Část z rozhovoru K. Peake s LN: „Pan předseda Schwarzenberg se mě ve středu gentlemantsky zastal před Milošem Zemanem kvůli
jeho projevu. Od člověka formátu Karla Schwarzenberga bych očekávala, že toto zastání přijde ve chvíli, kdy jde opravdu o něco a kdy to není jen prázdné gesto. Myslím tím své odvolání z funkce ministryně obrany, které bylo odplatou za to, že jsem své personální kroky a odvolání Vlastimila Picka nekonzultovala s Janou Nagyovou. Tenkrát jsem o podporu TOP 09 a Karla Schwarzenberga velmi stála, protože se jednalo o zjevnou nespravedlnost. Jak se později ukázalo, tak za odvoláním byla obava z možného odhalení zneužívání Vojenského zpravodajství Janou Nagyovou.“ K.Mrzílek, 21.1.2017
V LN vyšel (21.1.2017) článek „Ani nápad,“ odmítla Ivana disidenty, kde bývalou manželku dnešního presidenta USA Ivanu Trump Karel Schwarzenberg v podstatě pomlouvá, jako možnou budoucí velvyslankyni USA v ČR! Odešla před komunisty a tvrdou prací se vypracovala k bohatství, úspěchu a uznání. Umím si představit, kdo všechno jí žádal o peníze a že to mohlo někdy jít i „na nervy“. Mj. byla vyznamenána i Senátem ČR.
Stále více tak chápu, proč se spojil s Miroslavem Kalouskem. Vzpomínám si na společný mítink TOP 09 a www.bezkomunistu.cz v Praze na Václavském náměstí k 70.výročí konce II.světové války v Evropě. Byl to i den, kdy Praha vítala piloty RAF, kteří museli 3 měsíce počkat, než se „odslavila“ Rudá armáda. Požádal jsem pořadatele o slovo, zda bych tuto událost mohl krátce připomenout – odmítli. Požádal jsem je tedy, aby to oznámili místo mne – odmítli. Požádal jsem poslance Kalouska, zda by to ve svém projevu připomněl – odmítl. Požádal jsem poslance Schwarzenberga – odmítl. Nato jsem odešel na „čerstvý vzduch“…
Před lety jsem v Čimelicích náhodně zastavil a zeptal se prvního místního občana, kterého jsem potkal na Karla Schwarzenberga. Čekal sem nadšení a hrdost – mj. mi řekl, že pan Schwarzenberg si hned po revoluci opatřil dokumenty z archivu obce a dosud je nevrátil? No nevím, ale v souvislosti s výše popsaným bych ani toto jednání u pana knížete nevylučoval. Nedivím se, že jeho větev získala v restitucích vše a druhá rodu Schwarzenbergů jen rodinnou hrobku…
Mravně nemocná společnost demokracii zneužije, tím více, čím je nemocnější – nemůžeme proto očekávat rozumná rozhodnutí, dokud se mravně neuzdraví, pokud hranice možného návratu k morálce a mravním hodnotám nebude nevratně uzavřena. Především o tom budou příští volby – rozhodnou o naší cestě zpět na východ, poslušnosti a následné konečně hospodářské a mravní zkáze, nebo na západ a osobní odpovědnosti každého z nás za uchování demokratických hodnot a osudu naší země!
Jan Šinágl, 22.1.2017
* * *
* * *
Pohov, volno, zpátky na Hrad. Příběh generála Picka
Zakalený "diamant"
Když Vlastimil Picek přebíral velení armády od Pavla Štefky, dostalo se mu ujištění, že dostává nevybroušený diamant, který zbývá už jen cizelovat, aby se zaskvěl v celé kráse. Jak se zanedlouho ukázalo, Štefkou vychvalovaný diamant měl dost kazů a šrámů a místy byl i dost neprůhledný. Štefka totiž Pickovi předal generální štáb i s jeho černými fondy, z nichž se po léta platily opulentní večírky, nakupovalo luxusní sportovní vybavení, elektronika, damascenské dýky vykládané drahokamy, pronajímala tenisová hala a dokonce i malotraktor pro jednoho z generálů-zahrádkářů (režiséři černých fondů, Štefkovi nejbližší spolupracovníci, byli podmínečně odsouzeni až loni, když byl Picek už ministrem - pozn. red.). Aby toho nebylo málo, nedlouho poté vojáci Jan Čermák s Hynkem Matonohou ukázali onen vychvalovaný "diamant" i v jiném šokujícím světle: své přilby si v Afghánistánu vyzdobili erby divizí SS Dirlewanger a Hohenstafen.
Persona non grata
Oba tyto skandály jsem otevřel a popisoval, a protože zničily kariéru jeho předchůdce a nastávajícího diplomata Štefky, nabyl Vlastimil Picek zřejmě přesvědčení, že jsem si umanul zničit také jeho. Svolal tiskové konference, přečetl tam s třemi generály v zádech prohlášení, že jde o selhání jednotlivců, otázky nepřipustil a odpochodoval.
Když ho poté ministr obrany Martin Barták jako náčelníka generálního štábu přinutil, aby cestou na oficiální návštěvu nad Bulharskem obrátil kvůli neonacistům v Afghánistánu letoun a vrátil se do Česka, uťal mezi námi velitel armády jakoukoliv komunikaci. Martin Barták de facto převzal velení nad armádou: Čermák s Matonohou v ní skončili a plukovník Procházka, jenž jejich neonacistické výstřelky toleroval, se ocitl mimo službu. Tuhle rozhodnost jsem očekával právě od Vlastimila Picka, ale marně.
V zádech s Klausem
Generál Picek byl mužem z Hradu a tehdejší prezident Václav Klaus nad ním držel ochrannou ruku. A já si dnes říkám, zda ministru Bartákovi, který se podle všeho hodlal Picka zbavit (dlouho například umíněně odmítal kývnout na nákup dopravních letounů CASA), nehrály skandály s černými fondy a zejména s neonacisty do noty. Martin Barták chtěl mít v čele genštábu dynamičtějšího muže - tehdy se spekulovalo o hrdinovi z Afghánistánu a šéfovi Vojenského zpravodajství Ondreji Páleníkovi, který se ostatně nikdy netajil, že Barták je jeho přítelem. Vztahy Picka s Páleníkem se pak projevily i veřejně - když komando vojenské policie přepadlo během hlavní zpravodajské relace Českou televizi, vyvrcholila averze mezi nimi absurdním obviněním, že za útokem na ČT stojí šéf Vojenského zpravodajství, aby byl zdiskreditován tehdy nový ministr obrany Alexandr Vondra.
České nebe pro CASA
Někdy v té době jsem se Vlastimila Picka zeptal (vyslechl mě jen proto, že u toho byl ministr Vondra), proč se nechal zlomit k souhlasu s nákupem španělských letounů CASA, přestože opakovaně v odborných analýzách poukazoval na jejich nedostatky a odmítal je. „Velitele armády jmenuje prezident a Václav Klaus by vás určitě neodvolal, pokud byste trval na svém. Proč jste nakonec s tím obchodem souhlasil?" říkal jsem mu. Generál jen pokrčil rameny a odtušil, že je to složitější, než si myslím. Byla to právě ta doba, kdy Miroslav Kalousek nazval Picka zbabělým sráčem. Nákup španělských letounů zůstává stínem v Pickově kariéře, protože jako letec věděl, že je armáda z různých důvodů nepotřebuje. "Jenomže politici trvali na španělských strojích. Jejich tlak byl obrovský," komentuje tuto epizodu další bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, podle něhož CASA předčasně nahradily stále ještě schopné letouny An-26 Antonov a pro armádu nemají dostatečnou přepravní kapacitu. „Picek neměl šanci odolat. Jenomže nakonec kývl a dal politikům alibi," říká Jiří Šedivý. A Miroslav Kalousek? Ten dnes o někdejším „sráči" říká: „Udělal obrovský kus práce pro armádu a za to je třeba mu poděkovat. Víc ze mě nedostanete."
Cestou zpátky na Hrad
S touto taktikou uspěl Vlastimil Picek i při konfliktu, když jej sedmidenní ministryně obrany Karolína Peake ihned po nástupu do funkce odvolala z postu prvního náměstka resortu. Jak víme, Picek zakrátko obsadil ministerskou kancelář místo Peake a nakonec si ho jako ministra obrany vybral i Jiří Rusnok pro svou úřednickou vládu. "Dosáhl většinou svého, třebaže při tom nebouchal do stolu," uznává generál Šedivý. Právě on přitom Pickovi v minulosti opakovaně vyčítal, že jedná korektně i s lidmi, kteří mu za jeho zády "mažou schody". Diplomatické jednání se bude ostatně Vlastimilu Pickovi určitě hodit i na Hradě, kam se v roli prezidentova poradce vrací po sedmi letech. I tam ho čeká zajímavá "partie". Ředitelem bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře je totiž Jan Fulík, který radil ministru obrany Bartákovi, když se Picek kvůli odporu k nevýhodným strategickým nákupům armády ocitl jako její šéf v nemilosti.
Read more...