoj Nebojsa
* * *
Stále toho mnoho o naší minulosti nevíme, mnohé zůstává tabu. Bojíme se pojmenovat pravdu a netrestáme zlo. Proto žijeme ve lži a potkáváme na každém kroku bezcharakternost. Ovládá nás a určuje stále více naše životy a osudy. Čekání na Godota vyhovuje našemu sklonu k pohodlnosti, neřešit, nedělat si problémy. Budou zákonitě narůstat a s nimi i naše tolik ceněná pohoda, mizet. Poláci nám ukázali cestu. Příští volby budou výzvou každému občanovi. Možná už poslední, která nám dají šanci nemuset se stydět žít v této zemi a za to, že jsem její obyvatel. Je na čase přestat krást a začít také něco budovat pro ty, co přijdou po nás. To je výzva dnešního státního svátku. To až dusící, mrtvolné ticho v dnešní den ve vesnicích a městech je děsivým svědectvím o stavu dnešní společnosti. Ukazuje absenci přirozeného vztahu k vlastní zemi, který je následkem minulosti, zasahující až do dnešní doby. Po fyzické okupaci následovala okupace ducha národa a lámání jeho charakteru. Porovnejte Švýcarsko, Francii, Německo či USA jak ti, jako správní patrioti, hrdě slaví po celé zemi od nejmladších po nejstarší. Také jsme to kdysi uměli.
Jan Šinágl, 28.10.2015
Komentáře
prosím, nelžete pořád!! Mám pocit, že jste duševně nemocný člověk snad od narození. Namátko se dotknu "citové oblasti", Hácha byl prostý kolaborant!! Vis i jím podepsaná protižidovská opatření a to ještě předtím, než jsem vtrhla ta nacistická horda 15.3.39. A to bych mohl pokračovat v noha dalších věcech. Je zajímavé, že jste uváděn společně s otcem na stránkách Stb-zájmové osoby a to i dalších osob tam v seznamech uvedených co je neustále
slepě obhajujete, ač mají vazbu na tu stranu nacistického zločinu!!! A pokud z toho vyskakujete ze židle, tak to říkám právnickou mluvou, je taková vazba postavena najisto, nezpochybniteln ou právní skutečností.
"G."
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.