Určitě se to taky dá nechat, jak to je, žádný sloup na Staromáku nestavět, a zůstane místo na velkoplošné obrazovky, trhy, showbiz, předzahrádky a tak dále. A
bude klid - na zábavu… Zvony pamatují, lidé ne...
Konala se 7.9.2017 od 11:00 hod v Kostele čs. církve husitské a knížete Václava na Zderaze v Praze (Reslova 6, poblíž Tančícího domu). Podrobnosti následují. Společně s evangelickým knězem Janem Dusem jsme byli jedinými oponenty. Pořídil jsem zvukový záznam z vystoupení početných panelistů a následné diskuse, kdy můj hlas nebyl zrovna vítán. Natočil jsem krátké video z vystoupení zástupce NEZ (Ne základnám) Václava Novotného. Snad už tiskovým mluvčím této proruské a Ruskem finančně podporované organizace (dostává prostor i ve veřejnoprávní ČT v diskusích i jinde). Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, pozvána nebyla. Na místě byl redaktor ČRo, ale odešel předčasně. ČT natáčela celou TK pro zpravodajství ČT 24.
V diskusi Jan Dus připomněl, že z 27 popravených českých pánů bylo 26 katolíků a jen jeden protestant. K tomu jsem dodal, že 2/3 z nich mělo německý původ, resp. nebyli to „čistokrevní“ Češi. Ocenil jsem jeho poznámku, že popravení čeští páni a Jan Hus byli průkopníci moderní anglosaské demokracie. Z řad panelistů také zaznělo, že o stržení Mariánského sloupu „rozhodoval lid“. Připomínám, že „lid“ reprezentoval pražský bohém Franta Sauer, který jako správný Čech uveřejnil písemné svědectví až po promlčení trestného činu…
Na můj zásadní dotaz v diskuzi co bylo řečeno při odhalení Mariánského sloupu nikdo nedokázal odpověď. Pro mne je symbolem křesťanství, dnes zneužívaný a využívaný politiky, populisty a hlupáky. V diskusi jsem na závěr poznamenal, že i dnes by Jan Ámos Komenský z naší země utíkal. Věru jsme si jeho 425.výročí narození v letošním roce mnoho nepřipomínali. Holandsko si jej váží více než jeho rodná země. Není divu, že při výročí narození celá naše země mlčela a raději upřednostňovala chaty, hospody a supermarkety… Síly na propagaci jeho díla raději věnuje snahám o nepostavení Mariánského sloupu…
Něco bude na tvrzení exzorcistů, že měl také pomoci oslabit síly ďábla. Panna Marie byla Neposkvrněná. Mariánský sloup jí vyjadřuje poděkování za pomoc při obhájení a osvobození Prahy.
Pokusím se najít slavnostní řeč při odhalení Mariánského sloupu 13.7.1652. Sloup posvětil pražský arcibiskup Arnošt kardinãl hrabě Harrach (+1667) za účasti cïsaře Ferdinanda III. a jeho syna Ferdinanda IV. Nápis na sloupu: "Panně Rodičce bez poskvrny prvotní počaté za obhájení a osvobození města tuto sochu staví zbožný a spravedlivý císař". Jistě zaznělo více slov či projevů při odhalení, které pomohou nalézt pravdu.
Pokud nebude nic v českých archivech, pokusím se obrátit na archiv rakouských císařů ve Vídni. K tomuto zásadnímu tématu se budu vracet.
Neškodí si stále aktuální odkaz J.A.Komenského nám i světu připomenout cítátem:
„Kéž by nás rozum již navštíviti ráčil a začali bychom alespoň trochu uvádět svůj život do kontextu jeho díla a napravovat tak pomalu náš svět…!
Jan Šinágl, 10.9.2017
* * *
Sloup, odsun a tak dále. Mindráky si rozvracet nedáme
… Mariánský sloup se nebere jako umělecké dílo, nýbrž jako symbol ukrutné rekatolizace, která, kdybychom dopustili jeho znovuvztyčení, hrozí vpadnout nám znovu do zad. Neřeší se architektura ani to, jestli je správné instalovat kopii – hlavní problém spočívá v závadném ideovém poselství sloupu! Který se nejeví jako barokní pomník, nýbrž jako popření roku 1918, a kdybychom si s ním zadali, budeme zřejmě trpět dalších tři sta let. Uf.
V tom případě má problém celé baroko, protože nějaký „ideologický smysl“ tehdy měla nejméně každá druhá stavba (ne jako dneska). Tím smyslem bylo katolictví, takže kostely, kláštery jsou apriori podezřelé. Někdo by měl prověřit, jestli je nepomáhali stavět nějací prokatoličtí kolaboranti a neměli by se za to nám všem, dědicům Husa a Komenského, omluvit. Nebo alespoň potomci Dientzenhoferů. A ty sochy Jana Nepomuckého, to už je vyložená provokace.
To vše se odehrává ve dnech, kdy si katolíci připomínají dvacáté výročí neblahého svatořečení Jana Sarkandera. Náhoda? Nemyslím si!
A teď vážně. V jedné pošumavské obci, za komunistů základně Pohraniční stráže, stojí pomníček s vítězoslavným poválečným nápisem: Bílá Hora odčiněna! Hle: působivý oblouk sklenutý nad českými dějinami. Důkaz, že příběh mariánského sloupu a odsun Němců leží na jedné historické přímce, protažené v našich myslích až do dnešních dnů.
Rehabilitace, respektive omluva, se v obou případech berou jako „národní zrada“ stejného druhu. Mohly by být i smířením, pokud by o něj byl zájem a nebralo se jako "přepisování historie", o které tu samozřejmě vůbec nejde. Ale to ne, své mindráky si rozvracet nedáme!
To je pak těžké. Když budí vášně nejen rok 1945, ale zřejmě i třicetiletá válka – a to nás ještě letos čeká mistr Jan Hus a napřesrok Karel IV. –, tak se asi těžko můžeme vyrovnat s komunistickou totalitou nebo ještě novější minulostí. Nemáme to zpracované, národní paměť nefunguje, jsou v ní chyby.
Určitě se to taky dá nechat, jak to je, žádný sloup na Staromáku nestavět, a zůstane místo na velkoplošné obrazovky, trhy, showbiz, předzahrádky a tak dále. A bude klid - na zábavu.
* * *
* * *
#18 Oldřich Musil 2017-10-07 14:57
Cituji Tomas:
Pane Musile,
to jste řekl hezky. My to ale víme, že vy věřící máte svoji pravdu, kterou neustále ostatním vnucujete. Nikdo by se na vás nezlobil, kdybyste si svou pravdu někde mumlal v kapli a nenutil nám ji pod záminkou, že jen naše zpupná pýcha a krátkozraké sobectví nám zabraňuje tuto vaši skvělou pravdu vidět a všude jí stavět různé pamětní sloupy :)
Takže:
1.Nevím o tom,že bychom my věřící svoji pravdu někomu vnucovali.
2.Na tomto webu má snad každý právo napsat svůj názor. Chápu že jsem vám šlápl na kuří oko, ale s tím už se budete muset smířit.
3.Pokud může být v Praze pomník masového vraha Žižky a Jana Husa, proč by tam nemohl být také Mariánský sloup? Pomníky Žižky a Husa už nejsou vnucování něčí pravdy jiným?V tomhle já vidím fakt, že u nás má jen někdo na pravdu monopol.
* * *
Ale navíc. Sochy, které nejsou někomu sympatické, i když už stojí jsou přestěhovány do míst, kde odkud jsou co nejméně vidět. Příkladem je socha W. Churchilla, která měla stát na jeho náměstí na Žižkově přímo u chodníku třídy Jaroslava Seiferta. Tam stál piedestal, na který poklepala svého času premiérka Tacherová. A tento státník byl přemístěn zcela dozadu a osázen stromy takže po jejich rozkvětu je socha nejen vzadu, ale zakrytá. Druhým příkladem je socha presidenta Wilsona, která měla stát před nádražím, které nese jeho jméno. Kdo ji chce vidět musí si dát pozor a najde ji vzadu v parku ne před nádražní budovou, ale těsně u Opletalovy ulice odkud jsou dobře vidět záda. Dnes se nádraží nazývá Hlavní jako za Protektorátu Böhmen und Mähren.
K.Mrzílek, 8.10.2017