Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Trestní oznámení na režiséra Zdeňka Trošku předáno PČR v Berouně

K velikonočním svátkům patří odedávna pašijové hry; tato tradice v posledních desetiletích poněkud upadá, a tak si v Mostě řekli, proč tento čas nevyužít pro uspořádání politického procesu, a soudkyně Bohumila Huňáčková (dříve KSČ, nyní Bojující Demokracie) nařídila hlavní líčení s Lucií Šlégrovou právě na Velký Pátek. Mladá politička stojí před soudem za svůj projev, ve kterém se přihlásila k blíže neupřesněnému národnímu socialismu, což soudní znalec Michal Mazel vyhodnotil jako podporu a propagaci nacismu. Další znalec, Josef Zouhar, jeho vývody označil za pitomost, a tak protože odsoudit Šlégrovou je politickou objednávkou, musel nastoupit znalec třetí, který spor mezi protiřečícími si znalci rozhodne.

Toho se ujala brněnská politoložka Petra Papiežová (dříve Vejvodová), jež sama sice znalkyní není, nikdy v životě žádný znalecký (ani ústavní) posudek nezpracovávala a odborně se zejména s J. Zouharem nemůže poměřovat, avšak co jí schází na erudici a zkušenostech, to nahrazuje, jak se kdysi říkalo, politickou uvědomělostí; dnes se tato vlastnost pojmenovává arci jinak, avšak čtenáři mi jistě prominou, omezím-li se s ohledem na vrozenou galantnost na to, že ve vztahu k této odporné osobě nebudu užívat označení mladá dáma, jehož bych jinak použil – jediným, kdo byl v pátek v Mostě takového pojmenování hoden, byla obžalovaná L. Šlégrová.

Soud tedy poté, co byla obžalovaná zbavena zvoleného obhájce, přistoupil k výslechu neznalkyně Papiežové (zvukový záznam, jehož místy sníženou kvalitu laskavě omluvte). Když se Šlégrová neznalkyně dotázala, proč nepožádala o zápis do seznamu znalců a zda by mohla, pokud by tak učinila, uspět (nápověda: nemohla), zakázala jí soudkyně klást další otázky s tím, že dotaz musí nejprve sdělit soudu a až ten rozhodne, zda na něj Papiežová bude odpovídat [ustanovení čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy takový postup nedovoluje].

Poté se Šlégrová zeptala, jaký je rozdíl mezi národním a nacionálním socialismem, resp. nacismem (25:50). Neznalkyni to dostalo do úzkých, protože právě v tom je základní slabina žalobní konstrukce: jestliže tyto pojmy označují jedno a to samé a lze jich užívat promiscue, je Jiří Paroubek nacistou, pokud jde o dva různé pojmy, nelze odsoudit Šlégrovou za to, že slovy o národním socialismu adorovala nacismus.

Po chvilkovém blábolení se Papiežová vyslovila tak, že jde o jedno a totéž. Proč ve svém posudku neznalkyně mezi oběma typy rozlišuje (str. 3) a najednou tvrdí, že jde o identické pojmy, pochopitelně vysvětlit neuměla.

Groteskní byla i její výpověď, že i Jiří Paroubek by mohl slovy o národním socialismu oslavovat nacismus, kdyby svůj projev pronesl v ten samý den a na tom samém místě jako Šlégrová.

Pokud někdo pochyboval o účelovosti trestního stíhání, více slyšet nepotřeboval. K vyvrcholení však nedošlo, hlavní líčení bylo odročeno na neurčito, protože soudkyně chce Šlégrovou raději soudit jako recidivistku a tak bude čekat, až krajský soud zruší zprošťující rozsudek soudce Plcha za závadové držení praporu a aktivistka bude minimálně nepravomocně odsouzena.

Pokud jde o mne, zůstávám idealistou a jsem pevně rozhodnut udělat vše pro to, aby jednoho dne Petra Papiežová stanula před soudem. Podání nepravdivého znaleckého posudku je v demokratickém státě závažným zločinem a politická ochrana, která je jí nyní poskytována, nepotrvá věčně.

Národní socialismus není to samé, co (německý) nacismus, a oba termíny nelze volně zaměňovat. Národně socialistickou byla např. 3. československá republika (1945–8), což byl sice režim jen o málo méně ohavný než Třetí říše (lidská práva, včetně práva na život, se odvozovala od ethnického původu fysické osoby, volby byly fraškou, do níž nebyla cca polovina relevantních politických sil vůbec připuštěna, nerespektovala se presumpce neviny, takže např. pouhé obvinění za kolaboraci zbavovalo voliče volebního práva, ve velkém se vyvlastňoval průmyslový majetek a náhrada za něj byla pouze slibována, nikoli vyplacena atd.), ale hovořit o tom, že Beneš nebo Horáková byli nacisté, zkrátka a dobře nelze.

http://paragraphos.pecina.cz/2013/03/jiri-paroubek-je-nacista-aneb-velky.html

* * *

Případ Lucie Šlégrové jde do finále

Transparent opakovaně nesený aneb Druhá tvář docenta Mareše

* * *

Soudkyně čeká na rozhodnutí jiného soudu aby se mohla (ne)závisle rozhodnout? Dosud jsem se domníval, že soudce je nezávislý a nerozhoduje podle toho jak v její věci rozhodne jiný soud! Soudní znalec není znalcem, ale stává se jím, pokud je vyslán znaleckým ústavem, kde je zaměstnán?! Navíc ve svém prvním posudku posuzuje roli soudních znalců ze zákona, majících za sebou mnohaletou praxi! Není divu, že „znalkyně“ slečna Papiežová byla silně nervózní, na chodbě ve spěchu málem upadla, při své výpovědi byla silně nervózní, přešlapovala, kroutila se, kdy přímé a jasné otázky Lucie Šlágrové nezvládala jasně a logicky zodpovídat, pokud vůbec. Daňový poplatník ji zaplatí „výlet“ vlakem z Brna včetně noclehu. Při vědomí, že Lucie Šlágrová žádný zákon neporušila a statisících korun, které tato soudní fraška už daňové poplatníky stála a stát ještě bude, se dělá člověku nevolno, zvláště když skuteční zločinci a gauneři se před soud ve velké většině nedostaví!

Jinak ve věci mého TO na pana Zdeňka Trošku už mně státní zástupce JUDr. Josef Šebek oznámil předání věci na policii v Berouně. Samozřejmě tradičně nevyužil mé datové schránky a poslal mně běžnou poštou nedoporučeně za 9.50,-Kč. Pokud vyvine takové úsilí na práci policie jako v mém případě ve stejné věci pana Trošky, jistě mé TO nebude odloženo. Obávám se, že tato situace těžko nastane, nechme se překvapit. Jinak by nastala situace, kdy bych byl trestán za legitimní názor stejně jako Lucie Šlégrová, zatímco by Zdeněk Troška nebyl trestán za legitimní názor stejně jako Jiří Paroubek. Všichni občané jsou si před zákonem rovni. Bude státní zástupce a PČR v Berouně toto právo nerespektovat jako v mém případě?

Lucii Šlágrovou jsem poznal jako charakterní, mladou ženu. Je bez práce, kterou vytrvale a marně shání. Přeji jí, aby se stala starostkou ve své rodné obci, ke které má nádherný vztah, nezvyklý u většiny mladých dnešní doby. Takovýto lidé ve veřejných funkcích obci, jejím obyvatelům a zemi jen prospívají. Své odpovědné funkce vnímají jako službu, ne sobě jak často vidíme ve správě země na všech úrovních a která podle toho také tak vypadá.

Jan Šinágl, 30.3.2013

P.S.

Český helsinský výbor: Podmínky ve vazbě jsou nevyhovující - Vazebně stíhaní vězni pobývají v malých celách, nemají dostatek prostoru k vycházkám a nemohou se dostatečně často umýt. K tomuto závěru dospěl Český helsinský výbor poté, co prozkoumal podmínky v šesti vazebních věznicích. Uvedla to Anna Šabatová, dosavadní předsedkyně ČHV, kterou tento týden v čele výboru nahradila bývalá poslankyně Táňa Fischerová. Řada nešvarů ve vazebních věznicích podle Šabatové zasahuje do lidských práv. Vězeňství trpí již léta podfinancováním a stát není schopen zajistit stíhaným a odsouzeným přijatelné podmínky, uvedla. Vězni jsou i ve vazebních věznicích po dvou až třech, na jednoho obviněného připadají asi čtyři metry čtverečné. Stíhaní nemají vyhovující prostředí pro vycházky, nemají vůbec možnost sportovat. Nemohou ani trávit čas mimo celu nějakou kreativní činností. Český helsinský výbor zkoumal podmínky ve věznicích před lednovou prezidentskou amnestií, k monitoringu se odhodlal i na základě stížností poslance Davida Ratha (dříve ČSSD) stíhaného kvůli údajné korupci. ČHV dává 28 doporučení vězeňské službě a jednotlivým věznicím a pět doporučení vládě a ministerstvu spravedlnosti. Je mezi nimi i navýšení finančních prostředků. ČRo, 29.3.2013

Předsedkyně ČHV zřejmě oslovilo svědectví vězně „vraha“ Alberta Žirovnického, jehož posledního soudu se zúčastnila a který otřesné podmínky popsal ve dvou dopisech – první + druhý.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)