KOMENTÁŘ: Sedmnáctý listopad - Václav Klaus ml. - Na přání redakce nevěnuji pravidelný pondělní komentář školám, ale výročí listopadu. Nebude to lehké psaní. …
…Jestliže budeme přistupovat k našim dějinám jako otec a syn Klausové, dočkáme se určitě ještě mnohých překvapení, normalizačních posunů a také ryzích lží. Stačí jen připomenout, že exprezident Klaus ve svých čtyřech letech stavěl během Pražského povstání barikády a tím se stal, dle svého mínění, jeho přímým účastníkem. Tím, že Václav Klaus ml. bagatelizuje historické skutečnosti a podsouvá jim nepravdivě zveličené souvislosti, snaží se vytvořit odlišné příkladové šablony české historie. Máme si snad více vážit historické role komunistických přisluhovačů Vasila Mohority nebo velitele STB generála Lorence, než těch, kteří se roky snažili totalitní režim nahlodávat? Co po nás a svých studentech Václav Klaus ml. vlastně chce? Abychom nakonec uvěřili tomu, že šéf pražských komunistů v roce 1989 Miroslav Štěpán vedl Sametovou revoluci? Nebo dokonce JUDr. Gustav Husák osobně? Třeba se Václav Klaus ml. i st. zhlídli ve spiklenecké teorii, vyslovené posledním předlistopadovým vedoucím ideologického oddělení ÚV KSČ Jaroslavem Jeníkem, který na stránce 317 říká: „Ať mi nikdo neříká, že Zifčáka tam položila Státní bezpečnost. To bylo v nějakém scénáři a ten se psal někde na CIA“ (citace od pana Milana Šmída).
* * *
1) komentář Václava Klause ml. tvoří dvě části: popisná a politrucká.
2) z popisu událostí plyne, že nám ji sděluje Vševědoucí a ojedinělý pražský hrdina typickými velikášskými slovy: viz. "prodral jsem se policejním kordonem", "orwelovské vymývání mozků našimi médii", "a teď budou kázat", "patent na "odkaz listopadu" apod.
3) svoji ojedinělou individualitu navíc podtrhuje prezentačním izolacionismem redaktora Bohumila Pečinky: "Jistá stádnost českých intelektuálů nebyla projevem komunismu, ale jde bohužel o trvalý jev."
4) Staví do konfrontace nezávislé studenty ze STUHy a pražskou organizaci SSM a záměrně tak zapírá jejich vzájemnou spolupráci od roku 1988 v rámci STIS (Studentské tiskové a informační středisko). A právě ve STIS pracovala Monika Pajerová a Martin Mejstřík, kde se snažili vést dialog pro časy budoucí. Nezapomeňme na stálou hrozbu konfrontačního násilí ze strany komunistického vedení. Dne 9.11. 1989 byla uskutečněna u sochy K.H.Máchy schůzka Nezávislých studentů s vedením pražské organizace SSM, jejímž cílem bylo dohodnout součinnost k vystoupení za demokratizaci režimu. Jednoduše-SSM mohlo překrýt chystanou manifestaci (demonstraci) jako organizátor a získat patřičná povolení. Tedy ne konfrontace, nýbrž spolupráce.
5) mezi nezávislými studenty pisatel jmenuje pány - Bendu, Vidíma, Pánka, Semína a Klímu. Tedy kromě Šimona Pánka, kterého nejde nezmínit, a Martina Klímu, byli všichni jmenovaní začleněni do ODS. Je zajímavé, že není vůbec zmíněn další studentský předák Jiří Dienstbier ml. Snad, aby nemohl čtenář (student) získat pocit o spojení nezávislého studentského hnutí s chartisty? Nebo jde opět o klausovskou ješitnou vrácenku za nezávislé vystupování Jiřího Dienstbiera ml. v současné politice?
6) velmi zjednodušená je definice SSM s odkazem, že autor nikdy na schůzi Pionýra a SSM nebyl. To však vzhledem k rodinné konstelaci Klausových, snad ani nemohl myslet vážně (kandidatura do KSČ Václava Klause st. k možnému vycestovávání do zahraničí a prezentování nového ekonomického modelu našeho socialismu, ztracené dvojí spisy STB apod.)
7) i projevy na Albertově během manifestace 17.11.1989 si pan Klaus ml. popletl (nebo je to záměr?), neboť po úvodním organizačním projevu Moniky Pajerové vystoupí jako druhý řečník pamětník Dr. Josef Šárka a připomene odkaz Jana Opletala. Jeho proslov končí těmito slovy: "Studenti nedejte se, jsem rád, že bojujete o to, o co jsme bojovali my tenkrát." Nedivme se tomu, že následuje bouřlivý potlesk provázený výkřiky - "Svobodu!" a "Dialog!" To je první hybatel manifestace. Poté vystupuje zdlouhavěji akademik a významný šachista Katětov s menším úspěchem a vypískaný Jiří Jaskmanický z VŠ rady. Teprve pak přijde závěrečný a skvělý projev Martina Klímy s výzvou k "proražení krunýře lhostejnosti, který nás obklopuje." Na druhé straně ve svém projevu vyzdvihne násilně bojující studenty v Palestině. Končí výzvou - "Za svobodu se musí bojovat, nelze bez ní žít."
8) Pisatel se najednou s klausovsko-zemanovskou tradicí začne věnovat médiím a hned vytáhne klasický "šrapnel". Mezi témata, o kterých se nehovoří okamžitě začlení odchod československého obyvatelstva ze sudetského pohraničí na základě Mnichovské dohody v roce 1938 (tedy na základě mezinárodní dohody, které se bohužel prezident Edvard Beneš přizpůsobil). Jako protikladné téma, o kterém se mluví stále a které se vyzdvihuje, uvádí autor, v duchu již zmíněné tradice, poválečný odsun Němců a jeho excesy. Tento exkurz je další skutečností, kterou se snaží autor manipulovat, a to bez historických souvislostí. Vůbec nerespektuje to, že poválečný odchod německého obyvatelstva z Československa měl dvě fáze: divokou (do července 1945, do přijatých závěrů Postupimské konference, tedy "na naše triko") a organizovanou (po Postupimi, tedy "schválenou a potvrzenou"). Tady dochází k typické klausovsko-zemanovské historizující selekci. "Kdo vládne minulostí, ovládá budoucnost", tvrdí pisatel a vůbec si neuvědomuje, že snaha přizpůsobovat minulost okolnostem a tvořit její lživé šablony je dána dynastií Klausů a Zemanů a taky komunistickému režimu (tady zahrnuji i současné Rusko z jeho velmocenskými relikty).
9) Následná zmínka o referendu o vstupu do EU v roce 2004 je již pouhou lží, kterou se snaží pan Klaus ml. poukázat na "falešnost" naší demokracie. Jenom zbabělec totiž, nevysloví, co chce. když je mu to umožňováno.
10) Dalším názor pisatele směřuje na Prague Pride. Tvrdí, že divit se a protestovat proti této akci, může jen Nácek nebo Zamindrákovaný. Tady se dostává autor na nebezpečnou půdu, argumentuje totiž tak, že se nám nácek jeví jako demokrat (ten, který se nebojí říct svůj názor). To je praktický důkaz nebezpečnosti klausovské rétoriky a navíc směřující na studenty.
11) Václav Klaus ml. v závěru vyzdvihuje roli členů ÚV KSČ, kteří Sametové revoluci prý pomohli k vítězství a přímo jmenuje Vasila Mohoritu, Rudolfa Hegenbarta, Mariana Čalfu a dokonce velitele STB generála Lorence. Bez nich by to prý nešlo. Úplně ignoruje jejich mocenské ambice a touhu převzít vedení v zemi reformovanými silami normalizačně-přestavbové linie ÚV KSČ.
Jestliže budeme přistupovat k našim dějinám jako otec a syn Klausové, dočkáme se určitě ještě mnohých překvapení, normalizačních posunů a také ryzích lží. Stačí jen připomenout, že exprezident Klaus ve svých čtyřech letech stavěl během Pražského povstání barikády a tím se stal, dle svého mínění, jeho přímým účastníkem. Tím, že Václav Klaus ml. bagatelizuje historické skutečnosti a podsouvá jim nepravdivě zveličené souvislosti, snaží se vytvořit odlišné příkladové šablony české historie.
Máme si snad více vážit historické role komunistických přisluhovačů Vasila Mohority nebo velitele STB generála Lorence, než těch, kteří se roky snažili totalitní režim nahlodávat? Co po nás a svých studentech Václav Klaus ml. vlastně chce? Abychom nakonec uvěřili tomu, že šéf pražských komunistů v roce 1989 Miroslav Štěpán vedl Sametovou revoluci? Nebo dokonce JUDr. Gustav Husák osobně?
Třeba se Václav Klaus ml. i st. zhlídli ve spiklenecké teorii, vyslovené posledním předlistopadovým vedoucím ideologického oddělení ÚV KSČ Jaroslavem Jeníkem, který na stránce 317 říká: „Ať mi nikdo neříká, že Zifčáka tam položila Státní bezpečnost. To bylo v nějakém scénáři a ten se psal někde na CIA“ (citace od pana Milana Šmída).
Petr Zemánek
22.11.2014
* * *
Komentáře
A začaly tuto vzpouru pobuřeni studenti vysokych škol, ktery ne chtěla navraceni SSSR a přaly si mit normalni budoucnost.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.