Podle očekávání žaloba na Jana Šinágla ve věci popírání genocidia pokračuje – bohužel si tuto nehoráznost ještě draze platíme! – 8.března další soud ve věci Jan Šinágl versus Miroslav Grebeníček
A prestižní cena tohoto blogu za mimořádné počiny na poli českého práva právem patří… Josefu Šebkovi, státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Berouně za toto útlé, leč hodnotné právnické dílko. Že politickou objednávku je třeba splnit na maximum, chápeme, ale proč, proboha, si ten člověk po sobě ten strašlivý text aspoň nepřečetl!? Nebo si opravdu myslí, že následující věta je česky?
Okresní soud v rozporu s výše citovanými znaleckými posudky sklouzává do hodnocení událostí, které jsou v současné době moderní, a to dívat se na historii dnešníma očima, ačkoliv toto je značně zkreslující, neboť historii lze hodnotit pouze v souhrnu historických skutečností, které se tehdy staly a dívat se na ně z tehdejšího pohledu.
Schopnost udržet myšlenku aspoň mezi dvěma vedlejšími větami, když už ne přes celé souvětí, by, myslím, měla patřit k základní intelektuální výbavě státního úředníka v obdobné posici.
Věcně se s blábolem polemisovat arci nedá, J. Šebek patrně míní, že pražský krajský soud, mimochodem jedna z posledních bašt komunistického soudnictví, stížnosti vyhoví bez ohledu na jeho argumentaci.
K ocenění blahopřejeme. Oslí uši ve tvaru paragrafů si šťastný laureát může vyzvednout na adrese tohoto blogu.
http://paragraphos.pecina.cz/2013/03/oslem-mesice-byl-dekorovan-berounsky.html
* * *
Stanovisko Jana Šinágla k soudnímu jednání dne 8.3.2013
Moje první žaloba na poslance za KSČM Miroslava Grebeníčka st. skončila úspěšně. Druhá už neúspěšně. V první žalobě rozhodoval bývalý ústavní soudce JUDr. Miloš Holeček, který nikdy nebyl členem komunistické strany. Při této žalobě na vydavatelství FUTURA, „hlásné trouby“ KSČM, rozhodovali vždy soudci, kteří byli členy KSČ. Domnívám se proto, že mi bylo upřeno právo na spravedlivý proces, zaručené Ústavou ČR, díky podjatosti soudců na všech dosavadních soudních stupních. Vnímám to stejně, jako kdybych po II.světové válce žaloval vydavatelství deníku NSDAP a soudil mne soudce, který byl také členem NSDAP. Pokud tuto zřejmou, mnohostupňovou podjatost opět soud neuzná, nezbude mi než pokračovat ústavní stížností, případně až k Evropskému soudu pro lidská práva. Není přece možné, aby žalobu na ochranu osobnosti deníku zločinecké organizace KSČM, která se od své zločinné minulosti není ochotna stále plně distancovat, rozhodovali pouze soudci, kteří v minulosti svým členstvím v KSČ morálně zcela selhali. Soudce, který nepřizná svoji podjatost jako bývalý člen KSČ, ve věci týkající se člena komunistické strany, jen potvrzuje svoji pokračující bezcharakternost.
Jan Šinágl, 7.3.2013