Lenin: „Zničte národu morálku a spadne vám do klína bez boje.“ (při vší úctě k našim vepříkům, jejich užitečnosti a inteligenci)
Tento článek věnuji in memoriam plk. Pravomilu Reichlovi. Včerejší pietní akt v Beřovicích na Slánku ve výroční den jeho smrti veřejnoprávní média zamlčela,
stejně jako ocenění příslušníků III. odboje v Praze – viz níže. J.Š.
… „Dnes je téměř neuvěřitelná zejména skandalizace proviněných osob, které byly za trest dokonce vystavovány za výlohami svých obchodů“, upozorňuje historik Boštík. …
…Pod tuto vyhlášku se podepsali 5. října 1948 bezpečnostní referent Josef Hrnčál a předseda ONV v Litomyšli Jaroslav Lochman. … První z nich organizoval ve městě a okolí kontroly skladů živnostníků, zda nepřesahují povolené normy. Při návštěvách kontrolních komisí však docházelo k častým krádežím, někdy se tyto kontroly zvrhly doslova v drancování. … V prosinci 1951 byl na schůzi pléna ONV odvolán z funkce předsedy, aby se od roku 1952 totiž stal předsedou KV KSČ a o rok později i předsedou KNV Pardubice. … „Soukromý sektor je zcela vyřazen v konfekci, obuvi, kovovém zboží, řeznických živnostech, benzinu a oleji, elektrotechnice, sklu a keramice.“ Zprávu sepsanou hospodářským referentem Jaroslavem Nedvídkem doplňuje tabulka s konkrétními počty zlikvidovaných živnostníků. …
* * *
Na západ v pojízdné žumpě: nejoriginálnějším způsobu emigrace v dějinách Československa
… Den D vyšel pro Kňourka na 14. června 1988. U Státní traktorové stanice v blízkých Hustopečích získal standardním způsobem snadno povolenku pro vjezd do zakázaného pásma, kterou se prokázal u hlídky Pohraniční stráže na kontrolním check-pointu. V 15.45 po provedení kontroly vozu (snad aby se někdo neskrýval v jeho jímce) z kontrolního stanoviště vyrazil se svým fekálním vozem směrem k čáře, do prostoru zvaného Lesíček, nacházející se v katastru obce Úvaly v břeclavském okrese. To bylo naposledy, co ho spatřilo komunistické oko. Nikdo ho totiž v „zemi nikoho" dál nekontroloval, a teprve když se do 19 hodin nevrátil, byla o 10 minut později vyslána směrem, kterým odjel, hlídka pohraničníků.
Ta našla Kňourkovo smradlavé vozidlo ukryto zaparkované v houští prázdné. Sám Kňourek totiž přešel čáru pěšky. Těžko říci proč: snad aby nemohli komunisté tvrdit, že byl nejen kopečkář, ale také zloděj - nebo se před nafoukanými Rakušany nechtěl stydět? Ať tak či tak, nechal soudruhům a trockistům v kabině poslední vzkaz na rozloučenou: „Můj cíl byl dostat se za oponu, proto jsem jezdil s fekálem“.
Na bolševické straně samozřejmě nastal šílený poprask a vyšetřování. Skutečně originální útěk za kopečky začala zuřivě vyšetřovat Státní bezpečnost, aby zjistila Kňourkovi pomocníky, ale protože se ani ne za pouhý rok a půl zhroutil komunistický režim jako obr na hliněných nohou, případ už asi nestačila ani uzavřít. Dějiny útěků za železnou oponu znají Tank svobody, Vlak svobody, ba i Pancéřovou kolonu svobody nebo Automíchačku svobody, ale finta Bohumila Kňourka a jeho ,,hovnocucu svobody" je nepřekonatelná a zůstává tak přinejmenším jedním z nejoriginálnějších, ne-li vůbec nejvíce neotřelým způsobem emigrace ze socialistického ráje. Navíc Kňourek svým modus operandi jako by výsměšně předznamenal konec nenáviděného režimu.
* * *
* * *
Veřejnost si připomněla výročí smrti velkého muže a hrdiny československého odboje Pravomila Raichla
… Raichl zemřel v pondělí 25. února 2002 v Plzni, jen několik hodin před zakončením své - jak sám říkal - poslední mise, zastřelit komunistického prokurátora a justičního vraha Karle Vaše. Zločince, kterého i přes jeho četné a dobře zadokumentované zločiny nedokázala neschopná česká justice (jistě i proto, že je v ní dodnes mnoho exponentů totalitního režimu) nikdy odsoudit.
… „Raichl se nemohl smířit s laxním postojem české justice a tak se rozhodl pomstít padlé kamarády a vzít s pomocí svého kamaráda Vojtěcha Klečky spravedlnost do vlastních rukou. Celý život byl takovým pistolníkem a mužem činu,“ řekl Security Magazínu spoluorganizátor pietního aktu a autor nové knihy o Raichlových osudech Život na hranici smrti Jaroslav Čvančara. Bohužel, z nepochopitelných důvodů ministerstvo obrany nezajistilo zahrání české státní hymny, ačkoliv se jednalo o vojenský pietní akt a Raichl byl voják každým coulem.
P.S.
Československá hymna zahrána a zapívána nebyla. Byla přítomnými zazpívaná jen česká, bohužel… Kdybych byl na místě, zapěl bych samozřejmě i slovenskou část a ostatní by se nepochybně přidali. Plk. Pravomil Rajchl byl Čechoslovák a bojoval za Československo! To je opět o české povaze, kdy nikdo nechce být první a každý čeká na druhého… J.Š.
* * *
V Událostech ČT 26.2.2018 se na pietní akt k poctě plk. Pravomila Raichla místo mezi 26 příspěvky nenašlo?! Stejně jako bylo zamlčeno ocenění příslušníků III.odboje v „Domě armády“ stejného dne - poblíž budovy AČR v Dejvicích! Mezi oceněnými byli i bratři Pavel a Jiří Wonkové. Alespoň na základě mého dopisu jejímu gen. řediteli Dvořákovi ČT na poslední chvíli zrušila odvysílání skandálního „dokumentu“ zcela bezcharakterní Libuše Rudinské „Pavel Wonka se zavazuje“. V době Mikuláše v prosinci 2016 odvysílala narychlo náhradní pořad o Mikuláši…
Neuvěřitelný příběh plk. Pravomila Raichla vysílali včera Reportéři ČT – ZDE – doporučuji! Karel Vaš po znásilnění zavraždil jednu Slovenku, stejně tak zavraždil člověka, který mu pomohl uprchnout do SSSR!
Tohoto českého „Eichmanna“ jsem v domově důchodců kdysi navštívil po skončení pietního aktu na počest gen. Heliodora Píky před budovou GŠ AČR. Kdybych tehdy věděl to co dnes, tak už by Karel Vaš asi nežil a mohl jsem tak možná zachránit život plk. Pravomilu Raichlovi…
Jan Šinágl, 27.2.2018
* * *