… Vytváření seznamů romských dětí je nadto nebezpečné i politicky: tento stát funguje 22 let a není nikde psáno, že tyto seznamy, dostanou-li se mu jednou do rukou, nebudou za dalších 30 nebo 40 let zneužity, tak jako byly kdysi nacisty zneužity seznamy holandských Židů.
… Soupis živého inventáře podle ethnicity, to je prostě něco, co slušný stát nedělá a dělat nesmí. …A jen na závěr a na okraj podotkněme, že na hraně ústavnosti (a často i za ní) jsou i různé programy, které vyžadují, aby příjemce určitého benefitu – kupř. vysokoškolského stipendia – byl romského původu. Ani to není zákonem dovoleno, podpora určitého ethnika může směřovat k uspokojování jeho specifických potřeb, nikoli k jeho zvýhodnění před ostatními.
Přesněji retardovaných Romů ve školách, s cílem prokázat, že české speciální školství není segregované. Nápad za milion…
Podstatou myšlenky je, že bude-li možné prokázat, že při výběru děti pro zvláštní (aka praktické) školy nečiní stát rozdílu mezi dětmi romskými a neromskými, bude mít Česká republika zbraň proti těm, již ji obviňují z přetrvávající segregace a diskriminace ve školství. A aby bylo zaručeno, že výsledky budou takové, jaké stát potřebuje, rozhodnutí o ethnicitě učiní v konečném stupni ti, kteří mají na daném výsledku zájem, tedy učitelé ve školách.
Jenže to je, milí mí přehorliví státní úředníci, protiústavní. Podle čl. 3 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.
To znamená, že bude-li smět o zařazení dítěte do ethnické skupiny, byť jen pro účely jednorázového sčítání, rozhodovat někdo jiný než samo dítě (potažmo jeho zákonný zástupce), porušuje tím český stát svůj vlastní ústavní pořádek a je na místě proti takové zvůli se bránit cestou správního soudnictví.
Namítnete, že je absurdní dovolit, aby se viditelně české dítě prohlásilo za Papuánce nebo Egypťana. Není, a důvody jsou ústavněprávní. Nikdo totiž nesmí být na základě své ethnicity diskriminován, a údaj o ethnickém původu je tedy irelevantní.
Vytváření seznamů romských dětí je nadto nebezpečné i politicky: tento stát funguje 22 let a není nikde psáno, že tyto seznamy, dostanou-li se mu jednou do rukou, nebudou za dalších 30 nebo 40 let zneužity, tak jako byly kdysi nacisty zneužity seznamy holandských Židů. Soupis živého inventáře podle ethnicity, to je prostě něco, co slušný stát nedělá a dělat nesmí.
Myšlenka, že by se měly romské děti ve školách sčítat, a to na základě rozhodnutí shora, je s právem této země neslučitelná, a pevně věřím, že přihlásí-li se mi rodiče takto poškozených dětí, dokážeme společně sčítání zastavit.
A jen na závěr a na okraj podotkněme, že na hraně ústavnosti (a často i za ní) jsou i různé programy, které vyžadují, aby příjemce určitého benefitu – kupř. vysokoškolského stipendia – byl romského původu. Ani to není zákonem dovoleno, podpora určitého ethnika může směřovat k uspokojování jeho specifických potřeb, nikoli k jeho zvýhodnění před ostatními.
Aktualisováno.
Česká školní inspekce k tomu vydala tiskovou zprávu.
http://paragraphos.pecina.cz/2013/09/scitani-ovecek.html
* * *
Miluji tyhle pokusy, jak se Češi snaží převzít zahraniční obchodní modely. Kupříkladu dnes: z čísla 777466995 mi zavolala dáma a představivši se jako Bratková z Telefónica O2, otázala se, zda hovoří s majitelem mého telefonu. Hovor byl arci krátký a ač to ze záznamu není patrno, ukončila jej ona a nikoli já, nejspíše poté, co jí došlo, že mi dnes nic neprodá, ani kdyby se rozkrájela podélně i napříč. Ano, miluji tyhle pokusy, jak Češi přebírají zahraniční obchodní modely…
Pro nedůvtipné – jsou-li snad mezi ctěným čtenářstvem tací – dodávám, že skutečný zaměstnanec Telefóniky velmi dobře ví, jak se jmenuje majitel telefonního čísla, na které volá, a rozhodně, ale rozhodně mi nebude telefonovat z aparátu patřícího dle prvního trojčíslí nikoli O2, nýbrž Vodafonu. Takže fail, zkuste to znovu, Bratková!