"Je s podivem, že zemi, kterou nepustoší tornáda, neničí zemětřesení, úrodu nesežerou kobylky, netrápí ji roky sucha, místo sopky sem tam vybuchne parovodní potrubí, téměř nezažila 60 let válku, dokáže dostat na kolena parta šílenců během 20 let...“
Právě jsem dočetl článek z Pátku LN „Noc na Hradě – Naposledy s Václavem Klausem“. I svátek 28.října je věrným obrazem plebejských poměrů v naší společnosti. Ještě, že se nezhaslo jako v „Hoří má panenko“, nepochybně tam takové typy byly, spodina společnosti si hraje na něco co nikdy být nemůže. Obdivuji ty slušné, co měli odvahu přijmout pozvání a chápu ministra Karla Schwarzenberga, že nepřišel. Osobně bych ihned po slavnostním aktu odešel… Přináším několik ukázek z tohoto článku:
… Koukám dámám do hlubokých výstřihů. Dres code pro tuhle příležitost dodržela málokterá. Kateřina Neumanová tu běhá v kozačkách. Muž s nosem nad prvním stolem s jídlem si zrovna namáčí v nějaké omáčce šos svého hnědého obleku. Moc se to za dvacet let nezměnilo. Do předepsané blafl tie neboli cravate Nore se tu oblékla sotva polovina. Zato pár Bárta-Klasnová věc pojednal rovnou ve white tie. Frak a róba…
… Otevírají se poklice gulášů, soté, mísy tlačenek, rostbífů, koláčů, dortů, spouští se fontány s čokoládou. Desítky kuchařů. Metráky jídla. Hektolitry pití. Zkušení vědí, že spěchat netřeba. Jídla je tu tolik, že ho nemůžete sníst ani dvakrát tolik dalších lidí za celý další den. A to nás tentokrát přišlo více než dva tisíce. Zkušení taky vědí, že „je třeba kroužit“. Věsím ruku za paži svého muže. Vydrží se mnou tuhle každoroční úlitbu formalitě a smějeme se jak blázni, když mi ten pán vedle nás řekne: „Tak dáme kolečko mámo.“ Nuže pojďme…
… Fotky těch nejvyšších z buřtem zabořeným v ústech nesmějí opustit tento sál. Ovšem fotí všichni, mobilem, kapesními foťáky. Zvednu obočí do otazníku. Ano, pan Kalousek pochopil. Mlčky řekne: Prosím pěkně! A nastaví se profesionálně čelem k mému minifoťáku a vystřihne úsměv. Arcibiskup Duka mluví dál k jeho profilu…
… Říkala mi sousedka: „Ty se máš, tolik známých lidí tam vidíš.“ Mám se. Vidím Lucii Bílou, kdejakého politika, Milana Křižáka, mraky šéfredaktorů, taky komunistu Petra Dolejše s účesem fotbalisty osmdesátých let. Dává si miniřízečky – či co mu to buclatí tvář. Za Václava Havla sem komunisté pozvánku nedostávali. …
… „… já jsem patriot, určitě,“ (John Bok) zvyšuje hlas a já mu připomínám, že to ale slaví v zádech se Stanislavem Grossem. „Jo, potkal jsem ho, - ten se lekl! Nikdo s ním nemluví, má své miliony – a je nula. Nula na Hradě. …
… Krásné saxofonistky z Luhačovic, celé cv červeném, se rozprostřely Hradem. Namáčejí si jahody do čokoládových fontán, odlupují lipové lístky z marcipánu z „dortu republiky. Třeba jim doma taky říkali: Vy se máte, vyvolené z deseti milionů. Hmmm …
Cituji komentář jednoho Američana k situaci v naší zemi:
"Je s podivem, že zemi, kterou nepustoší tornáda, neničí zemětřesení, úrodu nesežerou kobylky, netrápí ji roky sucha, místo sopky sem tam vybuchne parovodní potrubí, téměř nezažila 60 let válku, dokáže dostat na kolena parta šílenců během 20 let...“
Jan Šinágl, 2.11.2012
„Je dobře znát udatné počiny předků, ale také jejich chyby. Dějiny nám mají být školou budoucnosti. Chybou osudnou je neznati dějin národa a chtít dělat politiku národa. Národ nežije z dneška na zítřek. Národ žije z jednoho tisíciletí na druhé. Život národa nesmí být měřen na roky, ten dlužno měřit staletími a tisíciletími. Národ, který není si vědom své tisícileté minulosti, nezaslouží žádné budoucnosti. A také si ji nepřipraví…“
Dr. Karel Farský
Komentáře