Morbidní český nacionalismus proti Němcům v meziválečném období
O situaci v Československu po roce 1918 bylo po dlouhou dobu, díky přísné cenzuře tisku málo známo. Až do nedávných časů historiky vysoce vychvalovaná demokracie byla v podstatě Benešovou diktaturou, který se, podle mnoha svědků, v exilu choval jako samozvaný diktátor. Sám Masaryk musel přiznat v roce 1920: "Demokracie už máme, teď potřebujeme ještě demokraty." Jak to bylo opravdu s demokracii se odráží v četných interpelacích německých stran v Československu bývalým ministrům a ministerstvům, které nicméně zůstaly bez účinků, protože vláda učinila vše pro to, aby podpořila úřednickou zvůli a aby se ji nepodařilo zastavit.
Na základě patologického nacionalismu se vší silou, v čistě německých územích, prosazuje čechizace. Jen doslovným „protlačením“ a prosazením jazykového zákona z roku 1920, ztratilo práci přes 32.000 německy hovořících občanů Československa. Školní politikou a celou řadou zákonů, které směřovaly proti Němcům, zesílila dokonce i opozice v Parlamentu, kdy v prvním zasedání v roce 1935 nově zvoleného Parlamentu poslankyně Fráňa Zeminová z Benešova strany (souzena a odsouzena v procesu s dr. Miladou Horákovou. J.Š) na své německé parlamentní kolegy ve vysokém stupni rozrušení křičela: "My jsme vás pronásledovali a budeme vás pronásledovat a nepřestaneme odpočívat a mít klid, dokud státní hranice a jazykové hranice nebudou konzistentně probíhat po hřebenech Krušných hor a Krkonoš." Takže není tak překvapivé, že i prezident nakonec vzýval „hromy a blesky“ a orgány v celé zemi nalézaly vyhovující občany, jako pomahače pomahačů při prosazování úřednické zlovůle.
Poslanci Budig, Schälzky, Dr. Radda a soudruzi, ministrovi školství a lidové kultury týkající se německých škol v Guttenfeldu (Dobré Pole), Fröhlersdorf a Nord Prerau (Nový Přerov), okres Nikolsburg (Mikulov).
V obcích Guttenfeld, Fröhlersdorf a N. Prerau existovaly německé školy až do převratu. Proti vůli většiny rodičů byly v Guttenfeldu a Fröhlersdorfu německé školy uzavřeny a nahrazeny českými. Německou školu v N. Prerau má brzy potkat stejný osud.
V Guttenfeldu, ve volbách do Národního shromáždění, obdržely německé strany 209, české pouze 151 hlasů.
V květnu 1919 byla otevřena jednotřídka s 36 českými dětmi, v německé škole zůstalo 90 děti. Za účelem odstranění německé školy, bylo současné vedení obce nahrazeno správní komisí, která měla šest členů a pouze jednoho německého. Tato komise vypověděla německému učiteli v srpnu 1919 služební byt. Vzhledem k tomu, že mu ani Okresní školní rada ani Okresní hejtmanství nevysvětlilo relevantní důvody, nerespektoval výpověď. Dne 1. září 1919 byl řediteli, učiteli Boudníkovi armádou vynesen nábytek na ulici. Ve stejný den, musela škola se zahradu, na rozkaz (!) armády, být předána českému řediteli. Během násilného vystěhování obdržel vládní zmocněnec Štěpánek od okresního hejtmana Navrátila písemný rozkaz, aby se zdržely jakéhokoliv svévolného činu. Ani pan Štěpánek, ani český poručík nerespektovali tento rozkaz!
V říjnu 1919, v soukromém domě, byla otevřena německá jednotřídka. po týdnu byla Štěpánkem zapečetěna.
Část německých dětí docházela i v nejhorším počasí do Neusiedl (3 km) a Bratelsbrunn (2 km), ostatní německé děti navštěvují dočasně české školy. Na této škole učí, opilství podlehnuvší učitel a jeho manželka, která dokonce ani nanavštěvovala učitelský ústav.
Ještě brutálněji se postupovalo proti německé školy v Fröhlersdorfu. Ve volbách do Národního shromáždění obdržely německé strany 615, česká jen 41 hlasů.
Dne 17. října 1919, obdržel německý ředitel Löhner úřední sdělení, aby německou základní školu předal českému řediteli. Místo předchozí trojtřídky německé školy, byla zřízena česká pětitřídka pro 4 dětí. Aby se naplnily třídy, byly ostatní děti přinuceny pomocí četníků a vojáků navštěvovat novou školu.
Některé německé děti chodí každý den do Dürnholzer školy (3 km), ostatní, aby nepřišly úplně o vyučování zatím navštěvují české školy.
Vrchnímu učiteli školy Löhnerovi bylo úředně zakázáno udělovat německým dětem soukromé lekce!
Části českých učitelů chybí zákonné povolení k vyučování.
V obci Nový Přerov volilo 382 obyvatel německy a 74 česky.
Úředníci, i přes opakované protesty, nařídili převody německých škol na české. Lhůta pro předání do Velikonoc 1920, byla dočasně pozastavena v souvislosti s hrozbou nepokojů. Dne 22. dubna 1920 byla zřízena jedna česká škola se 13 dětmi, z nichž 3 mají letní volno.
Klademe si otázku:
I. Je pan ministr nakloněn tomuto bezprecedentnímu, nekončícímu znásilňování, učinit konec?
II. Je pan ministr nakloněn požadavkům převážné většiny těchto tří obcí?
I. Obnově německých škol v bývalých strukturách?
II. Volat k nejpřísnější odpovědnosti za porušení práva nositele odpovědnosti za tato rozhodnutí?
Praha, 8. června 1920.
Budig, Schälzky, Dr. Radda, Böhr, Dr. W. Feierfeil, Dr. Luschka, Mark, Scharnagl, Dr. Petersilka, Bobek, Dr. Medinger, Dr. Spina, J. Mayer, Kostka, Heller, Dr. Baeran, Schubert, Kaiser, Dr. Hanreich, Dr. Lehnert, Röttel.
Sudetoněmecká tisková služba
A-1030 Wien, Steingasse 25
E-Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vídeň, 29. srpen 2012
P.S.
Můžeme se potom divit českým Němcům, že po takovémto otřesném teroru první „demokratické“ republiky, vítali a vnímali Hitlera o jehož zločinech jejich většina nemohla ještě nic tušit natož vědět, jako svého „osvoboditele“ a zachránce z tyranie Čechů a bojovníka proti hrozícímu komunismu o kterém byli čeští Němci dost možná lépe informováni. než většina tehdejších obyvatel Československa…?! J.Š.
Read more...