Ministerstvo zdravotnictví 2013: Pacientů, léčených na nádory zemřelo 27.449 !!!
Odpověď PhDr. Martiny Zelenkové, ředitelky Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 ze dne 29.5.2002.
Fortýn mi již v roce 1999 napsal: „..nejsem sice pesimistou, ale k optimismu ve věci o devitalizací mně opravdu moc chybí. Je to metodika 
natolik nová, neobyčejná při tom účinná a tak se ani nedivím , že se medicínská veřejnost zuřivě brání a raději protěžují všechny možné nesmysly a báchorky, ale to už je asi osud všech objevů a vynálezů, že se vlastně ani nedivím, jen s lítostí pozoruji, že i můj život jednou skončí a kdo asi bude pokračovat …..moji spolupracovníci nejsou chirurgové ani lékaři a tak prosazovat něco z pozice doktorů přírodních věd a inženýrů zemědělství bude narážet asi na veliké překážky a neporozumění!“ (Do tohoto smutného jubilea nepatřila vzpomínka na Fortýna klavíristu a hudebního skladatele, neboť to je jiná kapitola jeho života.) Drahý Karle Fortýne, Ty se na nás díváš z Tvého chirurgického nebe a my zde truchlíme za pacienty, kterým by Tvoje metoda poskytla uzdravení a zproštění velkých strastí, protože jiní zlí lidé jim to odpírají. A proto zde truchlíme !!!
* * *
V roce 1957 mladý chirurg Karel Fortýn (1930) v nemocnici v Sokolově (dříve Falknov) zachránil život pacientovi který neměl naději. Tento případ, díky Fortýnově talentu, byl počátkem světového objevu - chirurgické metody DEVITALIZACE,
poznatku, že tělo (imunitní systém) je schopno zhoubný nádor i s metastázami vstřebat, t.j. zbavit se všech rakovinných buněk, takže nadále již nehrozí opakování nemoci. Ponechání životazbaveného (devitalizovaného) nádoru v těle bylo pro lékaře tak nepředstavitelné, že odmítali o tom jakoukoliv debatu, či zájem. Bez nebezpečí před zákazem činnosti mohl Fortýn uskutečnit tyto operace jen u pacientů nevyléčitelných jiným způsobem, tedy nejtěžší případy, což se mu asi jen u dvaceti podařilo. Více příležitostí nedostal. Ostatní lékaři stále trvají na tom, že to nejde a to až dodnes.
Socializmus v naší vlasti nepřirostl Fortýnovi k srdci a bylo mu tudíž souzeno putovat po okresních nemocnicích republikou od Aše po Sninu a nedosáhl vyššího postavení než „vedoucí chirurgické ambulance“. Tím více času věnoval praktické chirurgii (vnitřní), kde dosáhl mnoha úspěchů. V 1969 mohl i zůstat v Západním Německu, to však, k velké škodě vlastní i všech pacientů, nevyužil.
V roce 1971, byl právě v Mělníce, dostal možnost vyzkoušet si devitalizci také i na zvířatech a dále pokračovat v jejím výzkumu jako vědecký pracovník (host) v Laboratoři biologie nádorů Ústavu Živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Liběchově a posléze od 1996 již jako důchodce a stálý zaměstnanec, až do své předčasné smrti 4.1.2001. Pracoviště mělo pouze asi 10 členů, včetně pomocníků.
Výsledky prezentovali v dosažitelném odborném tisku i na konferencích, ale bez jakéhokoliv zájmu ostatních odborníků. Totéž u nemocnic, kde nabízeli metodu k využití.
V roce 2000 na Fortýnovy sedmdesátiny (17.4.) se shromáždili jeho spolupracovníci a přátelé a na improvizované poradě se konstatovalo, že u odborné lékařské veřejnosti se nabídka zájmu (ve prospěch pacientů) již vyčerpala a musí se s tím „ven“.
Naskytla se možnost v televizi, to se odsouhlasilo a Ostravská televize o tom začala v „Klekánici“ vysílat od září 2000 na ČT1.
V létě 2000 o tom napsali i v Lidových novinách, avšak z novinářského podání vznikl dojem, že jde o něco, jak to bývá (novinářská kachna), co se teprve připravuje a ne, co je již hotové pro využití v klinických zkouškách. To způsobilo ve veřejnosti i u odborníků ihned rozporuplné názory.
Jakože předtím o nich v Liběchově nikdo nevěděl (ani v AV !) stali se rázem středem zájmu až nesnesitelného. Koncem roku mi Fortýn psal, že se to musí již nějak ukončit. Místo odpovídání dotazů a provádění demonstrací se musí opět vrátit k normální vědecké činnosti. Na příští rok že chystají doplňující pokusy zaměřené na rakovinu slinivky břišní, jater a plic. „Zde máme po ruce skoro dokončený výzkum a tady je ne krok, ale pořádný skok kupředu na dosah“.
Pro starosti o druhé Fortýn přestal myslet i na sebe, měl zánět žil v nohách a nebral léky ….. (náhlé úmrtí 4.1.2001, trombóza)
Posléze, údajně pod tlakem veřejnosti, tedy ne ze zájmu a vůle lékařů, se začalo na MZ s přípravou klinických zkoušek. V jakém prostředí se to konalo svědčí jeden výrok při jednání v IKEMu kdy padlo, „že to bude stejně k ničemu“.
Klinické testy byly nastaveny tak, aby jen vyloučily nebezpečí sněti (proti návrhu Svazu pacientů ČR, který se v tom plně angažoval a metodice Fortýna). To hrubě uráželo a úmyslně přehlíželo zveřejněné výsledky Fortýna (jeho úspěšných operací, kdy jeho kolegové mu vyčítali, že mu pacienti neumírají) a kolektivu AV v Liběchově. Fortýn byl již po smrti a nemohl se bránit a tak to Slovutné lékařské instituce takto odsouhlasily !
Vzhledem k tomu, že klinické testy byly nastaveny jinak, než jak devitalizaci prováděl Fortýn, musíme konstatovat, že to co se mělo zkoušet devitalizace nebyla. Byli vybráni pacienti, kteří již umírali po předchozí léčbě (chemoterapii a ozařování.
Že nikdo po provedené „devitalizaci“ (proběhlých klinických zkouškách) na ni nezemřel bylo oznámeno ve výsledku z ministerstva, ale zároveň bylo překvapivě oznámeno že:
„Při svém jednání vycházelo (MZ) ze závěrů jednání konaném na Akademii věd ČR dne 16.4.2002, ze stanovisek České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP, České chirurgické společnosti ČLS JEP a České onkologické společnosti ČLS JEP. Vědecká rada MZ konstatovala, že dosavadní experimentální výsledky i závěry proběhlých klinických zkoušek devitalizace zhoubných nádorů nedovolují pokračovat s ověřováním této léčebné metody u lidí“.
(Někoho by poté mohlo i pomýlit, jak se ve Vědecké medicíně rozlišuje, zdali se něco zkouší, či ne. Zřejmě ale je to jedno, o výsledku rozhodnou autority.)
V knize Klinická onkologie (vyšla 2002) je uvedeno o devitalizaci že: „výsledky experimentálních studií jsou natolik sugestivní, že nelze metodu apriori odsoudit. Je však nutné, aby prošla, podobně jako jiné léčebné metody, etapou klinického zkoušení. Teprve pak bude možné posoudit její skutečný přínos a vymezit její uplatnění v klinické praxi.“
Náhodou autor Klinické onkologie byl ve 2001-2 (ověřování devitalizace) členem Vědecké rady MZ, AV, UK, předsedou Onkologické společnosti a další... Teď se tomu říká střet zájmů. Nedivme se, že tu při rozhodujícím hlasování převážil … zájem vlastní !
Jak pacienti použití v experimentu postupně umírali, bylo to zveřejňováno a někdy i s komentářem lékařů, poukazujících, s lítostí, na neúspěch devitalizace !!
Fortýn mi již v roce 1999 napsal:
„..nejsem sice pesimistou, ale k optimismu ve věci o devitalizací mně opravdu moc chybí. Je to metodika natolik nová, neobyčejná při tom účinná a tak se ani nedivím , že se medicínská veřejnost zuřivě brání a raději protěžují všechny možné nesmysly a báchorky, ale to už je asi osud všech objevů a vynálezů, že se vlastně ani nedivím, jen s lítostí pozoruji, že i můj život jednou skončí a kdo asi bude pokračovat …..moji spolupracovníci nejsou chirurgové ani lékaři a tak prosazovat něco z pozice doktorů přírodních věd a inženýrů zemědělství bude narážet asi na veliké překážky a neporozumění!“
(Do tohoto smutného jubilea nepatřila vzpomínka na Fortýna klavíristu a hudebního skladatele, neboť to je jiná kapitola jeho života.)
Drahý Karle Fortýne, Ty se na nás díváš z Tvého chirurgického nebe a my zde truchlíme za pacienty, kterým by Tvoje metoda poskytla uzdravení a zproštění velkých strastí, protože jiní zlí lidé jim to odpírají.
A proto zde truchlíme !!!
Tvůj spolužák a kamarád Roman Honzátko.
Ve Tvé Praze v roce 2017.
* * *
Připojuji oblíbená vysvětlující rčení některých lékařů:
„Kdyby to k něčemu bylo, tak se to již dávno zavedlo.“
„Farmaceuti v žádném případě nezasahují do léčby pacientů, ani ji neovlivňují.“ (Většinu výzkumu financují farmaceuti.)
* * *
V tomto jubilejním roce vychází v soukromém vydání kniha našeho spolužáka biochemika Dr. Ing. Vladimíra Kaliny, tiskem i na internetu, v anglickém jazyce o Fortýnovi a DEVITALIZACI. Po celou dobu (2001-2016) na tomto díle obětavě, usilovně a s vynaložením vlastních financí pracoval. Zde objasnil zrůdnost ignorance odborné lékařské veřejnosti nové léčebné metody, která řeší problém obávané nemoci celé populace.
* * *
Také jsem, na podporu pokračování klinických zkoušek, pojal vizi, naivní, že prezidentský pár je jedinečná příležitost. Ona ztratila otce na rakovinu, jemu uléčil do hrobu prof. Klener manželku Olgu na rakovinu. Začal jsem psát, ale asi se to k nim přes ředitelku vůbec nedostalo. Měli tam poradce enterologa Zavorala. Dovolil jsem si navrhnout jeho návštěvu v Liběchově, kde mimo zasvěcené informace prováděli i ochotně demonstrace, aby mohl odborně informovat p. prezidenta.
Ukázalo se, že člověk takového jména není toho úkolu schopen. Nejen, že nikam nejel a tudíž se nepoučil, ale sám napsal paní ředitelce pro mne poučení o tom co se naučil ve škole a co jsem nemusel.
Tak jsem se pokoušel to vysvětlit sám, ale neuvědomil jsem si že zákaz všichni respektují.
R.Honzátko, 20.12.2016
* * *
Výzkum devitalizace je nyní prováděn v minimálním počtu lidí, v jejich volném čase, naprosto bez zajištění potřebných technických či finančních zdrojů pro pokračování výzkumu, což limituje možnosti jeho pokračování a dosažení případného posunu. Nelze proto předpokládat, že je za této současné situace možné se v oblasti výzkumu devitalizace posunout dále než tam, kam se dospělo dosud, bohužel. Ročně tak zbytečně umírají u nás desetitisíce a na celém světě miliony lidí, kteří mohli mít naději ještě dlouho být a žít mezi námi. Jsou oběti části vědeckého výzkumu a „zisku“, který svými rakovinovými metastázami zamořil téměř všechna odvětví podnikání a veřejného života – i ta, kde by zisk z morálních důvodů neměl být nikdy prioritou. Věřím, že metoda dr. Fortýna se časem prosadí prostě proto, že si společnost nebude moci dovolovat utrácet stovky miliard ve zdravotnictví zcela zbytečně.
Jan Šinágl, 8.1.2017
* * *