O dalším osudu návrhu o Benešových dekretech bylo rozhodnuto v Evropském parlamentu před letními prázdninami v Bruselu. Ačkoli veřejné slyšení jiných petic probíhalo veřejně, petice proti Benešovým dekretům a o dvojím občanství byly projednány a rozhodnuty v uzavřeném slyšení. Tisk byl vyloučen z jednání a slyšení nebylo ani nahráno. Obvykle se můžete podívat na všechna slyšení na internetu, ale na toto ne. Navrhovatelé měli jen pět minut pro každé vystoupení. Europoslanci a skrze Petiční komisi pozvaný velvyslanec Slovenska Ivan Korčok, měli však neomezený čas. To má být podle Bruselu demokracie!
Kromě maďarských poslanců obdržela petice podporu od strany Zelených z Lotyšska a Katalánska a poslanců Slovenska za maďarskou menšinu. Čeští, slovenští a rumunští poslanci petici napadli a odchylovali se od tématu, nadáváním na Maďarsko a Viktor Orbána. Podle jejich názoru Orbanova vláda použila petici pro svoji volební kampaň.
Němečtí poslanci neřekli nic k petici a nepodpořili ji. Nakonec bylo rozhodnuto, že Petiční výbor Petici proti Benešovým dekretům neuzavře a předá ji k další diskusi výboru JURI.
Imre Juhasz z Budapešti a v Baden-Württemberg žijící německo-maďarská občanka Alida Hahn-Seidl ve své petici, předložené EP před rokem: "aby byly Benešovy dekrety na pořadu dne ... a jejich kompatibilitu porovnat s evropským právem." Konkrétně by měl EP vyzvat Slovensko, aby rezoluci č. 1487, ze dne 20. září 2007, zrušil. Tímto usnesením slovenský parlament - podobně jako před tím český – výslovně, opakovaně, potvrzuje platnost a integritu Benešových dekretů. Stěžovatelé to vidí jako porušení článku 2 Smlouvy o EU, ve kterém jsou pevně zakotveny lidská důstojnost, práva menšin a zákaz diskriminace.
Už při veřejné rozpravě na podzim roku 2012, byli petenti silně atakování. Europoslanec Jan Zahradil z české Občanské demokratické strany (ODS), nazval iniciativu „excesem", který dokazuje, že bylo oprávněno, když Česko požadovalo výjimku z charty o deklaraci lidských práv před podpisem Lisabonské smlouvy .
Socialní demokrat europoslanec Libor Rouček označil Benešovy dekrety jako věci, které byly vyřešeny už před rozšířením EU v roce 2004. "Maďarští fašisté a nacionalisté se snaží čas od času hrát na tuto kartu z vnitropolitických důvodů," zdůraznil. "Benešovy dekrety, válka, odsun - to vše se stalo dávno před vznikem EU," uvedl Libor Rouček na podzim roku 2012.
Ruce pryč od sudetoněmeckého majetku
9.000 průmyslových podniků
137.000 živností
148.000 rodinných domků
40.000 více-rodinných domků
174.000 zemědělských podniků
Nikdo, ale opravdu nikdo nemůže o tom rozhodovat, mimo majitelů nebo jejich dědiců
SUDETENPOST, 5.9.2013, str. 3
Překlad Jan Šinágl, 7.9.2013
Read more...