Zabíjení uprchlíků na rakouské hranici před 70 lety - Masové vraždění Starorakušanů na rakousko-československé hranici
Tisíce mrtvých díky zavření hranice státním kancléřem dr. Karlem Rennerem: požádal Sověty o zavření hranice.
V červnu 1945, 6 týdnů po skončení války, množství asi 27.000 německých Starorakušanů z Brna, bylo ve směru na Vídeň 55 kilometrů brutálně hnáno na hranice s Rakouskem. Ženy, děti, nemocní a staří lidé tvořily tento žalostný průvod, bez jídla, většinou s vodou z močůvkových sudů, v parnu a poháněni českými násilníky, kteří nemilosrdně mnoho těch, kteří již dále nemohli, pobíjeli či zastřelili.
Z dnešní ukazované velkorysosti a rakouské vstřícnost vůči uprchlíkům, nebylo v té době ani stopy: kancléř dr. Renner požádal Sověty, aby uzavřely rakouskou hranici s Československem, protože: "... jsou ze severu ... německy mluvící Čechoslováci, primitivně oblečení, bez peněz bez jídla, jako žebráci přichází do země.“ (citát:. Dr. Karl Renner, 1945)
Výsledkem tohoto nelidského uzavření hranic byl nespočet vyhladovělých, žíznivých a zemřelých na tyfus vysídlených, německy mluvících Starorakušanů. Žili po mnoho staletí ve svých sídelních oblastech v českých zemích, které byly před pouhými 26 lety odděleny od Rakouska. Nikdo se jich neptal. Byli proti své vůli přinuceni podřídit se vymyšlenému Česko-Slovenskému státu, díky diktátu mírových dohod ze St. Germain v roce 1919, kdy byli šikanováni jako menšina 2. třídy.
Stejnou státní hranici nechal kancléř dr. Renner zavřít před pouhými sedmi lety, 3.4.1938. Ve vídeňském "Neuen Tagblatt", hned po nacistické okupaci Rakouska, jako její podporovatel, vyzval Rakušany k "ANO" k nadcházejícímu referendu o připojení Rakousko k Německé říši:
"Jako sociální demokrat, tedy i jako bojovník za sebeurčení národů, ... jako první kancléř republiky Německo-Rakouské ... budu hlasovat ANO“, a dále řekl: " ... musel bych celou svoji minulost jako německo-rakouský státník popřít, kdybych nepozdravil tento velký historický fakt a opětovné sloučení německého národa s radostí v srdci."
Hrob dr. Karla Rennera je mezi uctívanými na Vídeňském ústředním hřbitově. Část vídeňské Ringstrasse je pojmenovaný po něm.
Sudetoněmecká tisková služba (SdP)
Rakousko
Vídeň, 17. listopad 2015
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.