Důležitě se tvářící Robert Schuster nám sděluje poplašnou zprávu těžkého kalibru: DEMOKRACIE V NĚMECKU JE VÁŽNĚ OHROŽENA (Lidové noviny 30. Dubna 2016 str. 10 a 11., rozhovor Frauke Petry, AfD)
Co Teď? Ubozí Němci. Mám chuť, po Švejkovsku zvolat: ježíšmarjá lidičky, dělejte s tím něco! Vždyť ta katastrofa může přijít i sem a co pak s námi bude? Putin nám nepomůže, když ho pořád sankcionujeme. Nechá nám v tom vymáchat čumák! Ale jak a kdy to skončí? Jejda, promiňte, mám dlouhé vedení. On má ten Schuster vlastně pravdu pravdoucí. On to myslí jinak. Onu tu německou demokracii ohrožují ti Islamisté, co jich tam natahala Merkelová přes milion. Tak to jo. Máš pravdu Rudolfe.
Teď vážně. Kdybych byl německým ministrem zahraničí poslal bych do Česka protestní nótu, ať se Češi starají o svou pochybnou demokracii – nedemokracii a tu Německou ať nechají na starost Němcům. Měl bych, jako ministr zahraničí BRD, pravdu.
Teď úplně vážně
Proč demokracii – nedemokracii? Máme národní zvyk totálně zkorumpovat dvěstětisícovým měsíčním příjmem každého poslance. Plat jim přiděluje de facto předseda „mateřské“ strany, a ne stát, z jehož kapsy to jde.
Nevěříte?
V důsledku to tak je. Neboť ten dává ty prachy, kdo má moc dát příště poslance opět na kandidátku. Jak nedá, jsou prachy fuč. A kde jinde k takovému majlantu chudák poslanec přijde? Jeho rozpaky, zda plnit poslanecký slib, nebo poslouchat stranického šéfa, pominou rychle. A tak předsedové stran se mohou hádat, zamítat, schvalovat a všichni jejich poslanci táhnou s nimi.
„My budeme blokovat EET až do konce volebního období!“ Zahřímá Míra Kalousek a všichni jeho věrní hned vědí, že se bude obstruovat a obstruovat. A když je dobojováno a jedná se o nějaké fádnější rozhodnutí, jež může být šéfům některých stran ukradené, jejich poslanci se chlubí: My jsme dostali volné hlasování, heč?
Abyste rozuměli, jejich „volné“, to je to normální, ústavní podle svědomí. Jiné ani být nesmí! Jinak „volné hlasování“ nevidíme, jak je volební perioda dlouhá. Kdežto není-li vyhlášeno volné hlasování, tu je, podle dávného komunistického způsobu místo ústavního, tedy podle svědomí, to dnes normální korupční hlasování, kdy poslanci poslouchají povely svého velitele. A snaží se, a snaží se. Těch dvěstětisíc přece nikde na cestě neleží a volby jsou až každé čtyři roky. Čtyři roky korupce v parlamentu, pak další čtyři, a další,…než „procitne dřevorubec“. Tak proto ten výraz demokracie – nedemokracie.
30. 4. 2016 Vrbík, Zlín
Read more...