Vytisknout
Kategorie: Postřehy a komentáře

Pecina_2Havlín – Pražské jaro aneb Nad nesrozumitelností dějin – Karel Schwarzenberg: „Občanská společnost je pro demokracii nezbytná.“

Spolumajitel vydavatelství guidemedia.cz Lukáš Novák zdá se být policejně popotahován za vydání sbírky Hitlerových projevů. Docela by mě zajímalo, jak hodlají p. t. policisté jeho případné trestní stíhání pojmout, zda jako podporu a propagaci zakázaného hnutí (tam by arci šli ostře proti uzavřené kause Michal Zítko, resp. vydání Mein Kampf), nebo za porušení autorských práv, na něž si činí nárok Svobodný stát Bavorsko. Tato druhá možnost je právně zajímavější

… Bavorský stát se tedy může domáhat práv k Hitlerovým projevům pouze jako testamentární dědic. Adolf Hitler ve své závěti ze dne 29. 4. 1945 napsal:

„Was ich besitze, gehört – soweit es überhaupt von Wert ist – der Partei. Sollte diese nicht mehr existieren, dem Staat, sollte auch der Staat vernichtet werden, ist eine weitere Entscheidung von mir nicht mehr notwendig.“

(Co vlastním, patří – pokud to vůbec má nějakou cenu – straně“. Pokud by neměla existovat, státu, pokud by měl být zničen i stát, není mé další rozhodnutí nutné. J.Š.)

… Existují tedy dvě varianty: buď autorská práva k projevům zanikla Hitlerovou smrtí, anebo přešla na jeho zákonné dědice, fysické osoby, nikoli ovšem na stát.

Není divu, že je Bavorsko při uplatňování svých domnělých práv k Hitlerovým dílům tak zdrženlivé a např. v USA se s nárokem jít k soudu neodvážilo.

http://paragraphos.pecina.cz/2013/02/komu-svedci-autorska-prava-k-hitlerovym.html

* * *

Havlín

Když jsem se dozvěděl, že soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřej Havlín byl vzat do vazby, pocítil jsem radost, ba zadostiučinění, a zároveň frustraci z toho, že pociťuji radost a zadostiučinění nad něčím, co objektivně důvodem ani pro jedno není.

… Poučení neboli Belehrung, s. Pavlendo? Korupce není krátkodobé onemocnění společnosti, ale její setrvalý stav, dlouhodobě neměnné nastavení mechanismů, automatismů typu veřejná zakázka = desátek úředníkovi, dopravní přestupek = úplatek policistovi, vysokoškolský diplom politika = výsledek rychlostudia a student, který ani neví, kde jeho vysoká škola sídlí.

Boj s korupcí je v rámci jednoho politického režimu pojmově vyloučen, změna je možná jen revoluční cestou, a protože současným režimem v České republice je demokracie, znamená to, že korupci by efektivně snížilo jedině odstranění demokracie, ať ze strany levice marxistické nebo nacionálně-socialistické.

Do doby, než se tak stane, nám zbývá občasný pocit radosti nad tím, bude-li přijetí úplatku prokázáno někomu nesympathickému, a zklamání, jestliže selektivní spravedlnost dopadne na někoho, o kom jsme neměli tak zcela špatné mínění. Systémově je však boj s korupcí ztracen, trvale a nezvratně, a tak jako tento režim bude po celý zbytek jeho existence provázet propojení státní správy a organisovaného zločinu, bude jeho charakteristickým znakem i obludná, všudypřítomná, rdousivá a jakýkoli pokus o poctivé podnikání znemožňující korupce. Protože jeden Havlín (ani jeden Rath) jaro nedělá.

* * *

Pražské jaro aneb Nad nesrozumitelností dějin

… Přineslo Pražské aspoň něco positivního, aspoň ve formě poučení, prokopané slepé uličky? Po třiadvaceti letech postkomunismu jsem nakloněn spíše záporné odpovědi na tuto otázku. Ať se nám to jakkoli málo líbí, sociální problémy dnešní doby jsou přinejmenším stejně tíživé jako ty ze druhé poloviny 30. let, desiluse z demokracie není o mnoho slabší a svou povahu jiná než ta, kterou známe ze III. republiky (1945–48), nenávist k Západu, notabilně k Německu, a příklon na Východ jsou v této společnosti imanentním jevem. Neumíme žít ve svobodné zemi, neumíme si vládnout, za své vůdce pravidelně vybíráme ty, které za několik let zatratíme, tradice je nám pro smích, místo slušnosti a postupně budované důvěry prosazujeme ve vztazích mezi lidmi mocenské principy, právo bohatšího: kdo má peníze, koupí si v této zemi policistu, úředníka i soudce. V právo a spravedlnost věří už jen ti nejpošetilejší, z nichž i ti poslední ale svou víru ztrácejí tváří v tvář realitě, zejména po poslední amnestii, která ukázala povahu dnešního establishmentu i těm nejzabedněnějším.

Jak to souvisí s osmašedesátým? Úzce: o všech těchto věcech se už tehdy přemýšlelo, a už tehdy se řešila politická kvadratura kruhu, tedy jak vyhnat utlačovatele, ale zařídit, aby tu jeho bič zůstal, protože po dobrém to s Čechy nejde.

Německý soudce, který strávil v této zemi několik let jako poradce, se proslavil bonmotem, že Česká republika je zralá na nového protektora. Jenže kde najít dnes, v této těžké době, schopného a ochotného okupanta?

* * *

Občanská společnost je podle Schwarzenberga pro demokracii nezbytná

Role občanské společnosti při rozvoji a ochraně lidských práv je nezastupitelná, a pokud ji některý stát není schopen bránit, musí nastoupit úsilí mezinárodního společenství. Demokratický svět nesmí zapomínat na občanské aktivisti v zemích, kde čelí represi. Na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě to prohlásil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Naneštěstí, v posledních několika letech zaznamenáváme znepokojující světový trend - rostoucí nátlak na civilní společnost. Za uplynulých šest let zavedlo přes 50 vlád nová omezení vůči nevládním organizacím," řekl ministr. Podle něj občanská společnost prakticky neexistuje v KLDR a v Eritreji. Kritizoval také poměry v Íránu a upozornil na omezování činnosti nevládních spolků v Rusku a Egyptě. ČRo, 26.2.2013

 

J.Š.27.2.2013

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1