„PŘÍSNĚ TAJNÉ“ černobílé instruktážní snímky Československého armádního filmu, jejich úzce zaměřená účelovost a oslava vraždění jako „služby vlasti“ budí děs a úžas i po třiceti letech - Vražedné monstrum na státní hranici!
Otřesný dokument! Na závěr ukazuje, jaké zvířecí pudy dokáže totalita probudit v lidech. Všichni pachatelé, (pohraničníci) neuvěřitelného zvěrstva – střílení do zemřelých - do roka zemřeli na neznámou nemoc. Vypadali tak ošklivě, že nebyli vůbec ukázáni pozůstalým a byli pohřbeni v zacínovaných rakvích. Jejich velitel zahynul při odstřelování kostela, vskutku BOŽÍ MLÝNY. Nezapomínejme, co dokázal z lidí udělat komunismus. Dokument je věnován 145 zastřeleným, 96 spáleným elektrickým proudem, 11 utonulým a 1 oběti roztrhané psy. Šli za svobodou z komunistického koncentráku. ČEST JEJICH PAMÁTCE! J.Š.
* * *
Tak jsme včera na ČT/ART mohli spatřit otřesný dokument Josefa Císařovského z roku 2015, vlastně jakousi konfrontaci z dějin posledních asi 90 let hlavně šumavských obcí, většinou zničených pohraničníky v padesátých letech. Jakýsi anonym pod označením „historik“ nazval hned tento dokument tendenční blábol a demagogií, vše podle něho nutnost studené války (kdo ji asi vyvolal, že?). Každý by se měl na 60 minutový dokument „Boží mlýny“ alespoň na internetu podívat, mně je z toho ještě dnes na zvracení nejvíce ze scény, kdy vojáci PS vnikají do hrobky a z rakví kradou šperky a pak se zbytky ztrouchnivělých těl dávných německých obyvatel venku tančí i do nich střílejí.
Snad tohle u mladých tehdy asi devatenáctiletých kluků není ani možné, kdo je vychoval k takovým činům, snad válka? Zřejmě na to podle božích mlýnů do roka a do dne doplatili. Ničení všeho asi do 2 km hraničního čs.pásma, jinak funkčních vesnic (stačí se podívat na výstavnou a poklidnou protější bavorskou stranu) je dokladem neuvěřitelného bolševického barbarství, důsledek připrav na válku, vzpomínám na nápisy kasáren v Chebu „neprojdou“, zátarasy a „ježky“ na silnicích směrem k hranicím (Pomezí aj.), autobusy natřené maskovací zelenou barvou, tanky rozstřílená Loreta i přilehlým hřbitovem, dnes Němci včetně křížové cesty renovovaná. Různé ozdoby pak „zdobily“ byty důstojníků v panelácích na tzv. Spáleništi v Chebu atd.atd.
Cheb ve studené válce? Místo ve válce rozbombovaného nádraží (plány na nové měly se pak realizovat na Smíchově) dřevěné baráky s kontrolou PS, která vlastně začínala už ve vlaku od Mariánských Lázní, Cheb byl ještě pohraniční pásmo, následovalo hraniční a zakázané, ale vstup bez razítka bydliště velmi podezřelý.
Šokovala mě - a stále tam v basilice ve Waldsassenu jistě visí - dřevěná soška oběšeného Krista. V roce 1949 srovnali vojáci PS výstavnou obec Wies-Víz přímo na hranicích u Chebu (po 1989 nový hraniční přechod) a zdejší kostel.
Dřevěného Krista z kostela pak „oběsili“ výsměšně na hraniční závoru, bavorští celníci jej vzali do vedlejší lodě baziliky, kde byl hojně (a jistě je) navštěvován. Dokladů hnusného barbarství bychom našli víc a pokud se to nestačilo za komunistů, nechal se moderní klášter kongregace Milosrdných sester sv.Kříže v Chebu, právě u vjezdu do Chebu od Wiesu - do r.1989 kasárna PS, prodat na Turky a udělat z něho ruinu. Na většinou německé sestřičky, na jejich péči a ochotu vzpomínali již pováleční čeští pacienti z přilehlé nemocnice dlouhá léta (viz i pořad o klášteře Davida Macháčka v Reportéři ČT 28.4.2015). Konečně německý hřbitov v Chebu byl dalším otřesným dokladem a neochota „chebských“ ještě po r.1989 pohřbít ostatky německých vojáků (smělo se za Hitlera snad nenarukovat?) rozházených na stolech je jen smutným pokračováním.
V tomto klášteře biřmoval naposledy 1949 kardinál Beran a biřmování nedokončil, zatkla jej StB a další léta strávil v domácím vězení jako výsledek „vítězného února“ (zemřel v Římě).
Kde jsou ty doby, kdy ještě i po únoru 1948 bylo možné vidět v Chebu z blízkého Bavorska a od hranic americké vojáky, kde měli v kině Capitol, později Svět oficírský klub a kdy bylo možné přejít lesem i hranici a riskovat při předání od Američanů jen pokutu u finančníků, asi 20 korun? Jenže neustálá současná nenávist, nadávání na „skopčáky“ a Angelu Hitlerovou dokonce i u generací, které jinak o dějinách nic nevědí a jsou dokonce schopni tvrdit, že Hitler byl prezidentem Velké Británie nedává moc nadějí, že barbarství pomine.
Václav Hora, 18.1.2016
* * *
Podnět Vládě ČR k vydání rozhodnutí o Památném dnu obětí vyhnání
Ministr Jiří Dienstbier odpověděl na podnět o zřízení Památného dne českých Němců
Z diskuse o uprchlících a o nás z pohledů, které těžko kdy ve veřejnoprávních médiích zazní!
* * *
BOŽÍ MLÝNY by měla ČT opakovat opakovaně na hlavním kanálu od 20:00 hod.!
J.Š.18.1.2016
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.