Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Nejnovější komentáře

  • 26.02.2018 02:49
    Qual ip certo colocar no host, da camera ou do PC?

    Číst dále...

     
  • 26.02.2018 01:35
    Pai patroa mundo e desse modo almeja salvar.

    Číst dále...

     
  • 25.02.2018 22:19
    Пользователь, находясь дома в уютной обстановке может дать ...

    Číst dále...

     
  • 25.02.2018 21:56
    E também vou mandar bala no redirecionament o, ok?

    Číst dále...

     
  • 24.02.2018 19:12
    Dokud nám naše mentalita stále kritizovat, být nesourodí ...

    Číst dále...

     
  • 24.02.2018 17:19
    Vázený pane Sinágl, po hodne dlouhé dobe jsem pristál zase ...

    Číst dále...

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“ Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Československá legie v Rusku - Naloženi bohatě cizími poklady ...

Legie logoV polovině srpna 1914 vyhověl car žádosti ruských Čechů, kteří chtěli vytvořit samostatnou jednotku. Na Sofijském náměstí v Kyjevě proběhl dne 11. října slavnostní ceremoniál potvrzení vládce celé Rusi. Jednalo se o čtyři pěchotní jednotky, jejichž členové se nazývali „Česká družina“ a chtějí za každou cenu osvobodit svůj domov od rakouské nadvlády. Důstojníci jsou Rusové, s jedinou výjimkou: Pensionovaného generála, důstojníka Jaroslava Červinky, který se může zúčastnit i přes jeho 66 let. Ruské noviny považují celé spíše za kuriozitu a považují je za tzv. Husitské legie.

V rámci Ruské 3. armády pod velením podplukovníka Lokockija si počínali Husité poměrně úspěšně - panslovanská agitace v týlu nepřítele. Už v říjnu se ale vzdávají části 36. pěšího pluku a 30. pluk Zemské obrany u haličské Jaroslavli bez zřetelného odporu. V březnu 1915 dezertovalo 12 kompanií ze dvou regimentů.

Ale mistrovský kousek se jim podařil dne 3.dubna 1915. Na Dukle v Karpatech, kdy pěší pluk č. 28, skládající se převážně z Čechů a více než 1400 silný Pražský regiment spořádaně přechází k nepříteli. A to není všechno: V bojích u San ve dnech 26. a 27. května, dezertovalo mnoho vojáků pěšího pluku č. 18, č. 21 a č. 98. Jednotky se vzájemně doplňovaly z ryze česky osídlených okresů.

Většina porušitelů přísahy nemá tendenci bojovat, proto se k němu připojilo jen několik přeběhlíků z Legie, u které daleko převažovalo 1 673 mužů - ruských Čechů. Malý počet, pokud vycházíme od 50.000 do 60.000 českých válečných zajatců v Rusku, u kterých podle prohlášení německých a maďarských spoluzajatých, často postrádají kamarádství. Nemálo z nich se pokouší vetřít do přízně svých slovanských spolubratrů, což jim pravidelně vynáší výprask.

Přes naléhání svých západních spojenců, kteří zase jsou kritizováni Masarykem a Benešem, povoluje carské ministerstvo zahraničí dne 12. února 1917 vybudování samostatné České armády v Rusku. Na to husité zaplavují zajatecké tábory letáky. Výsledek je skromný. Ačkoliv nová vláda Kerenského v Petrohradě přihlíží tomuto počínání s nedůvěrou, nechce ohrozit své vztahy s Londýnem a Paříží.

 Jako součást Brussilovovi ofenzivy jsou připraveny 3 pluky legie (nyní 3530 mužů) dne 2. července 1917 u Zborova, v haličské vesnici mezi Lvovem a Ternopolem, plzeňský regiment č.35, regiment č.75 také z českého Neuhausu a také Chorvatská družina. V důsledku husitské podvratné činnosti u císařských vojsk, vzdávají se vojáci po krátké bitvě. Celkem 62 důstojníků a 3150 mužů se vzdává. Pouze osamocené jednotky, převážně němečtí Češi a Chorvaté, silně odporují. Navzdory nebezpečí, že budou zasažení kulkou do zad - obvyklý způsob, jak se prostřílet k dezertaci.

Později oslavuje Československá republika bitvu u Zborova jako vznik národní armády, husité údajné vítězství přetvářejí v hrdinný mýtus. Dokonce i západní spojenci se nechali oklamat a vystupují jako propagátoři. Na konci roku 1917 má Legie – nyní se nazývá československá, ačkoliv podíl Slováků jsou 3% - již 35.000 mužů, protože mnoho válečných zajatců podlehlo slibům verbířů. „Bohatě prostřený stůl“ zůstává pro mnohé snem, neboť od podzimu roku 1917 nejsou žádné dodávky ze strany Rusů, Češi zabírají obchody a jiné zboží – jak Masaryk nevinně poznamená - brevi manu, takže bez větších okolků.

Uzavření Brest-Litevského míru přivádí Legii do choulostivé situace. Existuje nebezpečí - vydání Rakousko-Uherské říši. Bolševici povolují 15. března 1918 stažení, ale pouze za podmínky, že Legie nebude zasahovat do vnitřních ruských konfliktů. Masaryk se rozhodne své muže s Transsibiřskou magistrálou přesunout je k Pacifiku, potom z Vladivostoku pokračovat lodí půlkou světa na západní frontu ve Francii. Skutečně, první legionáři dosahují přístavní město dne 25. dubna. V květnu přijíždí 14.000 mužů ve dvanácti vlacích - beze zbraní, které jim byly postupně odebrány jako mýtné pro pokračování cesty.

Na jaře roku 1918, vytvořil Britský generální štáb plán přelodit část Legie přes Archangelsk na západní frontu. Což má za následek značné nepokoje mezi husity, kde někteří skrývají určité postranní úmysly: pokud možno co nejdéle jet vlakem, potom čekat na pobřeží na loď, a vykonat cestu oceánem. Možná pak válka bude už konce ...

Město Čeljabinsk na Uralu je od poloviny května dějištěm střetů vojáků podroušených vodkou, mezi Čechy a bolševiky. Trockij proto nařídil 25. května v oběžníkovém telegramu okamžité odzbrojení legionářů. Marné úsilí, protože podél sibiřské železniční trati se nachází jen pár hord vytvořených z vojáků Rudé armády, kteří se nemohou pozuby ozbrojeným Čechům postavit. Rychle jsou nejdůležitější stanice Transibiřské magistrály mezi Volgou a Vladivostokem v rukou legionářů.

Dne 18. června 1918 je dobyto město Trojck, následuje krveprolití. Mezi oběťmi existuje mnoho v boji naprosto nezúčastněných císařských válečných zajatců hovořících německy a maďarsky. Dne 10. srpna padla do rukou Čechů Kazaň. Zde uloupili externě od Ruské říšské banky v Petrohradu uložené měnové rezervy. Celých 651 milionů zlatých rublů, část z nich v třpytivém prutech.

Opojeni úspěchem a motivováni spojenci, kteří dali do oběhu pohádku o spolupráci mezi centrálními mocnostmi a Leninem, cítila se Legie jako vládce Sibiře. K tomu patřilo provokativní chování vůči obyvatelstvu.

Štěstí netrvalo dlouho. V září zasáhnou Rudí s velkým úspěchem. I tak mají Češi ještě tolik času, aby na cestu poslali 250 vlakových transportů s naloupeným zbožím, střelivem a zbraněmi. Od Volhy prchá demoralizovaná Legie na východ, společně s admirálem Alexandrem Kolčakem, bývalým velitelem Černomořské flotily a nyní velitele Bělogvardějců v občanské válce. Kolčak, který má radost z dobročinné dohody. Češi jsou nyní jedno „srdce a duše“.

Bez ohledu na své porážky, počet legionářů se neustále zvyšuje, protože dne 28. října 1918, poté, co předtím ve Vídni povolili samostatné Československo, je to pro mnoho vězňů, kteří čekali na připojení k Legii, jediný způsob, jak se dostat rychle domů. Na konci května 1919 se celá legie nachází v západní Sibiři mezi Uralem a Bajkalským jezerem. V Evropě je válka u konce. Každý chce jen jedno pryč.

Když Rudí v Irkutsku bránili v další cestě, Češi zradili admirála Kolčaka a vydali svého spojence bolševikům dne 15. ledna 1919, aby si vykoupili volný průchod. O pár dní později stojí admirál před popravčí četou. Později se legionáři loučí s krvácejícím srdcem od ruského zlatého pokladu. Samozřejmě, ne zcela, značná část drahého kovu jede směrem na Vladivostok.

V posledním úseku Transibiřské magistrály podél Amuru, japonští vojáci kryjí legii záda. Mnoho Čechů to využívá pro nákupy zvláštního druhu. Hluboko pod tržní cenou kupují měď (neuvěřitelných 740 000 tun), bavlna (5 600 tun), kaučuk (5 000 tun) a ledek (2 500 tun). Navíc, tuny kůže, kožešin a strojů. Ve Vladivostoku legie zabavila 28 vagónů s pneumatikami pro nákladní auta v hodnotě 38 milionů rublů.

Gerburg Thunig-Nittner píše ve své standardní práci o legii v roce 1970: "Nikdy nebude úplně jasné, jak jednotliví legionáři získali získali velký majetek, který si přivezli domů. Rovněž nelze prokázat, kterou část získali legálně a kterou si přivlastnili protiprávně. Nemůže být přehlédnuto, že při tom vládl zákon silnějšího."

Cesta domů přes oceán začíná 9.prosince 1919. Švejci se potí pod váhou své kořisti. Nevynuceně se nám vybavují slova Friedricha Schillera z "Ring of Polycrates", kde se píše: "Naložen bohatě cizími poklady / Vrací se k břehům domova / Lodní stožáry bohatého lesa..."


Erich Körner-Lakatos


SUDETENPOST, epizoda 12 ze 7. prosince 2017

Mit fremden Schätzen reich beladen ...

Překlad J.Š.

* * *

Je známý výrok Aloise Rašína, prvního ministra financí ČSR o tom, jak záviděl legionářům jejich silnou LEGIO-banku. Méně známé je to, že jeho zavřaždění mělo následovat poté, kdy legionáře vyzval, aby zlato, brilianty apod., předali Česko-Slovenské Státní bance? Po přečtení tohoto článku je mnohem pravděpodobnější, že tomu tak skutečně bylo. Jako oficiální verze bohatství legionářů se uvádí zpětně vyplacený žold vládou Francie... Známý je výrok admirála Kolčakova před popravou: „Českije sabakí“ – čeští psi...

Připomeňme si, až budeme oslavovat výročí vzniku ČSR, při vší úctě ke skutečným legionářům.

Zkusme si představit jak by se vyvíjely dějiny, kdyby TGM vydal rozkaz k útoku na bolševiky a jejich spojence. Proti legionářm by neměli šanci co do počtu a výzbroje! Pokud vynikali i v loupení, kdoví, co by je ale zlákalo v Moskvě...

 

Jan Šinágl, 28.1.2018

* * *

Četl jsem tlustou knihu dějin legií, napsanou bolševikem (tuším Jaroslavem Kratochvílem). Bylo to úplně jinak. Jenom jeden příklad: bitva u Zborova, německým autorem viděná jako srandička, byla Rusy hodnocena jako bitva, v níž Čechoslováci zaútočili moderním, novým způsobem a strhli s sebou ruské jednotky. Útočili totiž proti trojnásobné přesile. Ve vojenské teorii ještě v 50. letech se počítalo s trojnásobnou převahou útočníka, aby byly vyhlídky na úspěch. Ruský velitel Čechoslováků plakal dojetím a chválil Čechy: „Češi šli do boje jako orli a slavně zvítězili. Rusové za nimi postupovali jako slepice.“


S.Vrbík, Zlín, 30.1.2018

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.00 (2 Votes)
Share

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Strojový překlad webu

Czech English French German

Reklama