Je to příběh jedné československé ženy, která využila záchranné operace organizované a financované slavným českým průmyslníkem Janem Antoninem Baťou. Baťa pomohl tisícům Čechoslováků uniknout před nacisty prostřednictvím své celosvětové organizace, která měla sídlo ve Zlíně v Československu. Jeden historický dokument nalezený v Muzeu holocaustu v USA napsal židovský uprchlík na základě Baťovy snahy "Operace spásy". Další záznamy popisují, jak stovky židovských rodin o počtu zhruba dvou tisíc byly záměrně přemísťovány mimo Československo již od Anschlussu Rakouska od poloviny roku 1938 a po celý rok 1939 do bezpečných oblasti po celém světě.

Božena Hauserová / Barbara Lauwersová (22. dubna 1914 Brno - 16. srpna 2009). Božena Hauserová byla nově vyškolenou advokátkou, který našla svou první práci u místního právního zástupce z Brna, JUDr. Aloise Pražáka. Pražák byl známý právník, který se připojil k Baťovým zájmům v Československu. Paní Houserová pracovala jako juniorský advokát v první polovině roku 1938 pro Pražáka pracující v trestních a občanských věcech. Po Mnichovské krizi podnikla Hauserova svůj první krok k opuštění Československa a našla práci jako reportérka u Bati ve Zlíně. Během několika měsíců Božena požádala o práci mimo Československo pro Baťu v Kongu. Hauserová se vdala za Američana Charlese Lauwerse, který pracoval pro Baťu v Kongu další dva roky.

Od doby svého sňatku Božena Hauserova amerikanizovala své jméno a změnila je na Barbaru Lauwersovou. Vrátila se se svým manželem do Spojených států v roce 1941. Po Pearl Harboru se Charles připojil k americkému letectvu jako poručík v Pacifiku. Barbara nastoupila na československé velvyslanectví ve Washingtonu, D.C. od prosince 1941 do června 1943 a pracovala přímo pod panem Janem Papánkem, ministrem informací a ministrem zahraničí Janem Masarykem. Oba muži byli úředníci československé exilové vlády, kteří určitě věděli o minulé pracovní historii Barbary s Baťou a o tom, jak opustila Československo.

V červnu 1943 vstoupila Barbara Lauwersová do armády žen. Mluvila plynule anglicky, německy, česky, slovensky a francouzsky. Po základním školení byla zvolena pro Úřad strategických služeb (O.S.S.). Lauwersová byla zodpovědná za jednu z nejúspěšnějších operací psychologické války během druhé světové války. Operace Sauerkraut vyústila v předání více než 600 československých vojáků, kteří bojovali za Němce.

"Vícejazyčná Barbara Lauwersová, jak bylo známo, především vyšetřovala vojenské zajatce z její základny v Římě. Antagonistická nacistická seržantka   v roce 1944 uvedla, že Češi a Slováci byli zvyklí vykonávat německou "špinavou práci" podél italské fronty. Lauwersová si uvědomila, že existuje soukromá příležitost zvrátit loajalitu svých bývalých krajanů. Rychle si vypůjčila vatikánské české a slovenské psací stroje a připravila letáky v českém i slovenském jazyce, které vyzývaly kandidáty k tomu, aby přešli na druhou stranu a dávaly návod jak je používat. Vyzývala je: "Prolomit tohle německé jho hanby a přejít k partizánům." Během týdne mnoho českých a slovenských vojáků, kteří pracovali pro Němce, překonalo spojenecké linie a vzdalo se. Nejméně 600 jich mělo v kapsách leták.“

Dnes je zřejmé, že úsilí Jana Antonína Batě (moravský dialekt. J.Š.) na pomoc jeho lidem mělo pozitivní dopad na československé odbojové hnutí, jak je patrné z života Boženy Hauserové, české ženy, která se stala agentkou OSS a která byla oceněna bronzovou hvězdou na konci války.

Kdo ví, co by se jí stalo, kdyby ochrana "Operací Spasení" Jana Bati nezasáhla. Mohlo to být velmi odlišné. Pomoc Jan Bati může být malým detailem, ale v tomto případě to mělo obrovský dopad. Musíme se ptát, proč bylo spojení s Baťou tak těžké odhalit. Informace od Barbary Lauwersové byly odtajněny prostřednictvím zákona o svobodě informací již v roce 2008. Součástí informací obsažených v dokumentech FOIA týkajících se Barbary Lauwersové je i odkaz na její spojení s československým advokátem jménem JUDr. Aloisem Pražákem. Kdo tedy byl JUDr. Pražák a proč je to důležité?

JUDr. Alois Pražák (14. února 1898 Brno - 5. srpna 1981) byl právníkem židovské víry z Brna, který bránil Jana Antonína Baťu během komunistického národního soudu z roku 1947. Vrátil se dříve. Po okupaci JUDr. Pražák byl nakonec nucen utéci z Československa. V roce 1942 dorazil do Londýna, kde vstoupil do českého odbojového hnutí. Pražák se stal vedoucím úředníkem ministerstva spravedlnosti československé exilové vlády. JUDr. Pražák se podílel na vývoji návrhu toho, co se později stalo známým jako Benešovy dekrety. Jako součást skupiny právníků, kteří vytvořili dekrety, jim bylo řečeno, že pokyny o odškodnění, které navrhují, budou rozděleny na odškodnění proti Němcům a odškodnění proti tzv. zrádcům. Podle informací shromážděných exilovou vládou nebylo mnoho československých zrádců. Exilová vláda měla seznam přibližně 23 lidí, kteří by mohli být postaveni před soudu. Všichni Češi, kteří budou obžalováni, budou vyzváni v rámci běžného trestního práva a všichni, kteří se shledají vinnými, budou mít možnost odvolat se.

Podle JUDr. Pražáka byly výnosové dekrety určeny pro československé občany, kteří byli zodpovědní za rozpad a za okupaci země, nebo s občany, kteří během okupace působili jako tyrani proti jiným občanům. To zahrnovalo i bývalé československé občany, kteří byli nespornými zrádci jako Emanuel Moravec, Krychtálek, Vajtauror, Laznonovský a další.

JUDr. Pražák popsal, že žádný z právníků, kteří pracovali na výnosových dekretech, nikdy, ani ve snu nepomyslel, že by dekrety byly použity pro takové rozsáhlé a neopodstatněné obvinění bez jakéhokoli jiného účelu než likvidace, osobních záští, nebo z odstranění vedoucích pozic některých nevhodných lidí v zemi, jako mechanismus, který je nahradí. JUDr. Pražák se vyjádřil ke zneužívání Benešových dekretů po válce v dopise Janu A. Báťovi: "Stydím se za svou účast na přípravě znárodňovacích dekretů".

Nedlouho poté, co obhajoval Jana Antonina Baťu před Národním soudem, JUDr. Pražák musel opět utéci z rodného Československa. Je velmi smutné, že JUDr. Alois Pražák, muž zákona, byl nucen žít v exilu až do své smrti.

* * *

Překlad pořízen pomocí Google. J.Š.18.3.2018

Who Was Bozena Hauserova?

An Unknown Chapter of the Bata Story - Jan Antonin Bata Czech Patriot

* * *

Zlín 9.3.2018: Odhalení pamětní desky Jana A.Bati u domu jeho ženy, dnes sídla ČRo a ČTK