Kausa Wikipedie jde k Ústavnímu soudu - Jeho Velkoozubenost byla odsouzena
Už několik týdnů se chystám do Brna, a stále tu cestu odkládám, ačkoli jsem tam nebyl snad rok. Popravdě: bojím se, po tak dlouhé době. Bojím se, co nového tam najdu a hlavně, co starého a krásného už tam nebude. Že na Lidické už nesídlí CK Zabloudil, že nápad nahradit středověkou zástavbu kostkovanými sklo-betonovými hnusy jako na náměstí Svobody, kde podobnému monstru musel druhdy ustoupit i tradiční Pipi Gril, zvítězil na dalším místě, že tamní konšelé splnili hrozbu odsunout hlavní nádraží a na jeho místě najdu mrakodrap, že Špilberk přestavěli na nákupní centrum po vzoru, s prominutím, Vaňkovky, a že skvostná moderní architektura representovaná hráškosrstou a neustále přestavovanou obludou naproti nádraží se rozpučela a rozmetastasovala po celém historickém centru města, jež ještě před 100 lety bylo výstavné a krásné.
Vím, že Praha na tom není o moc líp, ale protože v ní pobývám neustále, jednotlivé výpady urbanistických plánovačů vnímám méně intensivně. Brno, sledované po skocích, mi umožňuje pozorovat zkázu jedné civilisace jakoby na tisícinásobně zrychleném časosběrném dokumentu.
Nejde mi o to, aby každé město vypadalo jako Karlovy Vary, Baden-Baden nebo Neuchâtel, pokud mám vyjmenovat jen několik z míst, která miluji; pamatuji se na Ostravu z počátku 70. let, kdy přes ulice vedly funkční lanovky přepravující mezi doly a fabrikami uhlí a kdy se z hald nonšalantně rozmístěných přímo do residenční zástavby valil dým, a velmi bych si přál, kdybych ji mohl v této podobě spatřit znovu, protože, co naplat, industriální park Vítkovice plný pitomostí a atrakcí pro turisty typu šedesátimetrové zrcadlo je jen jejím slabým odvarem.
Pokud jde o architekturu, měl komunismus velkou výhodu v chronickém nedostatku peněz. Ne snad, že by komunisté nebyli schopni zbořit celá městská centra a nahradit je panelovými novostavbami, ale naštěstí byli omezeni svým tureckým hospodařením a jeho chabými výnosy, takže i když by rádi, česká a moravská města nedokázali zcela zničit. Postkomunismus je, pokud se městské architektury týká, daleko nebezpečnější, zhoubnější a efektivnější, protože má vůli i prostředky, aniž by jeho urbanistická ideologie byla v porovnání s tou bolševickou seznatelně ušlechtilejší: tehdy to byly nové moderní byty v umakartu, nyní nekonečné nákupní galerie, pavilony, shopping centra a všemožnými prefixy vybavené markety.
Jako člověk, který obecně nevěří ve společenský pokrok, a potenciální zakladatel Strany českých zpátečníků, se s tím, co v Brně uvidím, nedokážu smířit, a co hůř, připadá mi, že i lidé žijící v takto zevnitř destruovaných městech jsou jacísi jiní, plastovější a unifikovanější, méně zakořenění v minulosti místa, kde žijí, protože, málo platné, právě architektura je jedním z nejdůležitějších pojítek mezi námi a našimi předky, němá připomínka toho, že – minimálně pokud jde o společenský vývoj – lépe už bylo.
http://slepeckahul.pecina.cz/2013/09/budoucnost-v-plastu.html
* * *
Kausa Wikipedie jde k Ústavnímu soudu
Případ ukradené Wikipedie, o kterém jsme referovali před dvěma lety, má zajímavou ústavněprávní koncovku. Vrchní soud v Praze, po neuvěřitelných dvou a půl letech, rozhodl o mém odvolání proti výroku o nákladech řízení, a to kuriosně: protože určení výše přiznaného plnění záviselo na znaleckém posouzení, mám proti neúspěšnému žalovanému právo na úhradu nákladů v plné výši, ale pokud jde o náklady státu, které jsme se žalovaným měli hradit v poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, tam byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Takže od žalovaného osm a půl tisíc inkasuji – protože můj procesní úspěch byl posouzen jako úplný – a státu obratem zhruba stejnou sumu zaplatím, protože jsem v řízení uspěl pouze částečně.
Že takové rozhodnutí nemá logiku, je zřejmé každému, kdo je v civilně-procesní problematice aspoň minimálně orientován. Nikoli arci soudružce soudkyni Romaně Vostrejšové a jejímu třetímu odvolacímu senátu, nechvalně proslavenému z kausy justiční mafie.
Podávám ústavní stížnost, aniž bych si od ní příliš sliboval: Ústavní soud má jistě na práci důležitější věci než se zabývat nějakými náklady řízení.
http://paragraphos.pecina.cz/2013/09/kausa-wikipedie-jde-k-ustavnimu-soudu.html
* * *
Jeho Velkoozubenost byla odsouzena
Jak se dalo očekávat, velmistr Řádu ozubeného kola, Jeho Velkoozubenost Marek Hirato, byl třebíčským senátem, za předsednictví soudruha soudce Františka Fruly, za obranu proti agresivním tělocvikářům odsouzen k pětiletému nepodmíněnému trestu. Rozsudek, proti němuž obžalovaný podává odvolání, je pěknou ukázkou toho, jak riskantní je v této zemi bránit svůj majetek před agresorem.
http://paragraphos.pecina.cz/2013/09/jeho-velkoozubenost-byla-odsouzena.html