S básnířkou Irinou Ratušinskou, nejmladší politickou vězeňkyní Sovětského svazu, o Putinovi i o Pussy Riot. … Za Gorbačova byla na politických vězních páchána větší zvěrstva než za všech předchozích výše jmenovaných. …
Seděla jste za „starců“ – za Andropova, Černěna -, ale také za Gorbačova. Jak byste popsala zónu pro obzvlášť nebezpečné politické vězeňkyně za Gorbačova, na Západě tolik populárního nositele Nobelovy ceny za mír?
Hlavní rozdíl mezi „gorbačovskou“ politickou zónou a těmi předchozími spočíval v tom, že jsme prakticky nevycházeli ze samovazby. Od všech politických vězňů potřebovali žádost o milost. Aby se zřekli svých názorů, uznali, že šlo o trestnou činnost a zavázali se, že nikdy v budoucnu takovou činnost páchat nebudou. Za Gorbačova byly tyto požadavky prosazovány nepřetržitě a se stále větší naléhavostí. A proč by měl člověk souhlasit s tím, že jeho činnost – v mém případě šlo o psaní poezie – byla trestná? Pochopitelně jsme odmítaly psát takové bláboly. Odmítnutí – korekce, odmítnutí – korekce. To znamená nepřetržité mučení hladem a zimou. Z korekcí nás zpravidla vynášely, neudržely jsme se na nohou. A nezřídka se stávalo, že druhého dne znovu tamtéž. Nám ženám slibovaly, že nám „všechno zmrazí“ tak, že nebudeme mít děti.
Ty, kdo nevydržely a psaly takové žádosti o milost, navíc nutily podepisovat, že se zavazují ke spolupráci s KGB, a my jsme to věděly. Potkávala jsem i takové, co byli na svobodě naprosto zlomenými lidmi. Ti, kteří nepodepsali, občas umírali v korekcích jako Anatolij Marčenko. Utýrali ho k smrti právě za Gorbačova. Nedělala jsem si naděje, že přežiji: věděla jsem, že je lepší zemřít než zaprodat duši. Propustili mne nečekaně, z politických důvodů, o nichž jsem tenkrát neměla tušení. Muž mne znovu učil chodit: nebyla jsem schopná ujít čtvrt bloku, neměla jsem sílu. Za Gorbačova byla na politických vězních páchána větší zvěrstva než za všech předchozích výše jmenovaných. Byla jsem012 zatčena za Brežněva. Jím počínaje mám tedy plné právo srovnávat.
* * *
… Věž je se svými 326,5 metry nejvyšší stavbou v Litvě a zde se odehrály jedny z nejdůležitějších událostí při obnovení nezávislosti Litvy v lednu 1991. Právě tady tehdy zahynulo 13 obránců a přes 500 lidí bylo zraněno při útoku zvláštních jednotek ruské armády během obsazování televize a rozhlasu. Dnes tady na památku obětí demonstrací sovětského režimu stojí vyřezávané dřevěné kříže. …
P.S.
Tato jednotka KGB byla přímo podřízena Michailu Gorbačevovi.
J.Š. 4.11.2012
Komentáře