„Stoupá-li dno společnosti vzhů­ru, jde celá společnost ke dnu.“ Petr Pavlovský

Má sedmiletá dcera se v sobotu večer po zjištění, že naším no­vým prezidentem bude Miloš Ze­man, usedavě rozplakala: „Mami, jak může být lhář naším prezidentem?“ Moje ujišťování, že vyhrál v demokratických volbách, a tudíž se s tím teď musíme na pět let smířit, ji nijak neuchlácholilo. Vrhla se k oknům a zača­la zatahovat všechny závěsy s vý­křikem: „Už nikdy nechci vidět ten Zemanův svět!“

Jak tedy my dospělí hodláme vysvětlit dětem, že lhát, urážet a podněcovat nenávist je v prezi­dentské kampani v pořádku, proto­že to je „jenom“ politika? Že teď, když Miloš Zeman nečestným způsobem vyhrál, zahrabeme všechnu špínu, urážky, nepravdy do příkopů a budeme respektovat našeho „demokraticky“ zvolené­ho prezidenta jako hlavu státu?

Děti mají oproti nám dospě­lým velkou přednost. Nejsou cy­nické a vidí věci tak, jak jsou. Vy­hrál lhář - je to špatně. „Nechci, aby byl lhář mým prezidentem.“ Jednoduchost je občas nejlepší odpověď na komplikované otáz­ky. Dohady politických komentá­torů a stranických tlučhubů o tom, jak se teď sjednotí naše zem a jak všichni musíme respektovat demokraticky zvoleného prezidenta, který vyhrál špinavými taktikami, jsou v očích dětí, ale i spravedlivých, netaktizujících lidí naprosto zcestné. Miloš Zeman nebude se svou pokřivenou morálkou, kterou jasně předvedl v prezidentské kampani, nikdy prezidentem nás všech a zcela určitě ho nepřijme má velmi tvrdohlavá dcera. Pochybuji, že bude tolerovat, aby její paní učitelka vyvěsila portrét prezidenta-lháře do její třídy.

Vysvětlila jsem své dceři, máme demokracii a že za pět budou další volby. Pro sedmileté dítě je pět let věčností. Na druhou stranu se má dcera už v útlém věku poučila o tom, jak funguje demokracie: „Pokud chceš změnu, musíš pro ni něco udělat, angažuj se, jdi volit.“ Jsem přesvědčena o tom, že až jí „konečně“ bude osmnáct, nevynechá jediné volby a že si dá velký pozor na to, aby jí nevládl prezident-lhář.

Olga Krupauerová

LN, dopisy redakci, 1.2.2013, Je to jenom politika?Ad LN 28.1.: Zeman je zpět

Poznámka k citátu v úvodu:

Jsme „jedničky“ v Evropě pokud jde o velikost prodejní plochy na jednoho obyvatele. V České republice se prodává nejvíce zboží v akcích. O jaké zboží se jedná ohledně původu, kvality a jeho „rodokmenu“, můžeme oprávněně mnohdy pochybovat. To samo o sobě naznačuje, jaké „hodnoty“ upřednostňujeme. Paradoxně nakupujeme levně, ale ve skutečnosti draho. Levné ceny svádí často ke koupi toho, co často vůbec nepotřebujeme. Při vyšších cenách bychom si to rozmysleli, kupovali jen to, co skutečně potřebujeme, tím vydali i méně peněz, o pozitivním vlivu na kvalitu zboží nemluvě. Smutným obrazem jsou dlouhé fronty před „akciovým“ otevřením, hádáním se o poslední „kousky“, ať už alkoholu či kachen. Pro velkou část obyvatelstva se stal konzum náplní života. Svědčí o tom i přeplněná nákupní centra a plná parkoviště o víkendech. Dříve lidé chodili v neděli do kostela, dnes k Macdonaldovi do supermarketů – to je ten posun ke zhovadilosti, před kterým varoval Palacký, pokud zemi bude vládnout komunismus jen po jednu generaci. Nepochybuji, že většina z takto nakupujících byla voliči Miloše Zemana. Takto většinově se chovající a uvažující obyvatelstvo, není žádné umění ovlivnit a zneužít lží, podvody a manipulovat dle libosti. Stále platíme daň za deformaci svobodného a odpovědného myšlení a chování, způsobenou totalitním systémem. Tato nemocná generace musí odžít, aby po ní mohly nastoupit skuteční, odpovědní občané, jakou bude jistě i dcerka paní Krupaerové. Pro ně už nebude smyslem života pouze primitivní a plebejský konzum, zasetý do hlav komunisty, ale i tvorba skutečných hodnot, které jsou hlavním smyslem života. Potom budoucí Zemanové nebudou mít žádnou šanci.

Navážu-li na citát divadelního kritika pana Pavlovského: „Dno zůstane dnem, byť je i nejvýše. Jen dno může udržet dno u moci. Jen vršek může být nositelem hodnot, pokroku, naděje, prosperity a zárukou existence země a národa!“ O tom to dnes je a bude i v budoucnu.

Jan Šinágl, 2.2.2013