S "Anschlussem" Rakouska k Německé říši byla dne 12.března 1938 vytvořena zranitelná, geopolitická poloha pro „Česko-Slovensko", jako národního státu.
Referendum k tomu v Německu, 10.dubna, přineslo rostoucí neklid v sudetských pohraničních oblastech, ekonomicky zanedbávaných. Proto zakázala "Sudetoněmecká strana" (SdP), všechny schůze a shromáždění, aby se zabránilo střetům mezi Němci a stále masivněji se projevující českou státní moci, přesto, že sudetoněmecká sociální demokracie (DSAP) a Češi se vzdát shromáždění nechtěli, aby Československou republiku pomohli veřejně podpořit i zvenčí.
Svaz zemědělců, průmyslu a křesťanské sociální strany, odstoupily z vlády v Praze a připojili se k SdP. S 55 poslanci tak byla Sudetoněmecká strana nejsilnější stranou v Československé republice. Také DSAP ztratila členy, ale pod novým předsedou Wenzel Jakschem se kvůli pronásledování SPD v Německé říši, nemohla připojit. Jaksch ale předal britskému velvyslanci v Praze dopis o nízké šanci aktivistické politiky na straně Čechů a varoval před „potravinovými“ nepokoji sudetoněmecké nezaměstnanosti, pokud vláda v Praze konečně nepodnikne nutná sociální opatření proti jejich situaci. (Sudetští Němci představovali od roku 1930 25% nezaměstnaných ze čtrnácti milionů občanů, kdy bylo 67% nezaměstnaných - 500,000 ze 750,000).
Dne 28.března přijal Hitler poprvé Konrada Henleina, který počítal jen s Ribbentropem. Nezasahoval do legitimních požadavků Sudetských Němců, kteří požadovaly stejná práva pro všechny občany ve spojeném Československu. Tři a půl milionu Němců chtělo být také „státními občany“ stejně jako sedm milionů Čechů a s plnými právy.
V pražském parlamentu došlo poprvé 29.března ke společnému protestu zástupců všech sedmi miliónů "menšin" (Němci, Slováci, Poláci a Maďaři ) proti české nadvládě. Vůči anglickým návštěvníkům se Henlein vyjádřil na otázku, zda si teď, po dvaceti letech nesvobody přeje připojení sudetských Němců "Říši": "Nebudu se řídit svými pocity, ale pouze politicky reálným."
No víkend 23-24. dubna „ohlásila“ SdP konání stranického sjezdu, ve světoznámých Karlových Varech, „registrovaného“ u státních orgánů: Byl povolen pod podmínkou, že se zdrží veřejných shromáždění. Mnoho Němců, ale přišlo samo od sebe aby se dozvěděli, jak SdP a její předseda Konrad Henlein posuzují novou situaci. Dny byly naplněny interními přednáškami. Teprve v závěru promluvil Konrad Henlein v divadle. Text projevu (36 tištěných stran), se už o čtrnáct dní dříve dostal k premiéru Hodžovi, který ho neshledal závadným.
Mnoho mohlo projev poslouchat jen venku pomocí reproduktorů. Henlein odkazoval na právo na sebeurčení, požadované prezidentem Wilsonem v roce 1918 a připomínal potřebu tohoto práva i dnes pro sudetské Němce. Zmínil se i o 22 stížnostech a memorandech ke Společnosti národů v Ženevě, které nic nepřinesly a že práva národnostních menšin jsou kvůli průtahům už rok v Praze neprojednávány. Vyzval české politiky k odmítnutí historických mýtů, "Čechů jako průkopníků Slovanů proti Němcům" a požadoval splnění dohody ze St. Germain roku 1919 o "druhém Švýcarsku" s politikou neutrality k sousedům.
Poté předložil svých osm bodů pro nastolení rovnováhy mezi Čechy a Němci:
1. Vytvoření plné rovnoprávnosti a rovného postavení.
2. Uznání sudetoněmecké národnostní skupiny.
3. Určení a uznání osídleného území.
4. Vybudování sudetoněmecké místní samosprávy.
5. Vytvoření ochranných záruk pro občany mimo uznané obytné oblasti (Národnostní ostrovy, např. Jihlava a ve velkých městech: Praha, Brno, atd.) .
6. Odstranění bezpráví, které bylo pácháno na sudetských Němců od roku 1918, a náhrada vzniklých škod.
7. Zajistit v sudetoněmeckých oblastech veřejnou samosprávu sudetoněmeckými úředníky (pošta, železnice, policie, lesnictví).
8. Úplná svoboda vyznání k německému národu a jeho světonázoru.
Tím bylo požadováno osvobození od útlaku českého státu. To byla poslední nabídka k vytvoření demokracie se strukturou etnických skupin. Byla odmítnuta českými politiky i tiskem, protože by to skončilo jejich nadvládu.
Proč nikdo nevzal SdP a Henleina za slovo? Místo toho vytvořil a vyzbrojil stát "Rudou obranu" v sudetoněmeckých oblastech puškami, zesílil policii, připravoval se k mobilizaci proti Německu a obsazení Sudet začátkem května. Henleinovy návrhy mohly vést ke slíbenému "švýcarskému systému", a Hitlerův zásah, a dokonce mohl i ušetřit svět od druhé světové války. Edvard Beneš odmítl tuto možnost, mnohonárodnostní stát Československo, demokraticky legitimizovat.
George K. Schmelzle
Sudetendeutscher Pressedienst (SdP)
Bundespressereferat: A-1030 Wien, Steingasse 25
E-Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vídeň, 7.října 2013