Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

YustitiaDatabáze - Zdar útvare! - Stopa peněz - Příští týden na Fénixe - Daň z Petráska - Co vlastně nesmím?

… V replice na to reagujeme: Pokud by žalobce měl žalovanému věřit, že zjištění objemu dat evidovaných v Národní databasi DNA vyžaduje 37,5 pracovních hodin, vyvstává otázka, zda a jak lze takový systém vůbec rozumně a efektivně využít k tomu, k čemu je určen, tedy primárně k boji proti zločinnosti. Nevíme, arci dokážeme si představit, kolik času by programátorům z ministerského teamu zabralo řešení problému skutečně složitého, např. zjištění, zda systém neobsahuje duplicity. To by, tušíme, byl úkol pro několik generací. - Volba padla na ministerského úředníka Vladimíra Chrásteckého a stážistu-soudce kladenského soudu Vlastimila Matulu. Zda a kolik za příkladnou iniciativu některý z nich dostal, se zřejmě nikdy nedozvíme; 70 milionů je hodně peněz a spíše by se dalo předpokládat, že úplatky byly rozděleny mezi širší okruh adresátů. - … jeho případ poměrně dobře znám a mohu zodpovědně prohlásit, že kdyby si onen nebyl i přes varování ponechal zcela neschopnou a jeho zájmy evidentně poškozující obhájkyni – právě takovou, jaká by se líbila Karlu Čermákovi –, jistou JUDr. Kateřinu Dlouhou z Prahy, nikdy se do vězení nemohl dostat. - … ačkoli výzva byla ministerstvu spravedlnosti zaslána již před půldruhým rokem: prostě dobrej oddíl, tohle Pelikánovou ministerstvo. Obojí se arci jen otázkou času: nelze pochybovat, že konečný účet za Petráska a jeho právní břídilství bude v obou případech imposantní. - Kuriosní dohru má rozsudek Vrchního soudu v Praze nad Igorem Ševcovem. Protože náš nekonečně moudrý zákonodárce v návalu jiných, podstatnějších úkolů opomněl novelisovat komunistické ustanovení § 139 odst. 1 písm. a) TrŘ, je Ševcov povinen podrobit se omezení trestem mu uloženému, aniž by přesně věděl, co všechno mu bylo zakázáno. … Než bude rozsudek doručen, což obvykle trvá přibližně měsíc, bych odsouzenému doporučil, aby z důvodu opatrnosti raději nevycházel z domu; jeden nikdy neví, do čeho se nechtěně přimotá.

* * *

Database

Pamětníci si možná vybaví obrázek Turingova stroje z lega, jímž jsme ilustrovali text o Národní databasi DNA, u níž je pouhé zjištění počtu záznamů operací tak složitou, že nad tím programátor musí strávit celý pracovní týden.

Nemýlili jsme se. Spor mezitím dospěl k soudu a ministerstvo vnitra nám to ve svém vyjádření vysvětlilo:

Informační systém FODAGEN má velmi složitou strukturu dat, která je dána účelem, k němuž je tento informační systém zřízen, a službami, jež by měl v budoucnu po svém dokončení Polici[i] České republiky poskytovat při odhalování trestné činnosti, zjišťování jejích pachatelů a plnění úkolů podle trestního řádu. Vhledem k této složitosti systému nelze získat údaje požadované v otázkách č. 1 a č. 2 předmětné žádosti jednoduchým SQL dotazem, jak si žalobce představuje. V době moderních informačních technologií Policie České republiky pracuje při plnění svých úkolů s nesmírně rozsáhlými objemy různě navzájem souvisejících dat, a proto získání zdánlivě jednoduchých statistických údajů z informačního systému je ve skutečnosti komplikovaný proces. Podle sdělení Kriminalistického ústavu Praha, který informační systém FODAGEN spravuje, bylo nutno k získání údajů požadovaných v otázkách č. 1 a č. 2 žádosti vytvořit program, který má celkem 771 řádků. Práce na vytvoření tohoto programu zabrala jednomu programátorovi celých pět pracovních dnů, tj. 37,5 hodiny.

V replice na to reagujeme: Pokud by žalobce měl žalovanému věřit, že zjištění objemu dat evidovaných v Národní databasi DNA vyžaduje 37,5 pracovních hodin, vyvstává otázka, zda a jak lze takový systém vůbec rozumně a efektivně využít k tomu, k čemu je určen, tedy primárně k boji proti zločinnosti.


Nevíme, arci dokážeme si představit, kolik času by programátorům z ministerského teamu zabralo řešení problému skutečně složitého, např. zjištění, zda systém neobsahuje duplicity. To by, tušíme, byl úkol pro několik generací.

Náš spor řeší senát Městského soudu v Praze 8 A Slavomíra Nováka, s nimž máme smíšenou zkušenost: na jedné straně vydal vynikající rozsudek ve věci policejního zákazu nahrávat zasedání zastupitelstva obce, na straně druhé s tímto senátem bylo dost mrzení, a to i před Ústavním soudem.

* * *

Zdar útvare!

Za dobře odvedenou mediální práci je na místě policii poděkovat.


Jen si nejsem jist ohledně návrhu na povýšení velitele (zdar) útvaru do hodnosti generálmajora. Muž takových schopností a ambic jistě myslí výš, proto bych doporučil nejméně hodnost kontraadmirála a na výložky, na památku nesmrtelného Kořínkova nadřízeného a jistě i velkého vzoru, ve zlatě vyvedené kolo od traktoru.

* * *

Stopa peněz

Tento příběh je poučný, ostatně jako mnohé, o nichž na tomto blogu píšeme. Odvíjet se začal v r. 2008, kdy parta zločinců fingovala útok na auto bezpečnostní služby převážející peníze. Čistý zisk: 74 milionů korun. Přestože kausu vyšetřovala elitní jednotka Milana Jušty, známého hradeckého kriminalisty, specialisty na nenávodné rekognice, pachatele se podařilo odhalit; možná proto, že jeden z kompliců promluvil a své kumpány udal. Vypátrat se arci nepodařilo, kam zmizel lup, z něhož byly zajištěny jen cca čtyři miliony. Zbývajících sedmdesát mega figuruje v případu dál, a to způsobem, který je pro podobné příběhy typický.


Dva hlavní pachatelé, Josef Blažek a Rudolf Tesárek, se ocitli, jak řečeno, ve vazbě a poté ve vězení, kam byli soudem po zásluze na dvanáct let posláni. Avšak jejich peníze pracovaly dál, a tak neuplynula dlouhá doba a tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová podala v jejich prospěch stížnost pro porušení zákona. A co bylo nejdůležitější, oběma mužům přerušila trest (to byla pravomoc, která podle tehdejšího znění trestního řádu ministru spravedlnosti svědčila – dnes už to může učinit na návrh ministra pouze Nejvyšší soud).


Blažek s Tesárkem se ukázali nezodpovědnými obviněnými a nevyčkavše, jak řízení o SPZ u Nejvyššího soudu dopadne, milovanou vlast opustili (a dopadeni byli až po několika letech v Thajsku: což je, uznejme, po tolika štrapácích a výdajích pech).


Že rozhodnutí o přerušení trestu nebylo zadarmo – a nebylo levné – je nasnadě. Ostuda byla velká, a proto bylo rozhodnuto, že je třeba najít někoho, kdo měl s věcí pokud možno co nejméně společného, a toho pro výstrahu odsoudit.

Volba padla na ministerského úředníka Vladimíra Chrásteckého a stážistu-soudce kladenského soudu Vlastimila Matulu. Zda a kolik za příkladnou iniciativu některý z nich dostal, se zřejmě nikdy nedozvíme; 70 milionů je hodně peněz a spíše by se dalo předpokládat, že úplatky byly rozděleny mezi širší okruh adresátů. Faktem však je, že vybráni za pachatele byli tito dva, a oba také dostali podmínku.


Pro V. Matulu měl rozsudek okamžitý důsledek ve formě ztráty taláru, a tak není divu, že se proti chatrně odůvodněnému verdiktu bránil – a právě včera ubránil u Ústavního soudu.


Jeho případ v mnohém připomíná nedávné odsouzení Marka Dalíka: protože OČTŘ nedokázaly zjistit dostatečně přesně skutkový stav, vytvořily umělou konstrukci, a nyní nastává převeliké divení, že Ústavní soud tento postup neakceptoval. Nejzávažnější se jeví účelovost, s níž byli před soud postaveni právě Matula a Chrástecký, jestliže se na přípravě návrhu pro ministryni Kovářovou na ministerstvu prokazatelně podílelo mnohem více osob: minimálně též Jiří Balzer, jehož podpis se pod návrhem rovněž stkvěl. Kdo všechno měl ze sedmdesátimilionové kořisti provisi, těžko zjistíme, a i když se Matula jeví být jedním z pravděpodobných příjemců úplatku, není rozhodně jisté, že jím skutečně byl.


Ministerstvo se nyní snaží zabránit aspoň tomu, aby se V. Matula vrátil k soudu, ale ani v tom zřejmě nebude úspěšné: zanikla-li jeho funkce přímo ze zákona, působením právní skutečnosti pravomocného rozsudku, po zrušení tohoto rozsudku se opět obnovuje; není nezbytné, jak tvrdí ministr, znovu jej do funkce jmenovat. Je to stejné, jako kdybyste přišli o řidičské oprávnění, a po zrušení příslušného rozhodnutí policie chtěla, abyste znovu absolvovali autoškolu.

Příští týden na Fénixe

Nečekaný dárek ku zpestření nudného léta nám připravil Městský soud v Praze, jehož senát soudružky soudkyně Hany Hrnčířové se pustí do souzení teroristického útoku ve fasi přípravy, resp. nepřekažení. Obžalovaní Martin Ignačák (jako jediný dosud vazebně stíhaný), Radka Pavlovská, Petr Sova, Alexandra Ščambová a Katarína Zezulová by měli mít poměrně snadnou úlohu, ovšem nepodceňoval bych schopnosti obhájců ex offo: tito jedinci, pokud si dají záležet, dokážou svým výkonem dostat do vězení i osoby zcela nevinné, jak se ukázalo v nedávno Ústavním soudem napravovaném případu černého pasažera Víta E. Hassana (jeho případ poměrně dobře znám a mohu zodpovědně prohlásit, že kdyby si onen nebyl i přes varování ponechal zcela neschopnou a jeho zájmy evidentně poškozující obhájkyni – právě takovou, jaká by se líbila Karlu Čermákovi –, jistou JUDr. Kateřinu Dlouhou z Prahy, nikdy se do vězení nemohl dostat).


Tedy se budeme příští týden těšit.

Daň z Petráska

Neschopnost není levná záležitost. Jak informuje Hlídací pes, bývalý šéf kopřivnické tatrovky Ronald Adams vysoudil v prvním stupni za nedůvodné trestní stíhání, mistrovské to dílo nám dobře známého Jana Petráska, 435 tisíc korun a případ nyní směřuje k soudu odvolacímu.

Věru slušné. I další Petráskovy úspěchy mají podobnou dohru. V případě prvomájového řečníka Robina S. bylo požadováno přes 800 tisíc korun, ministerstvo dobrovolně zaplatilo 44 tisíc a o zbytek se soudíme (rozsudek v I. stupni se očekává na podzim), u vydavatelů Hitlerových projevů ještě nebyla vydáno ani stanovisko, ačkoli výzva byla ministerstvu spravedlnosti zaslána již před půldruhým rokem: prostě dobrej oddíl, tohle Pelikánovou ministerstvo. Obojí se arci jen otázkou času: nelze pochybovat, že konečný účet za Petráska a jeho právní břídilství bude v obou případech imposantní.

Co vlastně nesmím?

Kuriosní dohru má rozsudek Vrchního soudu v Praze nad Igorem Ševcovem. Protože náš nekonečně moudrý zákonodárce v návalu jiných, podstatnějších úkolů opomněl novelisovat komunistické ustanovení § 139 odst. 1 písm. a) TrŘ, je Ševcov povinen podrobit se omezení trestem mu uloženému, aniž by přesně věděl, co všechno mu bylo zakázáno.

Je to dosti podobná situace jako ta, o níž jsme psali minulý týden v souvislosti se správní žalobou proti rozhodnutí, které není třeba písemně vyhotovit. Protože rozsudek odvolacího soudu se stává pravomocným a vykonatelným vyhlášením, nikoli doručením písemného vyhotovení, může Ševcov toliko pátrat v paměti, co přesně soud řekl a jak svůj zákaz mínil. Nesmí se účastnit jen výslovně archistických akcí, anebo se omezení vztahuje na všechna politická shromáždění, včetně sluníčkářských a nacionalistických? A co další sportovní a společenské akce, ty mu byly rovněž zapovězeny?

Než bude rozsudek doručen, což obvykle trvá přibližně měsíc, bych odsouzenému doporučil, aby z důvodu opatrnosti raději nevycházel z domu; jeden nikdy neví, do čeho se nechtěně přimotá.

* * *

P.S.

Skončila Letní filmová škola v Uherské Hradišti, tématem byla i nezávislá produkce filmů v USA? Kdy bude tématem nezávislá produkce v České republice a v Rusku?!

J.Š.1.8.2016

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (2 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)