„I když lze souhlasit se zákazem, aby ženy řídily auto, ve všech ostatních případech islámská anticivilizace činí z žen nesvéprávnou, diskriminovanou menšinu a znemožňuje jejich svobodný rozvoj. " Miloš Zeman
„Muslimové Ruska! Tataři na Volze a na Krymu! Kyrgyzové a Sartové na Sibiři a v Turkestánu! Turkové a Tataři v Zakavkazí! Čečenové a horské národy Kavkazu! A vy všichni, jejichž mešity a svatyně byly zničeny, jejichž zvyky carové a utlačitelé Ruska pošlapali! Vaše víra, vaše zvyky, vaše národní a kulturní tradice jsou od této chvíle svobodné a zaručené. Uspořádejte si svůj národní život svobodně a bez jakýchkoli překážek. Je to vaše právo.“ Vůdce bolševické revoluce Vladimír Uljanov vulgo Lenin a lidový komisař pro národnosti Josif Džugašvili vulgo Stalin, 3. prosince 1917
Pohled na současná česká média vypadá, jakoby se žurnalistiky v této zemi zmocnili nějací náboženští šílenci, kteří očekávají konec světa. Veřejný prostor se jen hemží hrůznými zpravodajstvími o uprchlících ante portas, majícími dokládat, že konec národní existence a celosvětové civilizace je na dosah.
Příliš mne to nepřekvapuje, jsme přece jenom národem s minulostí hrůzyplné husitské revoluce, která nás na celá staletí izolovala od okolního světa a přivedla nás jak ke zkáze ekonomické, tak i kulturní, neboť tolik oslavovaní husité řádili ještě mnohem hůře než islámský stát, pokud o kulturní a historické bohatství šlo, přičemž je toto údobí dějin dodnes oficiálně opěvováno, což je bezpříkladné.
A stejně tak i pokud o pokračování Heydrichova a Hitlerova socialismu šlo. Po válce jsme si jako jediný národ ve světových dějinách dobrovolně zvolili za formu své státní existence komunistickou diktaturu, tedy vyměnili jsme hákový kříž za srp a kladivo a jelo se dál. Dokonce ani to čest práci nebylo třeba vymýšlet, ale stačilo převzít národně socialistický pozdrav Ehre arbeit.
Tedy rezidua onoho popisovaného stavu naší země jsou zákonitě doposud velmi silně přítomna a snad jejím nejmarkantnějším důkazem je Miloš Zeman, coby prezident této země. Což je pouze zákonitým pokračováním již zmíněných národních sebevražd, i když v posledním případě, lze vzhledem k mocenské neškodnosti pana prezidenta, hovořit již pouze jen o její demonstrativní podobě.
A tak, jestli se pan prezident vyjadřuje ke všemu, od Ivety Bartošové a Josefa Rychtáře až po tlačenku, pak nemůže vynechat ani téma válečných uprchlíků ze Sýrie.
Ovšem i když se stránky našich zpravodajských portálů hemží jeho bombastickými vyhlášeními, je nutno na všechna jeho sdělení pohlížet poměrně nedramatickým metrem. A to proto, že pan prezident je něco mezi věčně opilým Broukem Pytlíkem a ruským švábem. A jedná se sice o figurku hlasitou, ale jinak zcela bezmocnou, protože naše země je zemí premiérskou, nikoliv prezidentskou.
Tedy je stejným způsobem nutno pohlédnout i na jeho z posledních „odhalení,“ kdy s vážnou tváří tvrdil, že proud běženců do Evropy organizuje Muslimské bratrstvo. Těžko říci, co ho k takovému vyjádření mohlo vést, osobně ho dávám do souvislosti s průletem alkoholické komety Lovejoy, která se snad svým koma mihla kolem Pražského hradu a pana prezidenta přivedla do nepříčetného stavu, protože k podobným úvahám musí být člověk opravdu mimo.
Ale v jednom panu prezidentovi za pravdu dávám. A to v tom, že ona migrace statisíců lidí do Evropské Unie je opravdu cíleně vytvářena, pečlivě plánována a stimulována. Ovšem tím panem někým kdo stojí v pozadí není jakási v zásadě zcela nedůležitá muslimská organizace nacházející se již dávno za zenitem vlivu a moci vůbec, ale Kreml.
Při bližším pohledu na celý způsob provedení akce je evidentní, že se jedná o jedno z nejúspěšnějších aktivních opatření pohrobka KGB, tedy nynější FSB, protože tak Rusko vede válku jak za Asadův režim, kterým si plní své mocenské zájmy ve Středomoří, tak zároveň uprchlíky vede hybridní válku proti Evropě.
Protože je v tom nejbytostnějším zájmu Kremlu, aby Evropa byla vnitřně nejednotná, rozpolcená, rozložená a co nejméně jak akce, tak i společného postupu schopná a tudíž slabá. Jak politicky, tak ekonomicky i vojensky. Protože jen soustátí malých státečků, vedoucích mezi sebou své žabomyší spory motivované nacionalismem je tím nejlepším, co by se Rusku v Evropě mohlo přihodit.
Takové nevýznamné zemičky, jako je ta naše, nebo Slovensko a podobně, nejsou schopny v případě rozkladu EU čelit Rusku ani pokud o jeho energetické, či mocenské zájmy jde, přičemž pokud o snahy o vystoupení z EU jde, je hned druhým požadavkem „protiislámských“ spolků a uskupení i požadavek na vystoupení z NATO.
Tedy je zcela evidentní a průhledné, že veškerý mediální povyk ohledně syrských běženců, je pouze věcí zástupnou a maskovací sítí, pod níž se ukrývá ruský zájem. A ruský zájem je opět tuto část Evropy ovládat, okupovat a ekonomicky ovládat, jako tomu bylo do roku 1989.
Že tomu tak Rusko činí skrze Řecko má rovněž svůj hluboký důvod. Řecko je koncentrací komunistů snad téměř totožné s tou naší, a vzhledem k zadlužení Řecka vůči Německu, nemusel Putin Tsiprase ani dlouho přemlouvat, aby jeho pravoslavný bratr z pomsty otevřel stavidla a na Německo vpustil lidskou tsunami, kterou předtím „kdosi“ šeptandou náležitě instruoval.
Německo přitom nemělo na výběr. Jakožto země neležící na okraji Schengenu nemohlo ani uzavřít své hranice, ani nemohlo zahájit kulometnou střelbu do lidí. Útrpné povzdechnutí paní kancléřsky Merkelové o tom, že to Německo zvládne, snad jakoby symbolizovalo věci příští.
Neboť z naší strany opravdu nepřišel ani jeden skutek pomoci s tímto lidským přílivem, ani slovo směřující vůči Řecku, kterým by naši vrcholní politici apelovali na to, aby Řecko plnilo své závazku vůči ochraně volného pohybu osob, jako tomu skvěle činí například Slovensko, nebo Maďarsko, ale byli jsme svědky pouze nevídané nenávisti mající kořeny kdesi v nacionalismu devatenáctého století spojené s nevídanou podporou ruské páté kolony ze strany prezidenta republiky.
V tomto kontextu jsou ale opilecká vyjádření prezidenta republiky o „islámské armádě“ naprosto střízlivá a nesou s sebou značnou obsahovou hodnotu. Ovšem je nutno třeba podotknout, že se nejedná o armádu islámu, nýbrž Kremlu.
A pokud bych se měl na závěr vyjádřit jak k již tolik propranému silvestrovského aktu násilného chování kriminálních živlů nelegálně pobývajících na německém území, jakožto i ke statistikám znásilňování v Německu vůbec, pak musím říci, že Rusové versus muslimové vedou dva miliony ku dvěma.
Ptáte se jak jsem k tomu to údaji došel? Jednoduše. Vzal jsem údaje z takzvaného osvobození Německa Rudou armádou, kdy bylo dle střízlivých údajů odhadnuto, že Rusové znásilnili okolo dvou milionů německých žen, dívek a holčiček a porovnal jsem je s policejními statistikami z letošní půlnoci, kdy byla ohlášena dvě znásilnění, údajně spáchaná muslimy.
A pokud bych měl začít porovnávat majetek zcizený, zabraný, vydrancovaný a ukradený „osvobozeným“ Němcům Rudou armádou, jakožto i dalšími příslušníky jiných složek na německém území, pak si troufám říci, že porovnat deset mobilů ukradených na Silvestra maghrebskými zlodějíčky s tímto „výkonem“ bude nad moje síly. Ale o tom my, kteří je pamatujeme z roku 1968 víme své.
A na úplný konec milý čtenáři, kdybys snad ještě zmasírován školní výchovou a obecně prezentovanými bludy v masových médiích věřil, že Rusko je snad jakási „ochrana“ před „islámem,“ pak si ještě jednou velmi pozorně přečti slova v úvodu.
Rusko je po staletí zemí s největším podílem muslimů v Evropě a dnes dokonce evropskou zemí jedinou, kde se užívá práva šaria.
Ale ani kvůli tomu, ani kvůli barbarskému řádění Rudé armády nepožaduji uzavření hranic s Ruskem.
Protože normálním a obyčejným Rusům a to jakéhokoli náboženského vyznání, musí u nás být vždycky dveře otevřeny.
Nejsem jako Zeman a nesouhlasím ani s tím, že ženy nepatří za volant.
Kolektivní vina neexistuje.
Kolektivní zlo a hloupost ovšem ano.
A tak od obého nám dopomáhej Bůh.
Miroslav Václavek
http://vaclavek.blog.idnes.cz/c/491980/uprchlicka-invaze-je-organizovana-a-rizena.html
* * *
Pokud EU nezvládne se svými 600 miliony obyvatel jeden milion uprchlíků, tak je něco hodně špatně. Eurokomisařka Federica Mogherini: „Žijeme v éře chaosu a k optimismu není žádný důvod“. Má pravdu. Musí nastat kolaps chaosu, aby začal opět vládnout zdravý rozum a dobrý mrav! Otázkou je, zda obojího máme ještě dostatek? Jinak může snadno nastat opět nekontrolovatelná situace a „řešení“, která vedou ke zkáze všeho a všech!
Jan Šinágl, 21.1.2016
Read more...