Otřesná slova jeho bývalého poradce Andreje Illarionova
Vír zpráv z ruské agrese proti Ukrajině přehlušil i vzpomínku na jiné smutné výročí – vraždu Jana Masaryka 10. března 1948. V příloze přikládám hlavní myšlenky z rozhovoru s bývalým Putinovým poradcem Andrejem Illarionovem – varování z úst více než povolaných. Illarionov píše, že za onen začátek cesty Ruska od „polodemokracie“ k dnešní totalitě považuje rok 2004. My se můžeme jen domnívat, a dost logicky: V r. 2004 Putin při vystoupení v Ruské Dumě prohlásil, že rozpad SSSR byl tragedií, a fakticky se přihlásil k jeho odkazu, ke kontinuitě se SSSR. Ovšem media to přešla, a v ČR nebylo o tom ani zmínka. Od roku 2008 pak je zaznamenávána ruská produkce a zkoušky raket středního doletu, což bylo flagrantním porušením dohody o omezení výroby a zkoušek těchto raket, podepsané v r. 1986 Gorbačovem a prezidentem Reagenem. Svět na to nereagoval, naopak…
Současná krize na Ukrajině může vést na III. světovou válku – varuje bývalý poradce ruského prezidenta Putina Andrej Illarionov. Dle jeho názoru je na finanční sankce už pozdě, a Vladimíra Putina lze zadržet jedině vojenskou reakcí Západu. Illarionov, v současné době spojený s washingtonským konzervativním centrem Cato Institute, byl jedním z ekonomických poradců prezidenta Ruska Putina a vyjednával přijetí Ruska do skupiny nejprůmyslovějších zemí světa (G8). S ruskou vládou se rozešel v roce 2005.
V rozhovoru Illarionov přesvědčoval, že Rusko se z „polodemokracie“, jakou bylo před několika lety, přetvořilo na „stát plně autoritativní“. Rusko se během poslední dekády velice změnilo. V současné době je to stát politických vězňů, zastrašování menšin, politické opozice či homosexuálů. Vede velmi agresivní zahraniční politiku, jejímž cílem je nové překreslení hranice v Evropě. To není žert. To je oficiální politika vlády“ – řekl Illarionov.
Dle jeho názoru může současná krize na Ukrajině dojít dokonce do „války naplno“. – To není krize krymská či dokonce ukrajinská. To je krize, jaká může potenciálně dojít to třetí světové války. To není přehánění, varuji již tři měsíce – zdůraznil.
- Za prvé, anexe Krymu je již dokonaným faktem. To bude rozhodnutím Státní Dumy a Rady Federace (obou komor ruského parlamentu) Ruské Federace 21. března legalizováno. Za druhé, jižní a východní Ukrajina. Ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov již veřejně prohlásil, že tam Rusko má velké zájmy a že si vyhrazuje právo intervence. Třetím a nejdůležitějším směrem útoku je Kyjev. Cílem je celá Ukrajina. Putin chce vytvořit po pevnině koridor z Krymu do Naddněstří, kontrolovaný už po nějakou dobu příslušníky FSB (bývalá KGB). (...) A protože prezident Barack Obama a evropské národy nejsou ochotny použít proti Rusku žádné reálné prostředky, je dosažení tohoto cíle jen otázkou času - varuje Illarionow.
Dle jeho názoru v r. 2008 Putina od další invaze do Gruzie pozdrželo rozhodnutí tehdejšího prezidenta USA George Bushe vyslat do Turecka a Rumunska jednotky vzdušných sil a na Černé Moře vojenské námořnictvo. – Když jen ruská rozvědka zjistila hromadný pohyb amerických vojsk ve směru Gruzie, vydali Medvěděv a Putin rozkaz zadržet se 35 mil od Tbilisi. To bylo 12. Srpna 2008.“ - řekl Illarionov. Přiznal, že v současné době na takový tah není nikdo připraven.“Ale jiné nástroje jak předejít agresi a okupaci a přetvoření této krize na krizi evropskou s účastí sousedních zemí, NATO a USA nevidím“ - řekl.
V hodnocení bývalého Putinova poradce prodělala během posledních 15 let většina ruské společnosti „praní mozku“. – Mnoha osobám se tenhle imperialismus a snaha získat zpět historické země velice líbí. Získání Krymu ohromě zvýší Putinovi popularitu. Bude považován téměř za Boha. A každý, kdo vyjádří odpor, bude rozdrcen - řekl.
Na finanční sankce Západu proti členům ruské vlády je dle Illarionova názoru příliš pozdě. - Nikdo je ještě neuvalil. Ale i jak se to dokonce i stane, budou příliš slabé. Putin a jeho přátelé začali od minulého roku stahovat svoje aktiva z USA a Evropy do Ruska. Na ten útok na Ukrajinu se připravovali – řekl. – Nyní je na čas jen zademonstrovat připravenost použít vojenskou sílu.
Dle analytikova názoru vyloučení Ruska ze skupiny G8 Putina neovlivní. – Už v roce 2006 jsem říkal, že Rusko třeba z G8 vyhodit. Tehdy to mohlo nějaký omezený význam mít, dnes již nikoliv – řekl. Připomněl, že zakládající dokumenty G8 výslovně hlásají, že členy skupiny mohou být jen demokratické země, kde vládu právo zavazuje. –
Od roku 2004, kdy Rusko přestalo být polodemokracií, jakou do té doby bylo, právo být členem skupiny G8 ztratilo. A od nelegální invaze do Gruzie Rusko toto právo ztratilo také i z mezinárodního hlediska - uvažuje Illarionov.
Proč pak jiné země G8 tehdy Rusko z této skupiny nevyhodily? - Prohlášení G7 bylo, ale nemělo žádné právní nebo faktické důsledky. A o tři měsíce později prezident Francie Nicolas Sarkozy pozval Putina do Nice a do Cannes a dobře se s ním bavil. Proč? Lze zadávat otázku, proč Daladier a Chamberlain nepodnikli proti Hitlerovi a Mussolinimu žádné akce a 30. září 1938 uzavřeli mnichovskou dohodu. Toto je přesně tentýž přístup. Tehdy to bylo nazýváno politikou "ústupků“. Dnes se to nazývá "reset" - řekl Illarionov.
* * *
Vír zpráv z ruské agrese proti Ukrajině přehlušil i vzpomínku na jiné smutné výročí – vraždu Jana Masaryka 10. března 1948. V příloze přikládám hlavní myšlenky z rozhovoru s bývalým Putinovým poradcem Andrejem Illarionovem – varování z úst více než povolaných. Illarionov píše, že za onen začátek cesty Ruska od „polodemokracie“ k dnešní totalitě považuje rok 2004. My se můžeme jen domnívat, a dost logicky: V r. 2004 Putin při vystoupení v Ruské Dumě prohlásil, že rozpad SSSR byl tragedií, a fakticky se přihlásil k jeho odkazu, ke kontinuitě se SSSR. Ovšem media to přešla, a v ČR nebylo o tom ani zmínka. Od roku 2008 pak je zaznamenávána ruská produkce a zkoušky raket středního doletu, což bylo flagrantním porušením dohody o omezení výroby a zkoušek těchto raket, podepsané v r. 1986 Gorbačovem a prezidentem Reagenem. Svět na to nereagoval, naopak…
Vlad. Kebrle, 11.3.2014
Read more...