Jan Ámos Komenský: "Má-li se člověk státi člověkem, musí se změnit."
Jsme odkázáni jen na to, že Bůh sám se určitým způsobem projeví v dějinách a prostřednictvím stvořeného světa - Pravda je kniha, kterou ještě nikdo z nás nedočetl do konce – Ve světě je dost světla pro toho, kdo chce věřit, a dost tmy pro toho, kdo volí opak
Papež František o korupci: "Je to cesta, která nevede k životu, nýbrž k smrti. Je to jako cukr. Je sladký a máme ho rádi. Je to snadné, ale uvnitř vás to rozežírá. A nakonec... vy nebo vaše země můžete skončit s cukrovkou. Korupce je ve všech institucích, korupce je všude, korupce je i ve Vatikánu."
Mělo by se hovořit i o tom, že se u nás mnohá zvířata mají lépe než malé děti jinde, včetně zdravotní péče. Konzumujeme produkty z nemalé části na účet chudých zemi, jejich nerostného bohatství, nosíme oblečení a jiné používáme jiné věci, na jejichž výrobě se podílely i děti. Náš „blahobyt“ je podložen i prací chudých, kteří mnohdy pracují denně jako v manufakturách, jen aby nezemřeli hlady. V televizi běží, bez cenzury, denně sex, porno, přístupné i dětem, internet nevyjímaje! Pro konzum jsme zapomněli na svobodu, demokracii a dobré mravy. Sami se chováme často jako barbaři a sobci. Není divu, že se rozpadá morálka, tradice. S jejich rozpadem se nutně rozkládají rodiny, státy a politika. Svoboda není bezbřehá. Nemá-li hranice, ohrožuje sebe samu.
Žijeme nemravně. O křesťanství a morálce často jen mluvíme, ale kdo se jí sám řídí? Proč jsou mnohdy chudí lidé v jiných zemích šťastněji, usmívají se, nezávidí si, nepomlouvají druhé, pomáhají si? My, v poměrném blahobytu a jistotě většinou jen kritizujeme, nadáváme a naříkáme. V mnoha věcech mají muslimové pravdu ve věci kritiky způsobu našeho života. IS jsme si „vykoledovali“ i svoji nemravnosti, chcete-li porušováním zákonů přírody či Božích, což je stejné.
Nic není černobílé. Ano, rozbít staletou hiearchii v arabských zemích, kde demokracie neodpovídá tradicím, mentalitě a náboženství obyvatelstva, byla chyba. Po válce ovšem každý ví vždy vše nejlépe...
Láme se doba, nastává logický kolaps morálky a složitosti. Začínají se stěhovat národy. Nic nového v dějinách lidstva, kdy války, přelidněnost, nedostatek vody či potravin přinutí do pohybu miliony lidí. Nic netrvá věčně. Lidstvo své krize, které nutně v pravidelných intervalech přicházejí, vždy překonalo. To jak se se současnou krizí vypořádáme bude i zkouškou naší skutečné vyspělosti.
Současné dění je výzvou každému z nás – možnosti navrátit se k duchovní formě života. Nebraňme pokrytecky svůj mnohdy nezasloužený „blahobyt“, který nás činí sytými, ale ne šťastnými. Zasaďme se každý jak umí a může o vyřešení nahromaděných problémů, kdy uprchlíci jsou jejich součástí – a šancí na potřebnou změnu a obnovu hodnot. Nepodléhejme tolik bezbřehému konzumu, který nás o skutečný život okrádá. Zkusme opět žít jako normální lidé, ne jen konzumně, plebejsky existovat.
Setkávejme se nejen u televize, počítače, mobilu, na Internetu, ale i na náměstích, v ulicích, v rodinách a v domech, kde žijeme. Najděme si čas na setkávání, tak jako to bylo přirozené pro naše předky. Život není o strachu. Je o naději, poctivé práci a přirozené lidské komunikaci. Potom se není čeho obávat.
To, že na venkově děti zmizely z ulic berme jako velké varování – vše začíná výchovou, vzděláním, osobním příkladem a angažovaností. Jenom politici za nás to udělat nemohou. Mají vytvořit jen potřebné podmínky. Ty dokáží vytvořit jen skuteční zástupci občanů, ne ti, kteří zneužijí stranické kandidátky díky známostem a klientelismu. V přímé volbě by, z velké většiny, před voliči neobstáli. O tom by to mělo být především v příštích volbách, chceme-li se v budoucnu zařadit do prosperujících a vyspělých zemí.
Jan Šinágl, 29.11.2015
* * *
Read more...