Vážení spoluobčané, máme to štěstí, že můžeme sledovat v přímém přenosu výkony nejlepšího komika české politické commedie dell’arte. - Fischerova vláda tím, že včas nepředložila do parlamentu návrh novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, ačkoli k tomu byla opakovaně a důrazně vyzývána, připravila každého z nich o stovky tisíc korun, které zaplatí v průběhu příštích dvaceti let na příplatku na podporu solárních elektráren v ceně elektřiny.
Kde je v Ústavě České republiky zmínka o úřednické či přechodné vládě odborníků? Na dnešní TK na Pražském hradu položil neinteligentnější otázku redaktor Wall Street Journal ve věci Temelína, kompetencí vlády a zda vláda rozhodne či posune rozhodnutí, když má být zakázka zadaná do konce září? Otázku položil jak novému premiérovi, tak prezidentovi. Premiér Jiří Rusnok odpověděl, že o tom nic neví a musí se s tématem seznámit. Všichni čekali na odpověď prezidenta. Nedočkal se, tisková mluvčí Hradu rychle vyzvala další zástupce médií k otázkám a prezident se jen „virózně“ zaklátil místo aby si vzal slovo. Všichni novináři mlčeli, přitom by to byla jistě nejvíce zajímavá odpověď prezidenta. To, že prezident s premiérem nevyčkali odchodu čestné Hradní stráže a ta odcházela jako „páte kolo u vozu“ už jen dokresluje „úroveň“ této „tiskové konference“. TV Barrandov se mohla také zeptat, příště už můžeme očekávat i dotaz Haló novin. Dva dopisy čtenářů níže nemohli současnou situaci lépe popsat!
DOPISY REDAKCI, Ad LN 24. 6.: Tři scénáře řešení vládní krize, LN 25.6.2013
Komik a jeho politická scéna
„Je tu varianta nechat vládnout Nečasovu vládu až do předčasných voleb. To bych ale nesplnil slib, který jsem dal svým voličům před volbami.“ Typický Zeman - Nečasova demise, kterou nikterak neovlivnil, mu spadla jako deus ex machina z nebe, a on jí zdatně populisticky využívá. Co by nažvanil svým voličům, pokud by se Jana Nagyová nepomátla ze své funkce a Nečasova vláda by zůstala do konce řádného období? Vážení spoluobčané, máme to štěstí, že můžeme sledovat v přímém přenosu výkony nejlepšího komika české politické commedie dell’arte.
Libor Němec, Žabovřesky U Benešova
Lesk a bída nepolitických vlád
Nepoliticky sestavené vlády se obecně těší značné popularitě. Rekordně špatné hospodářské výsledky, které po sobě zanechaly, a se kterými se musely dlouho vypořádávat následující vlády; však jednoznačně prokazují jejich škodlivost. Ať už se podíváme na makročísla za rok 1998 nebo 2009, jedná se vždy o dosavadní rekordní pokles HDP i ostatních ukazatelů. Takzvané úřednické nebo přechodné vlády (nic takového ústava nezná), nezpůsobily škody ani tak tím, co prosadily, ale především tím, co neudělaly. V březnu 2010 respondenti průzkumu popularity samozřejmě netušili, že Fischerova vláda tím, že včas nepředložila do parlamentu návrh novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, ačkoli k tomu byla opakovaně a důrazně vyzývána, připravila každého z nich o stovky tisíc korun, které zaplatí v průběhu příštích dvaceti let na příplatku na podporu solárních elektráren v ceně elektřiny. Nepocítily ještě v té době plně důsledky zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty a zvýšení DPH od nového roku 2010. Za Fischerovu vládu to odnesla nízkou popularitou až následující politická vláda Petra Nečase. Vláda, která za sebou nemá jednoznačnou politickou podporu, i když jí třeba Poslanecká sněmovna z nouze vyslovila důvěru, nemůže sloužit více než několik měsíců, aniž by se to negativně projevilo na ekonomice státu. Patnáct dlouhých měsíců bez politické vlády na přelomu let 2009-10, i díky zrušení předčasných voleb Ústavním soudem, se na stavu země podepsalo takovým způsobem, že by to mělo být dostatečným varováním před tím, aby se něco takového opakovalo. Jak jsme se však opakovaně přesvědčili, současný prezident je v mnoha směrech nepoučitelný.
Jan Bejlek, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
* * *
P.S.
Při vší kritice prezidenta Miloše Zemana je nutno uznat, že strategicky a mocensky postupuje skvěle. Je vždy několik tahů vpředu před ostatními , kteří jen reagují. Postupně buduje svoji mocenskou pozici využívaje mezer, nejasností v Ústavě ČR, kdy mistrně využívá současný stav společnosti. V konečném důsledku nelze vyloučit, že zpusob jeho "mocnářské" politiky zmobilizuje schopné a slušné občany k využití voleb a k dosazení skutečně z velké části těch nejlepších do Parlamentu a vedení země. Svůj slib nakonec může dodržet i když možná poněkud jinak než si původně představoval.
Jan Šinágl, 25.6.2013