Je mi záhadou, čí zájmy v tomto případě byly hájeny Stavebním úřadem města Žebráku – obyvatel a životního prostředí těžko. Je to další zločin na přírodě, flóře, fauně a pokračující devastace životního prostředí, které bylo vytvořeno našimi ještě moudrými a odpovědnými předky. Přenecháme příštím pokolením jenom „krabice a silnice“, krajinu bez lesů, zvířectva a studánek s nepitnou vodou?!
Přikládám odvolaní ke KÚSK Hořovicka ze dne 29.1.2017, odvolání Stroupinské Lípy z.s. a odvolání Děti Země - Klub krajina a památky Křivoklátska, ze dne 8.2.2017. Ve věci jsem podal ZOI starostovi města Žebrák Mgr. Danielu Havlíkovi dne 9.2.2017 - a efektivity parkovacího systému.
Citace z odvoláních: „…Město Žebrák ve svém opatření ze dne 7. 8. 2015 nehájí veřejné zájmy obce! Umístění areálu je v naprostém rozporu s platným územním plánem města Žebrák. Jeho stavební úřad tak porušil zákon dle § 90, písm. A) zákona č. 183/2006. … Je třeba mít na paměti, že tento investiční záměr se odlišuje od většiny ostatních z dotčené lokality, a to tím, že je umístěn mimo území vymezené (územním plánem) průmyslové zóny. Jde tedy o její "plíživé" rozšiřování do neúnosného rozsahu a likvidaci prostoru, který by měl být věnován spíše strukturám kompenzujícím existenci sousední velké průmyslové zóny. … Dotčené plochy jsou dodatkem územního plánu obce Žebrák definovány jako plochy zemědělské, určené k zemědělské výrobě. Nejedná se tedy o plochy zastavitelné zařízeními nesloužící zemědělské výrobě….“
Mimochodem stavební práce na místě benzínky začaly už před vydáním stavebního povolení…
Vzpomínáte na krásu krajiny v okolí Žebráku v době ještě před 30 lety, plné, života, flóry a fauny. Dnes už je minulostí a zůstala jen na fotografiích. Jsme součástí přírody, která je naším pánem. Bereme-li jí nezodpovědně její bohatství a krásu, postará se o to, abychom na řadě byli my a především další generace. Naši předkové budovali, aby něco po sobě zanechali. Co „budujeme“ my, co po sobě zanecháme?!
Půda se nedá vyrobit, je nemocná, udržovaná chemií, produkuje stejné, ale kvalitou a chutí už zdaleka ne. Zákonitě bude cena kvalitních potravin stoupat a s ní i cena za léčení v důsledku konzumace nezdravých potravin. Tento nenormální vývoj podobné stavby jen podporují. Záleží jen na nás zda přírodě a tím i sobě pomůžeme, nebo se vydáme dobrovolně cestou do postupné zkázy. Pácháme pozvolna vlastní sebevraždu. Příroda to zvládne - a přežije.
Jan Šinágl, 10.2.2017
* * *
* * *
Komentáře
P.S. Zajímavé je, jak jsou na vizualizacích vymodelované nejméně 70 leté stromy. Vizualizace z ptačí perspektivy mi připomíná současné (kosmeticky upravené) sídliště v Brazílii, kde byli stromy vysázeny v 50 letech minulého století.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.