„Lidstvo raději obětuje manžele a syny a stamiliardy dolarů válce, jež svět ožebračí, nežli by půjčilo dolar migrantovi.“ J.A.Baťa
POZNÁMKA VYDAVATELSTVÍ
Do výboru z rozsáhlé tvorby Jana A.Bati jsme zařadili i několik ukázek, které se satirou nemají nic společného. Doufáme, že čtenáři uvítají naši snahu představit co nejdokonaleji autorovu osobnost, její zájmy a názory. Vždyť v záplavě socialistické a komunistické propagandy nemůže uškodit poslechnout si slovo kapitalisty a slyšet jeho alternativu. Některá Baťova stanoviska budou pro mnohé čtenáře těžko stravitelná. Přesto je třeba je zveřejnit, vážně se nad nimi zamyslit a projevit otevřeně svůj souhlas nebo nesouhlas.
Udělujeme slovo autorovi.
Jan A. Baťa SATIRY A AFORISMY, Edice satiry, Londýn, 1953, 400 výtisků, cena 4 šilinky.
* * *
JÁJÁCI
K protestům a nesvornosti
česká povaha je blízko.
V hádkách, sporech, klepech, zlostí,
vždycky hledá východisko.
Jenom když nás všechny tlačí
potupa a ponížení,
začnem se mít. trochu radši,
a i pák to vždycky nebí.
I pak já já jáctví zničí
přátelství a svornost naši,
jaksi všechno vespol vzpříčí,
spolupráci z díla plaší.
Místo uhnout, pomáhat si,
k společnému spěti cíli,
přem se, nač jsme všichni krátcí.
Nejsme dosti pokročilí.
Nezralý jsme dosud národ;
hádáme se o psí chlupy
a nakonec trpký osud
sdílí bystrý jako tupý !
* * *
V POROBĚ
1939
Ne porobeni cizincovou vůlí.
Ne porobeni cizí, vetší silou,
leč porobeni zatím co jsme žhnuli
prokázat v boji krev svou ušlechtilou.
Pevnosti vzdali bez jediné rány
ti, kteří hřměli; Nedáme ni pídě !
A pak čert odnes všechny ony pány
a lid tu zůstal v útlaku a bídě.
V cizině houfec pánů českých čeká,
Až lid se doma vzbouří beze zbraně,
aby se slavně vhrnuli jak řeka
v osvobozenou vlast odhodlaně.
1943
Však nežli ještě válka dohořela
do Moskvy spěchal vůdce exulantů,
k slovanským bratřím synthesa kde smělá
se domluvila k zachování – hrantů.
Té posloupnosti socialistické
ve vládě naši vlasti - republiky.
Jak logické to bylo a jak lidské,
že tam běželi omakávat kliky.
Svět nad tím žasl celý zkoprnělý.
Tak s bolševiky? Bože všemohoucí !
A k Václavovi světci prosby zněly: "Zachraň náš národ aspoň pro budoucí".
Kdo ďáblu upsal vlastní duši svoji
je jeho věc to, sám nechtě v peklo spěje.
Však národ upsat ďábelskému roji
je zločinem, jenž nikdy neuspěje.
Jak voják nedbá na mravy
a zná jen svoje pudy,
tak bolševické ponravy
znají jen zákon rudý.
A to je zákon zločinu,
loupeže, klamu, vraždy,
jenž nezná čest, ni otčinu -
jak ví to dnes už každý.
1945
Když shořel posléz Hitler sebevraždou
a národ byl na svobody prahu,
tu rudý mor se rozlezl ves v každou
a zachvátil i stověžatou Prahu.
Ta cesta k nám však vedla přes Košice,
kde pakt ďábelský zpečetěn byl krví,
že ”svobodu" té naší republice
smí přinést rudí bolševici prví.
A pak to šlo už ráz na ráz.
Ty svine vše schlamstly snadno /i socialisty!/
na Slovensku i v Čechách,v Zlíně.
Vždyť spoluprací bratří si byli jisty.
1948
Však čím zachází kdo, tím také schází,
přísloví stará od pradávna učí,
kdo spolčil se, věda, že to jsou vrazi,
neměl už tvrdit, že za úspěch ručí.
Bolševici převzali moc snadně.
Do koncentráků bratří, demokraté
i soudruzi šli. Lid je dneska na dně
svých sil a ve státě je - kolo páté.
Však Osvoboditelé povětšině
uprchli stěží ve chvíli té jisté,
přátelsky paktí znovu ve cizině.
Jakpak no ? Vždyť jsou to socialisté.
Svobodu novou národu zas kují,
až dolarových jisker mračno lítá,
radují se v Radě, hořekují,
představujíce si, jak národ vítá je zpět; do vlasti.
Svoboda až vzplane zas,
dá-li Bůh a bomba atomická.
Oh, jak se mýlí ! Co je čeká.pane,
je b ý k o v e c a ocelová klícka.
* * *
„Povždy dvé sil soupeřilo o své: Duch a Meč. Duch vždy zvítězil nad mečem.“
Napoleon Bonaparte
I v dnešní době znovu platí
ta zásada o Ducha síle.
A na s štěstí je mamo lháti
komunistické o přesile.
Svobodný svět má všechny zbraně:
Ducha i Meč krom jiných mnoha,
má zemi, nástroje i dlaně.
Má Ideál. Má svého Boha.
Krom uranu a atomické
bomby má ve svém arsenálu
svobodné duchy, srdce lidské,
zbraň nezdolného kapitálu.
Ten v boji o mír užít musí
náš svět v tom boji s Antikristy,
v soutěži sociální s Rusy
a ostatními komunisty.
Kapitalismus. Tak se zove
ta strašná síla, jež dnes dříme
a jež v zbraň vítězství se zkove,
až majitele probudíme.
Ne ze spánku. Ne! Jest nám budit
je ze strachu a zbabělosti.
Že skrýší kapitál vypudit
a přivolat jej k služebnosti. …
P.S.
Následuje ještě 38 veršů – viz příloha! J.Š.
* * *
„Přelidnění působí jako stěsnaný dav, kde jeden druhému stojí na kuřích okách. I když se jeden druhému za to omlouvá, nejraději by mu dal pár facek.“
„Kosmopolitka tkví v uspořádávání nepořádku. Přelidnění je nepořádek. Prázdnota zemí je nepořádek. Kapitál ležící bezúrodně je nepořádek. Svažte tyto tři pekelné nepořádky do klubka a lidstvo z toho získá požehnání Míru, Blahobytu a Štěstí.“
„Lidstvo raději obětuje manžele a syny a stamiliardy dolarů válce, jež svět ožebračí, nežli by půjčilo dolar migrantovi.“
„Že lidé stále hledají práci? Velká práce stálo hledá lidi v potu tváře a často marně.“
„Nestůj, nenaříkej ! Skoč do toho a probij se !“
„Krádež je základní pohnutkou těch, kteří nic nemají, nic neumějí a chtějí se dostat rychle kupředu.“
„Komu se nelení, tomu se zelení. Komu se lení,po tom nic není.“
„Slaboši se bojí hrozeb.“
„Vojenství vytváří hrdiny smrti. Náboženství hrdiny odříkání. Podnikání hrdiny života.“
„Na světě je plno mudrců, kteří dělají plány – pro včerejšek. Jak může člověk poznat, kdy se má sehnout a kdy se napřímit, když se stále dívá dozadu?“
Jan Antonín Baťa
* * *
Jan Antonín Baťa byl odsouzen komunistickým režimem na 25 let těžkého žaláře a platil v naší zemi až do roku 2007 za zločince a kolaboranta. Dodnes mu nebyl vrácen majetek, resp. žádné odškodnění dle Benešových dekretů – ani vily v Praze a ve Zlíně. Firmu převzal od svého nevlastního bratra Tomáše Bati po jeho tragické smrti a vybudoval ji z necelých 20.000 spolupracovníků až na bezmála 120.000 spolupracovníků. Byla to tehdy největší firma v Československu a sedmá na světě! Se synem Tomáše se soudil v USA, kde prohrál poměrem 2:3, hlavně díky podpoře Anglie a USA, kterým se hodil „kolaborant“ aby se zbavili velkého obchodního konkurenta. Později se mu omluvily. Ztrátou Zlína, „šéfa“ a převzetím vedení zahraničních firem Tomášem Baťou ml., začal postupný úpadek firmy. Na Slovensku byl Jan A.Baťa také rehabilitován, ale rozsudek zrušen a na soudce bylo zavedeno kárné řízení…
Po prohrané mnohaleté soudní bitvě žil Jan. A. Baťa v Brazílii, kde mu zbyly rozsáhlé pozemky, které kdysi zakoupil za účelem chování dobytka a zajištění kůže na výrobu bot. Začal od nuly a baťovsky geniálně – pronajal brazilským bezzemkům půdu, aby získal kapitál a začal opět postupně budovat továrny a města. Brazílie jej v roce 1956 navrhla na Nobelovu cenu. Vzdal se jí ve prospěch jiného Brazilce. Firma Baťa během nacistické okupace zachránila tisíce příslušníků židovských rodin, kdy otce rodin vysílala do zahraničních továren jako potřebné „odborníky“. Zemřel v roce 1966 se slovy: „Pravda vyjde jednou na povrch jako olej nad vodu.“
V souvislosti s nedávným úmrtím Sonjy Baťové, manželky Tomáše Bati ml. se sluší připomenout, že byla dcerou curyšského právníka Wettsteina, kde byly deponovány akcie firmy Baťa a které nemohl Jan A. Baťa získat. Je velmi zajímavé, že jejich vztah začal v létě roku 1945, kdy její otec zemřel v lednu 1945. Jistě zajímavá časová shoda. Jinak její muž pocházel z druhého manželství Tomáše Bati, protože z prvního – velké lásky – nevzešel syn a byl tak nucen uzavřít „manželství z rozumu“. Udržet dobré mravy a způsoby, když se jedná o velký majetek, je mnohdy těžké… Pithartova demokratická vláda jen dokončila zločin, který začal prezident Edvard Beneš a jeho stejně zločinné dekrety, vrácením majetku tomu, komu nepatřil!
Velká čest práci, památce a odkazu Jana A.Bati. Stále nejsme odkazu bratří Baťů hodni!
Jan Šinágl, 24.2.2018
* * *
Blíží se 120.výročí narození velkého vlastence Jana Antonína Bati
* * *
„Je to stále stejné. Soudci v talárech z minula. Komunisti v parlamentu. A my? Říkám nešlo o samet, ani o převrat. Pouze o přemet.“ K.Mrzílek