před věznici v Praze-Pankráci, dne 6. září před 70 lety
Německý profesor historie a náměstek primátora hlavního města Prahy (prvním byl po celou dobu protektorátní vlády vždy Čech), Josef Pfitzner, byl v roce 1945 zatčen a postaven před tzv. "mimořádný Lidový soud". Obviněn byl z aktivní pomoci při zničení Československa a za členství v NSDAP od roku 1939. Připsalo se mu i obvinění z aktivní role při zatčení primátora Otakara Klapky gestapem, dne 9. července 1940 a z jeho popravy, ačkoliv byl popraven až o 15 měsíců později, dne 4.10.1941, v rámci stanného práva za Heydricha.
Klapka udržoval spojení na exilovou vládu Beneše v Anglii. Kdysi dokonce samotným profesorem Masarykem ctěný profesor Pfitzner z Karlovy univerzity, byl odsouzen k trestu smrti a popraven na veřejnosti dne 6. září 1945. Taková podívaná se nekonala od třicetileté války, a to od 21.6.1621 před Staroměstskou radnicí v Praze! Nyní si to více než sto tisíc diváků nechalo ujít. Pfitznerova poslední slova pod šibenici: "Umírám za Německo". Dostal za to ránu do obličeje od kata a slyšel ještě potlesk a jásot lůzy, před tím než se mu zlomil vaz.
Následně bylo upuštěno od dalších veřejných poprav odsouzených Němců v Československu, protože zahraniční tisk tuto odpornou podívanou právem kritizovala. Další popravy byly provedeny uvnitř Pankrácké věznice.
Fritz Werner
Bavoři z Čech, Zpravodaj Krajanského sdružení sudetských Němců pro domov, spravedlnost a mír, Krajská oblast - Weilheim–Schongau, 30.září 2015
* * *
P.S.
Poprava Pfitznera byla podle některých údajů poslední veřejnou popravou na území Československa. Podle jiných zdrojů se ale poslední veřejná poprava v českých zemích uskutečnila až o rok později, kdy byla 13. září 1946 popravena v Třešti Herta Kašparová, odsouzená za podíl na masakru 33 civilistů ze 7. května 1945. Poprava Kašparové se uskutečnila na louce za městem v blízkosti zámku, v ulici V Kaštanech. Na popravu se rozdávaly vstupenky a sváželi se tam lidi z celého okolí, přihlížela i školní mládež, což už tehdejší tisk odsuzoval. Z fotek z popravy se dokonce udělaly pohlednice. Popravě přihlížely tisíce lidí.
Po veřejné popravě Pfitznera, kterou tehdy v Praze na Pankráci sledovalo na 30.000 lidí včetně malých dětí, se úřady rozhodly veřejnost poprav omezit. Napříště se již nepopravovalo na volně přístupných místech a všichni zájemci si museli vyřídit propustku. To byl i případ popravy nacistického politika Karla Hermanna Franka 22. května 1946 na dvoře pankrácké věznice. Na exekuci byl vstup omezen na vstupenky, které dostali pozůstalí po obětech nacismu (celkem tam bylo na 5000 lidí).
* * *
Normální člověk nemá potřebu dívat se na usmrcování lidí. Takoví „lidé“ se najdou jistě v každém národě. Jejich množství a poválečné masakry na českých Němcích zaráží a nevypovídá nic pěkného o našem národním charakteru. Daleko horší je, že mlčela česká inteligence – dost možná i ta byla nemálo zastoupena mezi nadšením jásající lůzou. Díky Benešově nezodpovědné politice byla většina skutečné české inteligence popravena, nebo skončila v nacistických koncentrácích. Proto zde po válce nebyla elita, která by se komunistům postavila. Komunisté dobře věděli proč podporovat Beneše v atentátu na Hendricha a při vyhnání českých Němců. Česká elita společně s českými Němci by nedovolila uchopení moci komunisty.
Jan Šinágl, 3.10.2015
* * *
Read more...