Pán prezident Havel na salzburgskom festivale povedal: „Domnienka, že i možno beztrestne preklučkovať hlstórlu a prepísať vlastný
životopis, patrí k tradičným stredoeurópskym omylom. Ak sa nlekto o to pokúša, škodl sebe i svojim spoluobčanom, pretože niet plnej slobody tam, kda nie |e daný prlechod plnej pravdy“. Koho týmto výrokom pán prezident apostrofoval, nie je ťažké uhádnuť. Rakúsky spolkový prezident Kurt Waldhelm vzápatí po pre|ave vyhlásil, že on svoj životopls neprepisal a židovský časopis Semit v SRN uviedol, že Waldhelm bol človekom rakúskej protlněmeckej odbo|ovej skupiny (Národná obroda dňa 27.7.1990)
Pánu Waldheimovl sa zazlieva, že ako nadporučík německej brannej moci (Wehrmachtu), veděl o zločinoch a popravách, ktoré nacisti v okupované Juhoslávii popáchall, a že im nezabránil. Co znamenal a mohol vykonaf za vojny v takej obrovskéj mašinérii nacistickej brannej moci obyčajný, radovy nadporučík? Vobec nič! Keby sa bol pán Waldhelm nechal sám zmasakrovat, čo by dokázal? Nič! Ku cti pána Waldhelma |e a| skutočnosť, že bol dlhé roky Generálnym tajomnlkom OSN a svo|u funkclu vykonával velml zodpovědně. Nezamýšlam ale brániť pána Waldheima, chcem len, aby sa před cudzlm prahom nezametalo skor, ako máme pred vlastným prahom čisto. A máme? Máme u nás na najdoležitějšach vládnych mlestach ludí s čistou, bezúhonnou mlnulosťou?
Prosím pána prezidenta, aby sa pozrel okolo seba a poukážem len na |eden případ. Koho navrhol. aby stál po jeho boku, keď sa uchádzal o priazeň Slovákov pred prezidentskou volbou? Pána doktora soclálnych vied Alexandra Dubčeka v rokoch totality komunistické strany, súdruha, prvého tajemníka KSS (1962-1968) a prvého tajomnlka KSC (1968-1960). Pán RSDr. Dubček začínal svoju závratnú kariéru v roku 1949, teda v čase, keď se u nás ujala nekontrolovatelnej moci komunistická strana. Keď sa hromadné zatýkalo, popravovalo (vyše 170 ludíé), medzl nimi i žena, dr. Milada Horáková, dr. Vlado Clementls atd. - keď sa likvidovali kláštory, živnosti, prevádzala sa násilná kojektivizácia, vylučovalo sa zo škol, keď sa rúcali sochy Štefánlka, keď nebolo takmer vrstvy obyvatelstva, ktorá by nebola ne|ako postihnutá, vrátane komunlstov, a to i jej najvyšších predstavltelov, keď Štátnym súdom v rokoch 1948-1952 bolo odsúdených 27 000 ludí, obecným súdom v rokoch 1953-1967 70 000 ludí, odsúdených alebo Internovaných bolo 15000 rolnikov, remeselnikov a maloobchodnikov bolo takto postihnutých 15 000. Spolu 147 000 ludí. V pracovných táboroch bolo 186 000 ludí, v technických práporoch (FTP) 118 683 ludí. V rokoch 1948-1967 bolo zatknutých spolu 1 120 387 osob, v tomto čase zomrelo 15 728 vazňov. A vtedy pán doktor Dubček neustále stúpal na stranickém rebrlčku: Od r. 1949 do r. 1951 bol taj. a ved. tajemnikom KSS v Trenčíne. 1951-1952 - vedúci odboru UV KSS. 1952-1953 - zást. ved. tajomníka UV NF, 1953-1955 - vedúcl tajemník KV KSS v Banskéj Bystrici, v rokoch 1955-1958 študoval na Vysokej škole politickej pri UV KSSZ v Moskvě, kde dosiahol doktorát sociálnych vied. Od roku 1962 - vedúd tajomník KV KSS v Bratlslave, od roku 1953 kandidát UV KSS, od roku 1953 člen UV KSS, 1958 UV KCS, v rokoch 1958-1960 kandidát předsednictva UV KSS, 1960-1962 ta|omník a člen sekretariátu UV KSČ, 1962 člen Predsednictva ÚV KSČ a ÚV KSS, 1962-1968 prvý ta|omník ÚV KSS. 1968-1969 prvý ta|omník ÚV KSČ. V rokoch 1950-1955 a v rokoch 1960-1970 poslancem NZ, 1964-1970 poslancom SNR, v roce 1968 predsedom ÚV NF, 1968-1969 predsedom ÚV NF ČSSR, 1968-1969 člen výkonného výboru Předsednictva ÚV KSČ.
Pán dr. Dubček nemohol zabránit’ represáliám, ktoré ho na každom úsoku života spríevádzall. On, po Antonínovi Novotnom najvyššia osobnosť v štátě, ale obyča|ný nadporučík armády to mohol urobit’?! Kde e tu logika?
Po okupácll ČSR vojskaml Varšavskel zmluvy v Moskvě spolu s prezidentom gen. Svobodom podpisali protokoly o okupácii republiky (dr.Kriegel to odmletol urobit). Prečo to podpísal? Dr.Tiso a vláda Slovenske| republiky v Januári 1945 odmietla prlpo|enle Slovenska k Sovletskému zvazu a stálo ich to životy. Aj po okupácii ČSSR v roku 1970 ako velvyslanec v Turecku mal pán dr. Dubček vřelý vzťah k brežněvovskému Sovietskému zvazu, to prejavll tým, že jeho prvá nástupná audiencia sa neuskutočnila u prezidenta Turecka, ale u sovietského velvyslanca v Turecku, s ktorým udrižiaval čulé a vrelé styky. Na audiencii u Pápeža, keď pán dr. Dubček bozkával pastlerský prsteň, sa vyznával, že jeho otec bol katolík, len matka evanjelička, ale on bol vždy tolerantný k viere. Prečo to nedokázal, keď v roku 1950 likvidovali v Trenčíne řeholu piaristov a dominikánov, aby tomu zabránil? Prečo nezakročil proti likvidácll sochy generála Štefánika, keď bol v rokoch 1953-1955 v Banské Bystrici prvým ta|omníkom kra|ského výboru KSS?
Vtedy pán dr. Dubček velebil socializmus, sluboval luďom raj na zemi, za éry komunizmu sluboval vernost' Sovietskému zvazu na věčné časy a nikdy inak. Přitom, keď cestoval po kapitalistických štátoch, musel viďať ty priamo priepastné rozdiely v žvotné úrovni tam a u nás. Keď naši občania dnes cestujú do cudziny, vidia akí sme dnes žobráci, keď sl v poraženom, rozbombardovanom západnom Nemecku za týždennú mzdu sotva možu dovoliť v resiaurácii ob|ednať poriadny obed.
Od roku 1948 do roku 1968 bol dr. Dubček za totalitný komunizmus, po roku 1968 za socializmus s tzv. ludskou tvárou s vedúcou úlohou KSČ, to potvrdil aj pri udělovaní doktorátu bolonskej univerzity - doktorátu soclálnych vled, keď vyhlásil, že sa cíti komunlstom a že |e za socializmus a ludskou tvárou a 'vedúcou úlohou KSČ. A teraz je za pluralitnú demokraciu!
Čiže pán dr.Dubček je vždy za to, to je v móde a kde sa može uplatnít a realizovat. Otázkou už len je, čím by zase bol, keby sa karta obrátila a zahnivajúci kapltallzmus a pluralitnou demokraciou by u nás stroskotal?!
Ze slovenského tisku
Denní Hlasatel, Chicago, USA, 18.prosince 1990
* * *
Diskutujte: Děsivá výpověď, pravda o naší zemi a o nás!
K.Mrzílek — 2016-12-19 21:20
Ta babka čarodějka Klimková, když říkala o našem malém národě, protože se do ničeho nepletl tak přežil. Ano, Hradčany jsme nemuseli rekonstruovat, ale národ je rozbitý i po 25 letech. Ti, kteří ubližovali sedí v parlamentu. O jednotě nemůže být řeči. Oběti, hrdinové, kteří vyvstali z odvahy národa, ať malého či velkého, jsou vzory, které tvoří jednotu. Finové, Poláci, Rusové, Briti, Australané, Novozélanďané, se mohou opřít o své vzory. My o své zdi na Hradčanech.
* * *
J.Š.20.12.2016
* * *
Komentáře
Nevyčítá se Waldheimovi, že byl důstojníkem Wehrmachtu. Dá se mu vyčíst, že byl členem SA, ale vyčítalo se mu, že "zapomněl" uvést ve své autobiografii, že po nasazení a zranění na sovětské frontě a dostudování ve Vídni byl v Řecku tlumočníkem (dle jeho pozdějsích slov) při vyšetřování britských a řeckých zajatců. Pokud měl čisté svědomí, nebyl duvod to zamlčet. Co ho nutilo psát autobiografii když chtěl něco zamlčet?
Rakušanům lze vyčíst, že i po té, co toto "opomenutí" vyšlo ve známost, ho zvolili prezidentem. Proto, že v Rakousku, na rozdíl od Německa, nedošlo k procesu denacifikace? Dle Spojenců, Rakousko bylo první obětí Hitlera. A zapomnělo se, že Rakousko ano, ale Rakušané jako národ, ne.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.