… Co mne nejvíce šokovalo, jako poslední scéna, je skupina smějících se a aplaudujících lidi na kraji silnice, kteří plivou na mrtvé Němce, ležící u jejich nohou. Mezi nimi jsou děti, některé z nich nejsou starší, než jsem byl tehdy já. Zřejmě se už tenkrát začala Čechům vštěpovat nenávist v mladém věku. Pravděpodobně patří dnes k těm, kteří stále ještě dnes, po 70 letech schvalují likvidaci sudetoněmecké etnické skupiny a požadují pokračování platnosti Benešových dekretů. …
Na internetu již několik let poutá velký zájem filmový záběr “1945 Lost German Girl” (1945 ztracené německé děvče)". Během této doby už přilákal značnou pozornost. Ukazuje těžce ztýranou mladou ženu, která se nejistě, osamělá pohybuje na okraji venkovské silnice na kilometrové značce č. "78". Její levé oko je oteklé; Krev jí vytéká z úst; v jejích vlasech jsou prameny krve. Je oblečená v černém svetru a vojenských kalhotách, které neumožňují žádný závěr o jaký druh vojska a hodnost se jedná, měli-ly by patřit wehrmachtu. Přesto je v doprovodném titulku napsáno "SS-Girl" (SS děvče). Jeden z účastníků internetového fóra ji nicméně poznal jako Hilde. Byla zaměstnána ve Škodových závodech v Plzni. Další uvedl, že záběry pocházejí z Ejpovic u Plzně.
Ztýraná žena není sama. Je obklopena několika žijícími, několika umírajícími a mnoha mrtvými mužy, kamarády. Jedním z mrtvých je označen "P28-4 / 8/45 Haglund". Protože se masakr konal dne 8.dubna 1945. (4/8/45 je americká forma pro psaní data 8.4.45). Ostatní titulky znějí: „Dead German lying in ditch“ (Mrtvý Němec ležící v příkopu); „Four dead Germans lying on road“ (Čtyři mrtví Němci, ležící na kraji silnice); “Germans killed by Czechs lying in road” (Němci zabiti Čechy ležící na cestě); “German dead with battered blood stained face” (Mrtvý Němec s roztlučeným obličejem potřísněný krví); “Half dead German in field” (Napůl mrtvý Němec v poli) a některé další.
Filmová ukázka "1945 Lost German Girl " je jednou z několika, které byly sloučeny do filmu “1945 Czechoslovakia in Color“" (1945 Československo v barvě); který byl dále použit v rozšířeném dokumentu „Liberated Czechoslovakia; wounded and dead Germans, POWs“ (Osvobození Československa; zranění a mrtví Němci, váleční zajatci). Společně také zachycují navíc davy, (pravděpodobně v Plzni) oslavující své US osvoboditele, zajetí německých válečných zajatců a jejich pochod do sběrných táborů. Co mne nejvíce šokovalo, jako poslední scéna, je skupina smějících se a aplaudujících lidi na kraji silnice, kteří plivou na mrtvé Němce, ležící u jejich nohou. Mezi nimi jsou děti, některé z nich nejsou starší, než jsem byl tehdy já. Zřejmě se už tenkrát začala Čechům vštěpovat nenávist v mladém věku. Pravděpodobně patří dnes k těm, kteří stále ještě dnes, po 70 letech schvalují likvidaci sudetoněmecké etnické skupiny a požadují pokračování platnosti Benešových dekretů.
Historie filmu je následující: Na jaře roku 1945, vyslala Armáda USA Air Force (Letectvo) jako kameramana muže jménem Oren Haglund z Hollywoodu do Evropy, aby nafilmoval a nafotografoval záběry „VE/Victory in Europe Day“ (Vítězství v Evropě) a související akce. V dubnu a květnu 1945, pracoval v blízkosti Plzně, kam se probojovala špička Třetí US Armády a postupovala pod velením generála Pattona. Tam byl svědkem masakru popsaného výše. Haglundovy fotografie a filmy byly nejprve archivovány v Národním archivu a Administraci záznamů. US Holocaust Muzeum je získalo v srpnu 2005, archivovalo je v „Steven Spielberg Film and Video Archives“ (Filmový a video archiv Stevena Spielberga). To je zpřístupnilo veřejnosti.
Rudolf Pueschel
9.8.2014
* * *
* * *
SUDETY: Odpor k sudetským Němcům = legální obdoba antisemitismu?
Sudetští Němci v Československu až po Mnichovskou dohodu (1918-1938):
Laureáti Nobelovy ceny narozených na území Čech, Moravy a Slezska…
* * *
Die Wissenschaft trägt viele sudetendeutsche Namen
Ve vědě naleznete mnoho sudetoněmeckých jmen
* * *
* * *
Jan Šinágl, 11.8.2014
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.