Antonín Cekota
„Dne 15. března 1939 Hitler okupací zbytku českých zemí Čech a Moravy roztrhal kus papíru který v Mnichově podepsali představitelé vlád Francie a Velké Británie.“
… Pak jsem pozoroval pancéřovou kolonu německé armády valící se kolem továren Baťa ve Zlíně. Armádu následovalo Gestapo, vysocí muži v holínkách a černých Mercedesech s namontovanými tlampači, s ocelovými kabinety a samopaly. … V mém vlastním kabinetu leželo několik konceptů různých plánů, rukopisů článků a memorand Jana Bati z nichž většina byla takové povahy, že by mu zajistily zcela bez pochyb pobyt v některém tom gestapáckém kriminále či koncentračním lágru. On ale byl naštěstí v den okupace mimo zemi. Tehdy jsem si uvědomil, že podobná situace nastala již dříve, krátce po Mnichovu, kdy byl po návratu v Chebu, městě v severovýchodních Čechách, zatčen Gestapem a uvržen do jednoho jejich kriminálu; propuštěn byl tehdy na přímý rozkaz Berlína. V té době zřejmě nacistická hierarchie neměla zájem příliš popudit české či evropské obchodní a finanční kruhy.
… Proto jsem ihned kontaktoval šéfa dopravního oddělení, člověka kterému jsem plně důvěřoval, předal mu bednu s Janovými písemnostmi a nařídil, aby vše okamžitě spálil v kotli lokomotivy která na našem továrním nádraží v tu chvíli posunovala vagony. Tehdy on a strojvedoucí odevzdali kus parádní práce, zatím co vetřelci obklíčili naši továrnu, lokomotiva popojížděla z místa na místo a v jejím kotli mizely nebezpečné dokumenty.
… Několik dní po okupaci přišli do osobního oddělení naší továrny dva gestapáci a ptali se po mně. Okamžitě jsem byl zatčen, odvezen k nám do domu, který byl ihned, od půdy do sklepa prohledán a po té jsem byl odvezen do městského vězení. Z mého následného výslechu, který vedl nějaký Rakušan (ten se ale choval naprosto civilizovaně), jsem se dozvěděl, že moje publicistická činnost je považovaná za ‚nepřátelskou zájmům Třetí říše‘.
… Avšak, kterak jsem z kladených otázek vyrozuměl, skutečným důvodem mého zatčení a výslechu bylo zjistit, jestli náš podnik a Jan A. Baťa finančně podporují dr. Eduarda Beneše, který v té době byl již mimo zemi.
Poznámka: Citované shora je převzato z knihy Antonína Cekoty “The Stormy Years of an Extraordinary Enterprise: Bata 1932 – 1945,” publikované v roce 1985.
* * *
Antonín Cekota
Básník, novinář, překladatel, redaktor a vydavatel Antonín Cekota, narozený 13. ledna roku 1899 v Napajedlích, pracoval pro firmu Baťa obětavě po celý život a právě jeho činnost určovala do značné míry i image firmy z pohledu veřejnosti. Šéfoval celkem osmi baťovským časopisům a baťovskému nakladatelství Tisk a nebylo tak divu, že po příchodu Němců do Zlína byl první, koho přišlo zatknout gestapo a kdo šel do vězení. Když se mu později podařilo uniknout, stal se zástupcem Tomáše J. Bati při budování nového podniku v Kanadě a po druhé světové válce pak i vedoucím technického výzkumu a průmyslových vztahů s působností na všechny Baťovy podniky ve světě. Jeho kniha “Geniální podnikatel Tomáš Baťa” vydaná nejprve v exilu, v nakladatelství Škvoreckých, se stala doslova biblí všech, kdo hledají kořeny úspěchu tohoto podnikatelského génia, a obráží se v ní i vzpomínky zkušenosti mnoha dalších jeho důležitých spolupracovníků patřících k Cekotovým souputníkům a přátelům.
http://batastory.net/cs/milniky/antonin-cekota
* * *
J.Š. 27.4.2015
* * *
Z české historie: ztraceno a nalezeno
Pomoc Batanagru poskytnutá RAF přesáhla 1 miliardu US dolarů
Read more...