… Politik, který svým dílem nastavuje zrcadlo všemu tomu, co jsme si o vývoji naší země od roku 1918 doslova nabulíkovali. … Kalvoda jako historik novodobých dějin předstihl naši dobu, když začal bořit mýty, udržované po generace ve vědomí českého národa o T.G.Masarykovi a Edvardu Benešovi, jež jsou stále oslavováni v národě jako národní hrdinové. Dle prof. Josefa Kalvody svým jednáním více škodili českému národu a připravili cestu k nástupu KSČ v nově vzniklém Československu. …
Soudní jednání bylo stanoveno na 10. listopadu 1948. Obviněný Kalvoda se však po konzultaci se svým známým, který pracoval jako soudní úředník a sdělil mu, že patrně bude odsouzen, rozhodl pro útěk na Západ. Uskutečnil jej v noci z 8. na 9. listopadu 1948, když přešel z České Kubice na Chodsku, za pomoci tamního rodáka Miloše Masopusta, lesem státní hranici do německého města Furth im Wald. S sebou si odnesl jen několik osobních věcí, kufříkový psací stroj a pevné odhodlání bojovat proti komunismu za svobodu své vlasti.
Ano, právě zítra tomu bude přesně na den 64 let, kdy pětadvacetiletý Josef Kalvoda uprchl z rodné země. S jeho dílem jsem se setkal poprvé před 14 lety, když se mi dostala do ruky úžasně zajímavá a doslova napínavá kniha Genese Československa. Vydali jsme ji tehdy jako jednu z publikací Panevropské unie Čech a Moravy a myslím, že to byl velice dobrý čin.
Josef Kalvoda (15. leden 1923 Malč u Chotěboře – 8. březen 1999 Hartford) byl profesor dějin a politických věd, publicista, poradce federálního ministerstva školství Spojených států amerických, předseda Křesťansko demokratického hnutí v exilu. Muž stále známý více v zahraničí, než ve své rodné zemi. Politik, který svým dílem nastavuje zrcadlo všemu tomu, co jsme si o vývoji naší země od roku 1918 doslova nabulíkovali.
Známý kontroverzní publicista MUDr. Jaroslav Lhotka svého času o Josefu Kalvodovi napsal:
Po pádu železné opony dostalo se mi té cti, že jsem navázal písemný kontakt s historikem a politologem na Kolumbijské univerzitě v USA prof. dr. Kalvodou, s tímto titánem národního exilu. Poslední pozdrav jsem obdržel od něho k Vánocům 1998. V lednu 1999 se náhle zhoršil jeho zdravotní stav a 8. 3. 1999 prohrál boj se zákeřnou chorobou-rakovinou. Na lži se budoucnost národa budovat nedá! Toto heslo převzal z díla Štefana Osuského, když po jeho smrti mu paní Osuská nabídla k dispozici rozsáhlý historický archiv svého zesnulého manžela, z kterého pak Kalvoda čerpal další zajímavosti ze zákulisí, zejména Benešovy politiky, neboť Osuský patřil k oponentům Edvarda Beneše. Kalvoda jako historik novodobých dějin předstihl naši dobu, když začal bořit mýty, udržované po generace ve vědomí českého národa o T. G. Masarykovi a Edvardu Benešovi, jež jsou stále oslavováni v národě jako národní hrdinové. Dle prof. Josefa Kalvody svým jednáním více škodili českému národu a připravili cestu k nástupu KSČ v nově vzniklém Československu. Přestože oba první prezidenti hlásali demokracii (dle TGM je demokracie diskuse, neřídili se jejími principy a v jejich rozhodnutích bylo více omylů nežli užitečného pro národ prozíravostí státníka (viz Genese Československa).
Dodnes se prof. Kalvodovi nedostalo oficiálně z vládních míst poct ani uznání. Zatímco byl v USA akademickou společností uznávanou kapacitou v historii a politologii, u nás doma, v ČR jen málo sečtělých lidí zná dílo prof. Kalvody. Kalvoda byl v prvé řadě bojovník proti komunismu. Přestože byl zatčen již po únoru 1948, podařilo se mu uprchnout do Západního Německa po strastiplné cestě, v noci za deště. Jako křesťan a odpůrce zla by určitě skončil po vykonstruovaném procesu jako nepřítel "dělnické třídy", ačkoliv doma musel těžce manuálně pracovat a pomáhat otci jako soukromému zemědělci.
Prezident Beneš byl po II. světové válce v ČSR oslavován jako prezident "Budovatel". Kalvoda dospěl k závěru, že Benešovo autoritářství a hrubé politické chyby (nikoliv dohoda velmocí v Jaltě po sféře vlivu) přivedly republiku pod sovětskou knutu. Za pomoci zpravodajské služby plk. Františka Moravce již za války v Anglii odstavil své oponenty (Hodža, Prchala, Ingr a další), kteří nesouhlasili s jeho prosovětskou orientací. Za II. světové války mu v Londýně pochleboval předseda nikým nezvolené exilové vlády Mons. Jan Šrámek, lidovec, jenž Beneše horlivě podporoval v prosovětské politice již v r. 1934, v předvolební prezidentské kampani. Ten dokonce prohlásil, že v SSSR se uskutečňuje Desatero Božích přikázání. Šrámek takto ohlupoval členy ČSL i po válce, v Československu. Není divu, že tzv. křesťané-lidovci šli vpoválečné Národní frontě (NF) ruku v ruce s komunisty, kde neplatily zákony humanity a lidskosti, ale podlost, závist a msta.
Se vším v textu MUDr. Lhotky nemusíme souhlasit. Příznivci Josefa Kalvody (a není jich mezi vzdělanými lidmi této země málo) vytvořili webové stránky Josefa Kalvody (http://www.josefkalvoda.ic.cz ) jimiž budete cestovat v úžasu. Opět nemusíte souhlasit. Jenže muž, který miloval tuto zemi a neudělal by nic proti jejím zájmům, byl příliš vzdělán na to, aby nám lhal. …
Jan Šinágl, 7.11.2012
Celý článek: ČAS 33-2012
Komentáře
Měl být dostatečně sebekritický a odstoupit již po volbách před únorem 1948.