Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

… Žádný nepřítel vás nesvírá, máte svobodu? Odpovíte - ano. Jste spokojeni živi? Řeknete - ne. Jste v bezpečí? Řeknete - ne. Je moje a vaše země ohrožena? Přiznáte, že ano. Zeptám-li se kým, budete mi vykládat, čím je ohrožena. To vím. Ptám se vás kým? A vaše řeč je výmluva a zbabělá lež. Moje země je ohrožena, pustošena a zbědována vámi. Mou zem, úrodnou a bohatou, jste zadlužili tak, že by ji věřitel mohl i s vámi prodat do otroctví. Jste poživační, nestřídmí a líní. Nevymlouvejte se, že jste uhonění, honíte se za nepravými věcmi. Moje zem byla útočištěm pronásledovaných a ostrovem spravedlnosti… Dnes se tu poctivý spravedlnosti těžko dovolává a často se jí nedožije. ...

Stav legislativy, justice a soudnictví v ČR (jak je vidí neodborník) prof. Petr Piťha: Naše soudnictví, celá justice a dokonce celý právní řád jsou v nedobrém stavu. Příčin je spousta – vidím dvě základní: krize zdravého myšlení a rozklad základní slušnosti v celé populaci - Kázání prof. Petra Piťhy v katedrále sv. Víta na den sv. Václava roku 2010

Předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Iva Brožová v úterý 6. 5. 2014 spolupořádala společně s děkankou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy doc. Mirjam Friedovou konferenci na téma: Společnost, právo a politika. Konference se konala v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a svým příspěvkem ji zdobila řada osobností ze světa práva, filozofie či jiných vědních oborů. Jednotlivé příspěvky přednesli Iva Brožová, Markéta Čermínová, Anna Šabatová, Jan Sokol, Petr Piťha, Jacques Rupnik, Jiří Přibáň, Michal Stehlík a Václav Bělohradský. Dopolední program moderoval Luděk Navara a odpolední část Jaroslav Spurný.

* * *

České soudnictví v dilematech dnešní doby

JUDr. Markéta Čermínová

Žijeme v době, která s sebou přináší krizi základních mravních hodnot. Zároveň s tím roste i nedůvěra v občanskou společnost. Tím spíše nabývá na významu způsob interpretace práva a nalézání spravedlnosti. …

* * *

Soudcovská moc a stát

prof. Jan Sokol

… Právě soudcovská moc je tak jakýmsi pilířem státu a reprezentuje jeho kontinuitu… Nezávislost soudce na politicích i voličích tak nemůže znamenat, že by stál automaticky proti výkonné moci, ale naopak zdůrazňuje jeho odpovědnost za stát jako celek, jako „věc veřejnou“, která se nesmí stát kořistí politických stran ani voličských nálad. Jeho specifická odpovědnost spočívá v tom, že se má starat, aby občané státu důvěřovali a mohli se na něj spoléhat. Naopak obě ostatní moci ho mají také bránit před zneužíváním, svévolným sudičstvím atd. …

* * *

Stav legislativy, justice a soudnictví v ČR (jak je vidí neodborník)

prof. Petr Piha

Naše soudnictví, celá justice a dokonce celý právní řád jsou v nedobrém stavu. Příčin je spousta – vidím dvě základní: krize zdravého myšlení a rozklad základní slušnosti v celé populaci. Čestné, ne příliš početné výjimky potvrzují pravidlo, a tomu se chci věnovat. Že jsou nerozum a neslušnost za vším ostatním, lze ukázat na 3 příkladech.

1. Právní řád

Z hlediska rozumu selhává proto, že jeho tvůrci neřeší věcné problémy (většinou jim ani za mák nerozumí), ale hádají se o přízeň voličů. Z hlediska slušnosti selhává proto, že neslušní lidé hledají zákonem nezakázané cesty k dosažení neslušných osobních cílů.

2. Justice (v širším smyslu celý výkon dohledu státní správy)

Z hlediska rozumu selhává proto, že se řeší malé a malicherné případy, protože jsou snadné. Velké a vážné se odkládají, protože je výkonný orgán neumí řešit. Z hlediska slušnosti selhává proto, že justice nejedná podle objektivního zjištění a nezahájí postih bez ohledu na politicky či finančně vlivné skupiny. Strach ani podplácení mravné nejsou.

3. Soudnictví

Z hlediska rozumu selhává proto, že je umožněno výkladem litery zákona proti záměru zákonodárce účinně zpochybnit cokoli. Je to snadné, protože zákony jsou formulovány nepřesně, až i nelogicky. Z hlediska slušnosti selhává proto, že právní zástupci vystupují bez skrupulí jako sofisté, tj. lidé, kteří rozumem pohrdají. Soudci nedovedou či nechtějí tento nešvar odmítat.

* * *

Státní suverenita v post-suverénní Evropě

prof. Jiří Přibáň

Spravedlnost bez síly je bezmocná, síla bez spravedlnosti tyranská, jak kdysi napsal Blaise Pascal. Zatímco síla je nezpochybnitelná a lze ji snadno rozpoznat, spravedlnost se nalézá obtížně a vždy v pochybách a konfliktech. Na pomezí síly a zákona se rodí i moderní pojem státní suverenity. …

* * *

Právo jako nespravedlnost: Dědictví 20. století?

doc. Michal Stehlík

Dvacáté století vneslo (nejen) do středoevropského prostoru hned dvojí zkušenost s diktaturou i totalitou. Jednou z vlastností těchto režimů bylo podřízení práva pro své účely – i tak ovšem v konečném důsledku velmi často porušovaly i vlastní zákony. Příspěvek nebude ale jen pohledem na přístup k právu v těchto režimech – nacistickém a komunistickém, ale především se zaměří na to, jakým způsobem jejich přístup k zákonům a právu zanechal své stopy ve společnosti, co si neseme jako mnohdy nevnímané dědictví pošlapávání základních právních principů a co jsme schopni pojmenovat. Jde o historii, která bezesporu zanechala stopu v našem vnímání práva a v roli zákonů pro život člověka.

* * *

http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy~Konference_Spolecnost___pravo_a_politika_zaujala_sirokou_verejnost~?open&lng=CZ

* * *

Kázání v pražské katedrále sv. Víta na den sv. Václava roku 2010

… Žádný nepřítel vás nesvírá, máte svobodu? Odpovíte - ano. Jste spokojeni živi? Řeknete - ne. Jste v bezpečí? Řeknete - ne. Je moje a vaše země ohrožena? Přiznáte, že ano. Zeptám-li se kým, budete mi vykládat, čím je ohrožena. To vím. Ptám se vás kým? A vaše řeč je výmluva a zbabělá lež. Moje země je ohrožena, pustošena a zbědována vámi. Mou zem, úrodnou a bohatou, jste zadlužili tak, že by ji věřitel mohl i s vámi prodat do otroctví. Jste poživační, nestřídmí a líní. Nevymlouvejte se, že jste uhonění, honíte se za nepravými věcmi. Moje zem byla útočištěm pronásledovaných a ostrovem spravedlnosti… Dnes se tu poctivý spravedlnosti těžko dovolává a často se jí nedožije.

Mou zem, která proslula svou kulturností, jste naplnili nevkusem a neřádem, přilákali jste hazardní hráče a podvodníky všeho druhu. Je těžko najít místo, které není smetiště, a domov, kde se nehádají. Moji mladí muži, kteří by dříve ztrestali i jen křivý pohled na ženu, dnes prodávají děvčata u cest, jako se dřív prodávaly kusy slaniny a džbánky medu.

Po mé zemi se potloukají zvlčilé děti: nikdo je neokřikne, nikdo nevychovává, nikdo je nemiluje – jsou na obtíž. V jakýchsi domech podobných čekárně před márnicí se krčí opuštění, zanedbaní rodiče. To je ta krásná země, země česká, domov váš.

Co jste udělali s mou krásnou, zvučnou řečí? Mluvíte a nerozumíte si, protože nevíte ani to, že my je něco jiného než já a já a já, protože znamená já a ty, já a vy, já s vámi a vy se mnou.

Proč mě srážíte k zemi a znovu vrážíte meč do mých zad? Proč nad tím musí plakat sestra Anežka, ta bílá růže mého srdce? Kolik bídy a bolesti si musíte přivodit, abyste trochu pochopili, kdo jsem. …

Mým štítem je Pravda, mou korouhví je Pravda. Přestaňte se třást, vymlouvat a hádat. Vezměte do ruky nástroje práce, ne války, a začněte mou zemi zvelebovat. Rádlem i perem, cepem i štětcem, slovem i skutkem. Stačí tak málo – přestaňte si lhát a postavte se kolem mé korouhve, kterou je neporazitelná pravda. Nebojte se, nedám zahynouti ani vám ani budoucím. Odstraňte lež ze svých životů, jednání a slov a moje země bude zemský ráj – ne na pohled, na oko, ale skutečně.

Nedám zahynout vám ni budoucím – Kriste eleison.

Prof. Václav Piha

https://www.sinagl.cz/domaci-zpravodajstvi/505-kazani-v-prazske-katedrale-sv-vita-na-den-sv-vaclava-roku-2010.html

* * *

Zkuste si sami zadat do google „Konference Společnost, právo a politika“? V normální zemi by tato konference byla přenášena přímým přenosem a vzbudila by jistě široký zájem veřejnosti, na internetu by bylo video, či zvukový záznam, včetně přepisu přednášek. Plný sál UK jím není. Veřejnoprávní ČT a ostatní veřejnoprávní média tak opět skandálně selhala. Neinformováním široké veřejnosti, resp. ignorováním konference, přinesla sama důkaz o pravdivosti myšlenek, které na konferenci zazněly – zejména prof. Petra Piťhy.

Jan Šinágl, 10.5.2014

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)