… Táži se, neměl by být také Heydrich vyznamenán zákonem o zásluhách, anebo neměla by se minimálně v místě atentátu pořádat
pietní shromáždění přinejmenším stejně početná, jaké se letos sešlo u hrobu zločince a masového vraha Klementa Gottwalda? - František Moravec se 5. 4. 1941 vyjádřil v rozhovoru s Ivem Ducháčkem takto: Ti naši pricipálové v Praze, když jim dáme rozkaz, aby se to či ono udělalo, hledají na to nové lidi, sami už nechtějí nic dělat, nic riskovat, říkají: Vždyť nám pan president stále říkal, že by každá oběť byla předčasná. U nás se už začíná žít v představě, že nám prostě spadne do klína nový 28. říjen. Moravec ve své knížce píše: Nebylo nic platné posílat domů depeše vyžadující zvýšení odbojové činnosti. Zkusili jsme to. Nic se nestalo.
Není na škodu připomínat záměry či zločiny stejného druhu i druhé strany. O Heydrichovi se píše neustále, připomeňme si i Stalina, od kterého se měl Heyndrich co učit. Vysídlení Čechů k Severnímu ledovému oceánu prezentovat jako nezpochybnitelný fakt je nezodpovědné, stejně jako šíření fámy, že Jan Antonín Baťa chtěl vystěhovat česká národ do Patagonie. Obojí by si zasloužilo články historiků. O tom, jak se zachovat k okupovaným národům a jeho obyvatelstvu se vedly mezi nacisty dlouhé diskuze a spory, Stalin nediskutoval „Nět čelavěka, nět problema“.
Jan Šinágl, 5.2.2017
* * *
Heydrich
… Táži se, neměl by být také Heydrich vyznamenán zákonem o zásluhách, anebo neměla by se minimálně v místě atentátu pořádat pietní shromáždění přinejmenším stejně početná, jaké se letos sešlo u hrobu zločince a masového vraha Klementa Gottwalda?
* * *
Pozadí atentátu na Heydricha a protektorátní odboj
… Pro český domácí odboj byla typická také jedna věc, neměl žádnou výraznější pravicovou složku nebo alespoň politicky neutrální složku, na rozdíl od Polska nebo Jugoslávie. Všechny jeho odbojové organisace inklinovaly doleva.
Beneš 16. 12. 1943 v Moskvě, zahnán dobře mířenými otázkami Molotova do kouta, vysvětlil činnost domácího odboje takto: Lze spíše mluvit o tak zvané vědecké sabotáži, která postihuje Němce nepřetržitě a trvale. Bojovali jsme s nimi tři sta let.
Jiří Šolc uvádí, že český odboj neměl pro náročnější sabotážní akce odborníky a technické prostředky a především nechtěl riskovat ztráty na lidech. Proto dával přednost tzv. skryté či nepostižitelné sabotáži. František Moravec se 5. 4. 1941 vyjádřil v rozhovoru s Ivem Ducháčkem takto: Ti naši pricipálové v Praze, když jim dáme rozkaz, aby se to či ono udělalo, hledají na to nové lidi, sami už nechtějí nic dělat, nic riskovat, říkají: Vždyť nám pan president stále říkal, že by každá oběť byla předčasná. U nás se už začíná žít v představě, že nám prostě spadne do klína nový 28. říjen. Moravec ve své knížce píše: Nebylo nic platné posílat domů depeše vyžadující zvýšení odbojové činnosti. Zkusili jsme to. Nic se nestalo.