Jan A. Baťa byl jedním z největších podnikatelů Československé historie. Během světové finanční a hospodářské krize a rostoucího politického napětí ve 30tých letech XX. Století, firma Baťa, pod vedením Jana A. Bati, prožila naopak prudký hospodářský růst. Baťa se v té době rozhodl transformovat výrobu z malé lokální manufaktury do globálního podniku. Zhostit se tohoto plánu především vyžadovalo seznámit se blíže a podrobně se světovým obuvnickým trhem.
Lidé kteří Jana A. Baťu málo znali, považovali jeho světovou výpravu jen za jakýsi pokus o reklamu. O nic takového se ale naprosto nejednalo. Baťa tehdy pečlivě sledoval svůj plán rozvoje firmy Baťa. Studoval a pozoroval stav a povahu světového obuvnického trhu, konkurenci, zdroje nutného surového materiálu a celosvětovou ekonomickou situaci vůbec.
Jan A. Baťa tento svůj plán na vybudování a operaci nových obuvnických výrobních zařízení, podrobně popsal v knize „Průmyslové město“, která do detailu popisuje znalost a zkušenosti získané během Baťových návštěv zahraničních továren. Všechny tyto poznatky, projekty, konstrukce, procedůry a postupy byly později využity při budování nových továren po celém světě.
Guma byla jednou ze základních surovin při výrobě obuvi. Baťa proto během své cesty pečlivě sledoval a studoval hospodářskou a obchodní situaci trhu s gumou, což později do detailu popsal v článku publikovaném pod titulkem „Problémy surového materiálu“ v baťovském týdeníku „Zlín“ č. 55, 1937. Guma byla důležitou surovinou jak pro výrobu obuvi, tak pochoptelně pro zaměstnanost. Cena gumy mezi lety 1931 a 1936 vzrostla téměř na dvojnásobek. Celou situaci, mimo problému zhoršování dodávek gumy, navíc zhoršoval pokles prodejních cen gumové obuvi. Ve stejném časovém období tyto prodejní ceny na světovém trhu spadly téměž o sedmdesát procent. Jan A. Baťa proto nutně potřeboval tento problém vyřešit.
Pro lepší porozumnění problému který před Baťou tehdy stál lze podotknout následující. J.A. Baťa poskytl interview časopisu „The Singapore Free Press and Mercantile Advertiser“ které bylo publikováno 10. února 1937. V něm mimo jiné uvedl: „Na světě jsou dnes pouze dvě země kde se boty Baťa neprodávají: Rusko a Japonsko. V Rusku byl prodej přímo zakázán. V Japonsku jde zase o nepřijatelnou dovozní daň. Japonsko je zemí která prohlašuje světu: Ty si ode mně kupuj co chceš, já ale od tebe nekoupím vůbec nic”.
Baťa se proto zajímal o společenskou strukturu japonského života, postavení rodiny, vztah mezi zaměstavatelem a jeho zaměstnancem, a zároveň postojem dělníků jak k jejich práci, tak samotnému podniku. Baťa takto zjistil, že konkurenční síla japonských podniků nespočívá jen ve výši plateb, japonská mzda byla přibližně pětinou toho co vydělávali jeho zaměstnanci. Zjistil též, že v Japonsku samém konkurenční převaha spočívá především ze sestavy výrobních týmů.
Před vypuknutím Druhé světové války Baťa dokončil svůj plán rozšířit firmu Baťa z lokálního českého podniku přibližně se 17.000 lidmi, do celosvětového koncernu jenž zaměstnával přes 100.000 zaměstnanců.
Baťova celosvětová výprava skončila 1. května 1937 přistáním na letišti Baťov (Otrokovice), odkud odjela do Zlína kde Jana A. Baťu vítal doma dav více než jednoho sta tisíc lidí.
John Nash, 10.6.2015
* * *
Odkaz, dílo, význam Jana Antonína Bati, jak podnikatelský, tak jeho vůdčí role v podpoře protinacistického odboje, jsou u nás dodnes celostátními médii zamlčovány, ačkoliv nemohou nevědět. Je něco stale hodně špatně v naší zemi, když jsou takovýto skuteční hrdinové naší země I po 70-ti letech veřejnosti zamlčováni!
Jan Šinágl, 12.6.2015
* * *
Read more...