Nabízet vstřícnost zločinnému systému se nikdy a nikomu nevyplatilo. Je alarmující, že jí podléhá i MOV, který umožnil návštěvu sestry severokorejského
diktátora na ZOH. Nečinně přihlíží nedůstojné izolaci hokejistek KLDR se kterými je zacházeno jako s poslušnými „ovcemi“. To už není snaha o mírumilovnou vstřícnost, ale podléhání diktátorovi. Ten, který starého, jednoho z nejvyšších generálů armády, nechal popravit výstřelem z protiletadlového kanónu a čemuž musela přihlížet celá jeho rodina – mnoho z něj nezbylo…
Kolika OH se v jejich historii na pozvání organizátorů zúčastnili zástupci zločinných režimů či rodinní příslušníci zločinců?! Zlo ze své přirozenosti nikdy neocení dobro, považuje ho za slabinu, kterou vždy využije. Rozumí jen síle. Toho jsou si vědomy jak USA tak i Polsko, Izrael a další země. Také bychom na to neměli zapomínat, neopakovat stále stejné chyby a konečně přestat jen kritizovat, naříkat a divit se. Takový postoj nevede ke svobodě, ale jen k dalšímu otroctví.
Malá poznámka, líbí se mi čepice „řaškovky“ na paměť Jiřího Rašky. Doskakoval vždy do vzorového telemarku. Naši olympionici měli při slavnostním nástupu skvělý nápad a hromadně ho na povel předvedly. Nepochopím, proč tuto skvělou myšlenku neprovedli všichni, kde „telemarkovala“ jen přední část. Bylo to spontánní gesto přední části průvodu, které dozadu nedorazilo, nebo se nedohodli, či nebyl každý ochoten? Toto dokonale všemi našimi sportovci provedené gesto by jistě obletělo celý svět. Možná jsem příliš kritický, ale mé zkušenosti s českou neschopností jednoty, provázející celé naše dějiny, mne k tomuto postřehu nutí jako možné příčiny, ať už vědomé, nevědomé, resp. podvědomé.
Na každý pád držme našim sportovcům palce!
Jan Šinágl, 11.2.2018
* * *