Dne 19.června 2017 se konalo zasedání zastupitelstva v Sedleci. Škoda, že se nepřenášejí přímým přenosem. Občané by se tak mohli dozvědět, jak se jejich někteří volení zástupci a vedení města dokáže neuvěřitelně nemravně chovat. V cenzurovaném Zpravodaji města Žebráku se mohou přečíst jen sebechválu vedení…
V diskusi jsem vznesl mj. i dotaz, zda už zastupitelstvo slyšelo o údajném nárůstu onemocnění rakovinou díky vlivu průmyslové zóny na kvalitu ovzduší? Odpovědělo mi nejprve smíchem a poté zpochybňováním… Jen jsem připomněl, že živnostníka je možno kontrolovat bez ohlášení dne kontroly, zatímco u velkých firem se musí kontrola předem ohlásit…
Snad po 40 letech jsem se opět setkal s Mirkou Hněvkovskou, z vlasteneckého rodu Hněvkovských s 300 letou tradicí. Město má roky zájem o jejich perspektivně velmi lukrativní pozemky (pokud by se změnil územní plán). Rodina Hněvkovských v rámci své tradice upřednostňuje všeobecný prospěch před ziskem. Svoji ornou půdu o velikosti 13.500 m nabídli městu za cenu 700,-Kč/m. To odmítlo a nabízí 500,-Kč/m (na tomto místě by stavební parcely měli dnes tržní cenu jistě kolem 2000,-Kč/m!) Potenciálně by tak Hněvkovští darovali městu cca 20.000.000,-Kč. Zastupitelstvo koupi odsouhlasilo poměrem 9:5, tedy těsnou většinou 1 hlasu, kdy bylo potřeba 8 hlasů. Hněvkovští se ještě poradí…
Tak jak jsem mohl poznat poměry na radnicí, nelze vyloučit možnost, pokud nebude zajištěno smluvně, že po změně územního plánu by byly atraktivní pozemky prodány za tržní cenu. Na místě by měla být postavena hokejová hala, či domov důchodců. Město má ještě pozemek v sousedství hřbitova, dříve patřící škole. Postavit halu či domov pro důchodce na tomto místě by byl už vrchol nemravnosti, absolutní absence úcty, etického přístupu ke starým a nemocným lidem…
Vlevo pozemky pana Šimečka, vpravo pozemky rodiny Hněvkovských.
Připomněl jsem starostovi Mgr. Danielu Havlíkovi, že velké množství orné půdy skoupil i úředník radnice ing. Bohdan Šimeček a že by mohli oslovit i jeho, pokus 
se ovšem nechystá sedlačit (stávající přípojky tomu nenasvědčují. Pan Šimeček na ně měl údajně zdarma poskytnout část své orné půdy, kdy už i kanalizace je připravena na jeho „sedlačení?). Starosta odpověděl: „Patrně.“ Počítá jistě se změnou územního plánu. Z orné půdy budou lukrativní stavební pozemky s výhledem na Hrad Točník. Když jsem před rokem úředníka Šimečka na toto téma oslovil, napadl mne fyzicky a poté pepřovým sprayem. Není divu, že radnice nákladem 40.000,-Kč udělala přestavbou vnitřních prostor z MÚ vězení. Obávám se, že takto občany před zlotřilými a prchlivými úředníky neochrání.
Mimochodem kauza ještě zdaleka neskončila (momentálně je odvolání účastníků u KÚSK). Bude jistě i pro veřejnost velmi zajímavá i když o ní Zpravodaj města Žebráka nezveřejnil dosud ani slovo?! Kdo by se veřejně chlubil úředníky, kteří by měli sedět někde zcela jinde než na místech, kde je očekávaná pokorná, poctivá a uctivá služba občanům.
Současný územní plán vyhovuje radnici, ne Hněvkovským. Inu tradicí 300 let se může pochlubit málokdo…
Mohl jsem oslovit také starostu, vlastníka mnoha pozemků (jak sám na zasedání přiznal, kdy se vyloučil z hlasování o koupi pozemků, aby nebyl podezírán ze střetu zájmů), zda by byl ochoten ve prospěch města darovat část svých pozemků, či je nabídnout za netržní cenu jako Hněvkovští. Rod Havlíků má také v našem městě dlouhou tradici, s tradicí rodu Hněvkovských neporovnatelnou…
Tato kauza má ještě jiný, děsivý rozměr. Svobodná maminka Kateřina Trávová (její maminka Karolina Schejbalová je z rodu Hněvkovských) se svým malým synkem Kryštofem, byla v podstatě vyhozena z obecního bytu naprosto bezdůvodně, primitivně a barbarsky. Cituji z vystoupení Mirky Hněvkovské na zasedání zastupitelstva Sedleci:
„Karolina, Kateřina Krištof, celá rodina je z toho dodneška hodně špatná. Jsem ráda, že se toho maminka s tatínkem nedožili, protože by je to strašně urazilo. Kdyby ji alespoň napsali? Nikdy předtím nikoho ve Zpravodaji nevláčeli, nejmenovali, najednou Kačenku jmenovali. Přitom to chtěla zaplatit, nezaplatila, všechno měla v pořádku a teď jí přijde přeplatek 6000,-.Kč za to že dlužila, vlastně nedlužila? Nechci se k tomu vyjadřovat, je to strašně ošklivé a celkově to rodinu velmi zasáhlo. I z tohoto důvodu jsem přišla, protože jsem se domnívala, že tady je něco proti naší rodině? Já už jsem 20 let ze Žebráku, takže už nejsem postižena těmito vztahy, ale přišlo mi to strašně líto, protože jsem Hněvkovská a jsem na to hrdá.“
Reagoval jsem spontánně, okamžitě: „Za občany města Žebráka se Vám omlouvám“. Místostarosta Pavel Horázný: „My jsme slečnu z bytu nevyhodily. My jsme jenom neprodloužili nájemní smlouvu“, vskutku nehoráznost, měl by se přejmenovat na Nehorázného!
„Jak to bude město řešit?“, položil jsem otázku. Starosta: „Město to řešit nebude“. Doplnil jsem: „Ani omluvou ve Zpravodaji města Žebráku?“ Starosta: „Jakou omluvou? Máte špatné informace“. Dokončuji: „Takže někdo dlužil, kvůli tomu musel opustit byt?“ Starosta: „Samozřejmě“. Mirka Hněvkovská: „Nemusím se k tomu vyjadřovat?!“ Nikdo ze zastupitelstva nereagoval. I mlčení všech dokáže být někdy výmluvnou odpovědí…
Opravdu by mne zajímala informace, kolik lidí už muselo opustit obecní byt kvůli skutečnému neplacení nájmu a kolik z nich bylo jmenovitě zveřejněno ako dlužník-neplatič ve Zpravodaji města Žebráku, jako Kateřina Trávová?!
Vzpomínám si na poslední setkání s pane Hněvkovským. Bylo to počátkem 90. tých let na tenisových kurtech v Žebráku na Vápenicích, po skončení tradičního tenisového turnaje o žebrácké pouti. Uspořádal jsem tehdy velký ohňostroj pro malé i velké. Kurty byly zaplněny do posledního místa - i terasa na Vápenicích. Tam stál pan Hněvkovský a pozoroval dění, aby poté mohl pořídit denní zápis do rodové kroniky o dění v Žebráku. Při cestě domů se mu udělalo nevolno. Zápis už nestihl napsat…
Na místě rodiny Hněvkovských, při vší úctě, bych pozemky neprodal. Vše má své hranice!
Mimochodem mne o Májích navštívila jedna z radních, kdy se mne pokusila barevnou, velkoformátovou fotografií „usvědčit“ z nezákonného „dělání kouře“ na mé zahradě,
jako reakci na můj článek - Není kouř jako kouř…?! Proto jsem na zasedání v Sedlci oslovil starostu, zda je zakázáno pálit na soukromém pozemku usušenou trávu v době bezvětří. Samozřejmě není. Mimochodem pilný fotograf mne neoslovil, nezazvonil? Zatímco já se nemohl dozvonit majitele silně kouřícího komína naproti školce, jehož hustý, jedovatý kouř z pálení zakázaného odpadu byl šířen větrem do bytovek a ohrožoval zdraví dětí i dospělých. Proto jsem zavolal starostu a PČR, kdy místo ní přijeli městská policie. Ti se už dozvonili, u kontroly topeniště jsem nebyl, vše bylo prý v pořádku?! Takže doufám, že i tento mně neznámý fotograf bude příště fotografovat skutečné pachatele a ne fotografovat občany při činnosti, kdy žádný zákon neporušují. Úspěšně může nyní např. fotografovat řidiče u Jednoty, kteří přes zákaz vjezdu projíždějí kolem pivovaru do města. Alespoň dnes k večeru při návratu z Letního tábora v Praskolesích jsem se nestačil divit, kdy jsem se musel po nákupu vracet přes Sedlec a Chlustinu. Městské strážníky jsem nezahlédl, ani našeho anonymního fotografa… Zavolat na radnici jsem nestihl, tak snad to vyjde zítra…
Není kouř jako kouř, není fotograf jako fotograf. Je jen lidská hloupost, nenávist, či bezcharakternost. To první v tom lepším případě…
Jan Šinágl, 18.7.2017
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.