Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Odsun_Nemcu_Usti_1945PROČ JE U NÁS STÁLE NEJHŮŘE V BÝVALÉM POHRANIČÍ? - VŠICHNI TITO PODNIKATELÉ BYLI ÚSPĚŠNÍ A ZAMĚSTNÁVALI TISÍCE MÍSTNÍCH OBČANŮ – STAGNACE NASTALA PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE  - PŘÍKLADEM NÁM MOHOU BÝT MNOZÍ BRUNTÁLŠTÍ PODNIKATELÉ

Nezaměstnanost v zemích eurozóny stále stoupá a letos v dubnu dosáhla rekordní úrovně 12,2 procenta. Loni v dubnu byla v eurozóně nezaměstnanost 11,2 procenta, zatímco v celé sedmadvacítce činila 10,3 procenta. Eurostat odhaduje, že letos v dubnu nemělo v EU práci 26,588 milionu lidí, z toho 19,375 milionu v eurozóně. Proti dubnu loňského roku to znamená zvýšení o 1,644 milionu nezaměstnaných v eurozóně a o 1,673 milionu v celé EU. Nejnižší nezaměstnanost byla letos v dubnu v Rakousku (4,9 procenta), v Německu (5,4) a Lucembursku (5,6 procenta). Nejhorší situace je v Řecku, kde bylo bez práce 27 procent lidí (údaje za únor). Ve Španělsku v březnu nezaměstnanost vzrostla na 26,8 procenta a v Portugalsku se zvýšila na 17,8 procenta. Míru nezaměstnanosti v České republice Eurostat odhaduje v dubnu na 7,2 procenta oproti 7,3 procenta v březnu. Podle českého ministerstva práce a sociálních věcí se nezaměstnanost snížila na 7,7 procenta oproti březnovým osmi procentům. Alarmující je nezaměstnanost mládeže. V dubnu bylo v celé unii bez práce 23,5 procenta mladých lidí do 25 let a 24,4 procenta v eurozóně. V obou případech pak nezaměstnanost mladých před rokem dosahovala 22,6 procenta. Celkem bylo v EU bez práce 5,6 milionu mladých lidí, z toho 3,6 milionu v eurozóně.

PROČ JE U NÁS STÁLE NEJHŮŘE V BÝVALÉM POHRANIČÍ?

V České republice nezaměstnanost mladých dosáhla v dubnu 20 procent, zatímco v březnu byla 19,8 a v únoru 19,4 procenta. Na úřadech práce v Česku se na konci května hlásilo o místo 547 563 nezaměstnaných. To je téměř o 18 tisíc méně než před měsícem, ale o více než 65 tisíc více než před rokem. Nejvyšší nezaměstnanost eviduje Most (13,5 %), Bruntál, Ústí nad Labem, Karviná, Jeseník a Chomutov (11,5 %). A to ze statistiky nevyplývá, že podobné ekonomické problémy má například Vítkovsko, které je jinak součástí bohatého okresu Opava. A tak paradoxně v Opavě jezdí trolejbusy zakoupené za evropské dotace, kterých se (myšleno dotací) bohužel silně nedostává oblasti Vítkovska či Budišovska, ekonomicky značně zanedbaným regionům, které jsou na tom stejně špatně jako Bruntál nebo Most. Tohle ovšem v Bruselu nikdo netuší. Naopak nejmenší problémy s nezaměstnaností řeší Praha, Pelhřimov, Mladá Boleslav či Benešov, kde se nezaměstnanost pohybuje pod pěti procenty. Není nějak podezřelé, že již tradičně jsou bývalé pohraniční regiony ekonomicky nejhorší? Neneseme si do dnešních dnů nějaké neblahé dědictví poválečného vývoje? Naprosto jistě. Podívejme se o sto let zpátky, například do oblasti Nízkého Jeseníku (okresy Bruntál, Opava, Jeseník).

VŠICHNI TITO PODNIKATELÉ BYLI ÚSPĚŠNÍ, A ZAMĚSTNÁVALI TISÍCE MÍSTNÍCH OBČANŮ

Když horníci jeseničtí poslední den vyfárali na povrch a rozhlédli se krásnou krajinou, oseli jí lnem, doplnili pastvinami a fortel převzatý od podzemních skřítků využili k podnikáni. Stali se tkalci, hutníky, zemědělci, továrníky a především obchodníky. Tato přeměna se neudála cestou neposkvrněného početí, ale co do významu byla porovnatelná se vznikem kulturních elit minulých století, když první podnikatelé snesli srovnání s přeindustriální aristokracií a duchovenstvem (Martin Wiener).

Jedeme-li dnes vlakem do Berlína, spěcháme po trati, kterou vybudovali Kleinové z Kociánova, malé osady u Loučné nad Desnou. Vzpomínkou na ně je i řada tunelů a silnic v Rakousku. Textilní podnikatelé z Krnova, Vrbna pod Pradědem, Bruntálu, Dvorců, Moravského Berouna, Budišova nad Budišovkou, Šternberka, Šumperka a dalších městeček byli známí na trzích v Haliči, ve Vídni v Itálii a dokonce i v Manchestru. Továrník Hansel z Moravského Berouna založil filiálky dnešního Granitolu v Maďarsku, Německu, v Petrohradě a v Anglii. Franz Kolb zaplavil svými hracími skřínkami Rusko, Evropu a Jižní Ameriku. Johann Plischke získal zlaté medaile na výstavách v Mnichově, Londýně a Paříži. Jeho textilka ve Starém Městě dodávala výhradně na americký trh. Franz Heinz z Bruntálu dodával damašek a cvilín do celé Evropy a výhradně i na americký trh. Karel Polzer ze Dvorců byl dvorním dodavatelem břidlice ze Dvorců. Je jí pokryt vídeňský´Schönbrunn i maďarský parlament. Antonín Luft, starosta Bruntálu, byl výsadním dodavatelem technologií pro cukrovary a pivovary.  A naopak – skotský hutník John Baildon, žák Jamese Watta, řídil železárny a hutě v Ondřejovicích, v Ludvíkově, v Haliči i ve Frýdlantě nad Ostravicí. A textilky ve Fulneku budoval Belgičan Jean - Francois Regnier. Tito lidé žili v místech našeho dnešního žití a zanechali stopy, které nazýváme geniem loci.

Nejde o nic jiného, než ho probudit. Za první republiky živila tato oblast minimálně o jednu třetinu vyšší počet obyvatel zde usedlých, oproti dnešním stavům.

V 19. století začala v Bruntále podnikat rodina Marburgů. Gustav Marburg založil v roce 1878 textilní továrnu a roku 1892 jako první v oblasti zprovoznil strojní tkalcovnu. V roce 1913 zaměstnávala firma Gustav Marburg & Söhne 1 400 pracovníků na 450 tkalcovských stavech. Byla to polovina výrobních kapacit textilek Bruntálu. Bruntálsko bylo v té době centrem malých firem, obchodujících a kooperujících s Evropou, Asií i Amerikou. Vyrábělo zde 40 malých a středních továren. Dovolíme si vám připomenout jen některá jména těch, kteří se zasloužili o rozvoj podnikání na Bruntálsku v 19. století. Mnohá jména zakryl již prach zapomnění a člověku by se zdálo, že není nutné je oživovat. Ale je to nutné, chceme li dobře žít. Výroba skla je v oblasti spojena především s Vrbnem pod Pradědem. Zde v roce 1862 A. Richter založil první sklárnu, která vyráběla především sklo užitkové, později dekorativní, malované a broušené.

LIKÉR PRADĚD proslavil původně obec Světlou (část Světlé Hory), o níž máme první zmínku od roku 1267. V roce 1873 zde založil Fridolin Springer likérku vyrábějící bylinný likér. ALTVARER – URQELL (s názvem Praděd od roku 1925). Ve stejnou dobu zde založil Rudolf Wilhelm další likérnu (zanikla v roce 1939) vyrábějící ORIGINAL ALTVATER STERNARKE. A oba prosperovali. V roce 1852 byla v dnešní Břidličné (do roku 1949 Frýdlant nad Moravicí) založena velmi úspěšná přádelna na válcovnu cínových folií pro obalovanou techniku. Firma již předtím výroba cínové a olověné předměty. Tři roky poté byla zavedena výroba aluminiových plechů, duralaluminia pro letecký průmysl a staniolu. Od té doby patřila k předním, moderním evropským výrobcům.

Stagnace nastala po II. světové válce.

A co FERSTER EDUARD (1811-1877) významný krnovský průmyslník v textilním průmyslu? Ve svém tkalcovském závodě zavedl listový stroj k výrobě vzorovaných tkanin, jimiž krnovští textiláci úspěšně ovládli trhy v alpských zemích. Má také značnou zásluhu o napojení Krnova na železniční síť. Významným kameníkem byl FÖRSTER ALBERT ( 1832-1928) zakladatel jedné z největších kamenických firem v Rakousku- Uhersku. Založil ji v roce 1867 ve Zlatých Horách. Patřila k ní řada lomů a brusíren produkujících výrobky ze žuly a mramoru. Vynikající podnikatelé GROHMANNOVÉ. Podnikali ve lnářství a niťařství. Josef Johann (společník firmy Rössler und Weiss) postavil v roce 1847 ve Vrbně pod Pradědem strojovou továrnu na lněné nitě vybavenou moderními anglickými stroji. V roce 1867 se stal šéfem firmy syn Quido Eugen Ferdinand, v roce 1874 zavedl výrobu bavlněných nití. Další úspěšný místní podnikatel HANSEL MORITZ ( 1828-1902), rodák z Moravského Berouna, zakladatel dnešní akciové společnosti GRANITOL. Z malého tkalcovského podniku vybudoval strojní tkalcovnu, později využíval poznatků chemie k výrobě umělých kůží a nepromokavých pláten. Založil v Moravském Berouně místní nemocnici a byl několik volebních období i starostou města. A co flašinetáři KOLBOVÉ? Tato významná podnikatelská rodina se zabývala stavbou varhan a flašinetů. Franz Kolb (1843 -1922) založil v Pekařově (místní část dnešního Jindřichova) továrnu na hrací skříňky a flašinety. Tyto výrobky exportoval po celé Evropě, do Ruska i do Jižní Ameriky. Od roku 1884 nesla firma jméno Franz Kolb und Söhne, Orgelbauer, Beckengrund. Firmu později převzali jeho synové Josef, Franz a Johann, v roce 1940 byla činnost firmy zastavena. Synové zemřeli a vnuci museli do války.

Příkladem nám mohou být mnozí podnikatelé bruntálští.

KURZWELL FRIERDICH (1840-1912) - bruntálský průmyslník, který studoval chemii na vídeňské polytechnice, v roce 1877 převzalrodinnou firmu v Bruntále – obchody se smíšeným zbožím, továrny na rosolku, likéry a barvy. V Miloticích nad Opavou provozoval známé barvírny bavlněné a vlněné příze. V letech 1887/88 starostou v Bruntále, byl také známým podporovatelem hasičských a tělovýchovných spolků a organizátorem místních peněžních a úvěrních ústavů.

PLISCHKE JOHANN PEREGRIN (1810-1892) – syn chudého ručního tkalce z Andělské Hory vstoupil do podnikání tím, že o nedělích prodával na bruntálském náměstí kyselku. V roce 1838 založil v Bruntále malou ruční tkalcovnu na hladká plátna a damašek. V roce 1867 vytvořil se svými syny firmu „ Johann Plischke und Söhne“, která svými tkalcovskými výrobky zdatně konkurovala na trzích v Brně, ve Vídni, v Pešti a v Praze. Významných ocenění se těmto výrobků dostalo na světových výstavách v Mnichově, v Londýně a v Paříži. V roce 1872 založil stojní tkalcovnu ve Starém Městě u Bruntálu, který dodávala zboží výhradně na americký kontinent.

PLISCHKE ALOIS (1868 -1935) – syn Johanna Plischkeho, velmi vzdělaný a zkušený bruntálský podnikatel, v roce 1905 se oženil s dcerou majitele karlovarského hotelu Pupp. Společník textilních továren v Bruntále, v Nových Heřmínovech a ve Vídni. V letech 1897 – 1922 byl v Bruntále členem městského zastupitelstva, od roku 1919 do roku 1922 starostou Bruntálu, zasloužil se o hospodářský rozkvět města.

TLACH VINZENZ (1773-1837) – významný podnikatel, který založil se svými společníky v roce 1821v Ondřejovicích válcovnu. Těžili železnou rudu v Rejvízu, v Horním Benešově a v Malé Morávce. Vyráběli zinkový plech jako střešní krytinu, který vyváželi do Londýna, Berlína, Athén, Paříže, Amsterodamu a jiných světových metropolí. V roce 1836 založili měděný hamr v Albrechticích.

LUFT ANTONÍN významný bruntálský podnikatel a veřejný činitel. Majitel strojní továrny na výrobu technologických zařízení pro cukrovary a pivovary (výsadní právo výroby z roku 1851). Tato jeho továrna v Mezině patřila nejen mezi úspěšné průmyslové podniky, i on sám byl velice aktivním mecenášem a podporovatelem nejrůznějších činností ve městě. Byl poslancem Zemského sněmu a v letech 1864-1876 starostou Bruntálu.

HEINZ FRANZ ( 1812 Bruntál – 1886 Bruntál) – čestný občan města Bruntál (1878), v roce 1930 mu byl v Bruntále odhalen pomník od sochaře Josefa Obetha. Franz Heinz byl významným bruntálským podnikatelem – zavedl do svých textilek strojní pohon. Dodával textilní zboží (cvilink a damašek) do celé Evropy a do Spojených států. Byl poslancem Zemského sněmu, členem Slezské obchodní komory v Opavě a třicet let obecním radním v Bruntále. Proslul jako podporovatel (mecenáš) místního školství a charitativních organizací.

Není vám divné, že to nejde dnes?

 

Petr Anderle

Čas 30/2013

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)