Některé texty z Hučínova webu jsou natolik nepravdivé a manipulující veřejnost, že je potřeba uvést je na pravou míru. Vychází také poprvé najevo, kdo ve skutečnosti pohřbil soudní kauzu Vondruška vs. Wolf. Pan Hučín je mezi nimi.
Nejprve vyjádření Vladimíra Hučína z jeho webových stránek, kde neopomíná připomenout
„nyní se statutem válečného veterána 3.odboje“:
Rád bych veřejnost upozornil na staronovou pracovnici Úřadu vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Evu Michálkovou, se kterou mám letité a velmi tristní zkušenosti. Pokud Eva Michálková nyní ve vedoucí funkci do medií sděluje, že má důvěru či podporu KPV, tak důvěru pobočky KPV v Přerově rozhodně nemá a to především z důvodu vyšetřování bývalého, nechvalně známého bachaře a poslance KSČM Josefa Vondrušky. Na základě svých zkušeností, nyní se statutem válečného veterána 3.odboje, s vedoucí pracovnicí ÚDV Evou Michálkovou, mám velké pochybnosti o schopnostech této vyšetřovatelky. V tomto se podrobněji odvolávám na své vyjádření, které jsem již před lety publikoval a popsal ve své knize "Není to o mně, ale o nás" (viz příloha na konci této stránky). Závěrem bych doplnil, že členská základna KPV Přerov je maximálně pobouřena drzostí mediálního vyjádření vedoucí pracovnice Evy Michálkové.
KPV Přerov měla možnost se opakovaně setkat s E.Michálkovou a to v kanceláři KPV Přerov. E.Michálková mne opakovaně vyslýchala jako poškozeného. Především rada KPV Přerov byla podrobně informována o výsledku vyšetřování bachaře J.Vondrušky. Snad nejvíce kritických připomínek k E.Michálkové bylo k vyšetřování časových souvislostí souvisejících s fyzickým napadením mé osoby bachařem Vondruškou ve vztahu s úmrtím mého otce. Prostě ona celou věc postavila na tom, že v den, kdy mi bylo oznámeno, že zemřel můj otec, tak se dle ní napadení mé osoby Vondruškou nemohlo konat, neboť můj otec údajně zemřel až po mém návratu z výkonu trestu v Minkovicích. No a výsledek soudu s bachařem J.Vondruškou znáte...
Vladimír Hučín
http://www.vladimirhucin.cz/?q=node/947
* * *
Některé texty jsou natolik nepravdivé a manipulující veřejnost, že je potřeba uvést je na pravou míru. Vychází také poprvé najevo, kdo ve skutečnosti pohřbil soudní kauzu Vondruška vs. Wolf. Pan Hučín je mezi nimi.
Ke KPV ČR
Vladimír Hučín byl z Konfederace politických vězňů ČR vyloučen a není jejím členem. To bylo konstatováno během výroční zprávy o činnosti na valné hromadě. Vyloučena měla být údajně i jeho přerovská pobočka s panem Přesličkou a později i další členové z Plzně. Ostatně od Hučína pro jeho podvody dal také ruce pryč Výbor na odhalování teroru KSČ v koncentráku Minkovice. Hučínovi důvěřuje už jenom spolek KAN. Ten všechny důkazy o Hučínových již dříve zveřejněných podvodech vůči zmanipulovaným sympatizantům, politickým vězňům anebo svému zaměstnavateli BIS zametl pod koberec. Škoda. Ztratil kredit.
K napadání ÚDV
Hučínova kritika vůči Policii ČR ÚDV a na PhDr. Evu Michálkovou a státního zástupce M. Mareše v knize a na webu Hučína o tom, že záměrně zmanipulovali vyšetřování komunistického bachaře Vondrušky do ztracena, je zcela nepravdivá. Jde evidentně o pomluvu. Hučín tak svými nepravdami oklamal i svojí přerovskou pobočku KPV (i různé novináře). A popudil jí proti ÚDV. Policie ÚDV ani vedoucí E. Michálková nikdy nefalšovali datum úmrtí Hučínova otce, po němž měl údajně následovat konflikt s Vondruškou.
Tuto chybu zavinila nedaleká přerovská sousedka Hučína, která pracovala na místní matrice a vyhotovila v Přerově potvrzení o úmrtí Hučínova otce s nesprávným datumem. Nejspíš omylem, nevěděla ani, k čemu to je. Tento podklad pak zaslala na Policii ÚDV Praha. Tímto důkazem je uvedla v omyl, který se objevil v závěrečném usnesení o odložení věci. Když na tuto chybu Hučín poukázal, ÚDV tuto stížnost ihned prověřilo a datum úmrtí Hučínova otce opravilo. O tomto všem byl Hučín vyrozuměn v usnesení státního zástupce z OSZ Praha…
To však novinářům i členům KPV Přerov Hučín zamlčel a uvedl je tak v omyl. Šíří jiné verze. Nyní mu proto hrozí trestní stíhání za pomluvu a útok na úřední osobu. Důkazy, že skutek spáchal, jako jsou jeho výpovědi, články a zároveň podpis Hučína na doručence usnesení OSZ, jsou poměrně jasné. O jeho charakteru spojeném s neustálým lhaním, manipulacemi s lidmi a smyšlenými útoky na úřady svědčí, že i přes znalost tohoto usnesení od OSZ nepodal Hučín trestní oznámení na viníka, tedy na svojí přerovskou spolurodačku, ale na JUDr. Michálkovou z ÚDV Praha, která to nezavinila. Co k tomu víc dodat…
Pamětníci jeho rehabilitací ostatně tvrdí bez jakýchkoliv pochyb, že měl těmito osobními útoky v médiích, v dopisech a na náměstích zastrašovat i soudce a donutit je tak k některým jeho sporným rehabilitacím i za nepolitický trestný čin. Dnes už mu proto nikdo nevěří kromě bezvýznamné ministrany KAN. Tu jako ex-agent BIS totiž zmanipuloval tak, že mu všechno odpustí a věří jeho bludům, jak jsme se mnozí osobně přesvědčili. Pomohl v tom i nechvalně známý estébák Snirch, který je členem nebo spolupracovníkem KANu.
K údajnému střetu Hučína s Vondruškou
Podle kauzy měl Vondruška napadnout J.Wolfa (1980) a po 6 letech i V.Hučína (1986). Proč se ale Hučín ani jednou nedostavil k soudu s bachařem Vondruškou? Byla by to od hrdiny III.odboje naprosto přirozená věc a kterou všichni očekávali. Zvláště když tento komunistický bachař-sadista měl zmlátit i jeho? Poškozeným byl J.Wolf, ale ne Hučín. Zjevně proto, že by se mu celou dobu u soudu musel dívat do očí po tom, co ho křivě obvinil za mlácení v letech 1985 a 1986, kdy tam už Vondruška prokazatelně nepracoval. To by nebylo jistě nic příjemného pro Hučína. Vondruška by na to jistě halasně poukázal, co to tam přišlo za usvědčeného podvodníka.
Oni dva se „potkali“ pouze 25 dní, kdy i tak jen ztěží mohlo dojít k nějakému napadení Vondruškou. Jelikož první měsíc byl Hučín jako každý jiný nováček na Přijímacím oddíle. Zde veleli jiný bachaři. Hučín byl do NVÚ Minkovice převezen 17.7.1984, jak uvádí zde: www.vladimirhucin.cz/?q=node/241 nebo zde http://hedvicek.blog.cz/0804/reseni-je-veseni. Vondruška odsud odešel za 25 dní. Byl totiž od 12.8.1984 do 22.7.1988 přeložen na 4 roky od Ministerstva spravedlnosti v Liberci k Ministerstvu vnitra v Praze, k dennímu studiu VŠ SNB Praha. Nezměnil tedy jen zaměstnavatele, ale celý resort a kraj. Do lágru se mohl pak přijít už jenom podívat jako návštěva.
Je absurdní, že by si za dva roky v únoru 1986 navlékl uniformu a během návštěvy kolegů si odskočil z bachařské budovy přes uzamčenou kontrolní bránu do samotné věznice. Pak odsud přes uzamčené katry až na trestní cely OVKT. A tam udeřil nějakým asi cizím obuškem Hučína a vůbec se tam jako student VŠ SNB vydával za bachaře. Šlo by o naprosté zešílení a mimořádně závažný zločin zneužití pravomoci, což by mu neprošlo, nebyl totiž u velení oblíben. V kádrových materiálech už měl velmi negativní záznam za přestupek ublížení na zdraví kovovým ešusem. Neměl dávno klíče, obušek, služební zbraň, služební průkaz a tak tam mohl být pouze jako něčí doprovod a to načerno. Ale možná mu nabídli kolegové na víkend brigádu a tak se jistě lze na tuto podivnost zeptat ostatních vězňů z roku 1986.
Celé trestní oznámení na Vondrušku podal politický vězeň Petr Cibulka. Díky jemu se to po 20 letech otevřelo. Další vězni včetně V. Hučína to pak rozvířili, což bylo samozřejmě jenom dobře. Vondruška byl 7 let vyšetřován, obviněn, obžalován, souzen a veřejně skandalizován ve všech médiích ČR, ale i mimo ČR, jako jasný gauner. Což byl pro něj mnohonásobně větší trest než nějaká podmínka, kterou by na počátku dostal a druhý den by na ní zapomněl. Po stránce společenské a mravní to splnilo účel mnohem více, než ten hrozící nevýznamný trest. Jestliže se ale Hučín se svým mlátičem Vondruškou ve vězení minuli a každý tam pobýval v jiné době, nemohlo státní zastupitelství Vondrušku logicky stíhat za napadení Hučína. A muselo tuto část věci odložit. Nejsme v 50. letech. Jak je vidět, pravdu zná málokdo. A tak se to až dosud házelo na vyšetřovatele a soudce…
Kdo pohřbil kauzu Vondruška vs. Wolf
Několik lidí, včetně V. Hučína, nikoli však vyšetřovatelé. Hučína mohl docela klidně šikanovat či napadnout nějaký jiný komunistický bachař, protože takových gaunerů Vondrušků, Ježků, Burdů, Zajíčků, Kulíšků apod. tam bylo více. Tak měl podat žalobu na ně. Ale tím, že to u výslechu Hučín personifikoval proti Vondruškovi, který tam působil v jiných letech než Hučín, což pak vyšlo najevo, tak to mělo v řízení značný vliv na ztrátu věrohodnosti svědků – vězňů. A na Vondruškově vítězství.
Je proto neobjektivní, pokud to Hučín později házel na nesvéprávnost (nezpůsobilost) politického vězně Jiřího Wolfa. Cituji Hučína z jeho knihy:
„Zůstává ještě Jiří Wolf, ovšem ten je v takovém zdravotním stavu… Má roztroušenou sklerózu. Může být nakrásně prohlášen, že není způsobilý a důvěryhodný, protože opravdu mu ty Minkovice podlomily psychiku natolik, že asi není v pořádku“.
Spisem policie a soudu kromě účastníků disponuje i Hučínův přítel a spojenec KANu, liberecký estébák Jaroslav Snirch. Ten si ho na spisovně soudu ofotil a pak uložil na CD, které nezákonně zadržuje dodnes. Pravda je, že ve spisu existují tři různé, bohužel odlišné výpovědi poškozeného J.Wolfa, takže nešly použít. Soud tím přišel o jediné přímé svědectví a o hlavní důkaz. Proč k tomu tehdy došlo, nevím. Ale to že se Snirch vetřel mezi účastníky a stal se dokonce právním zmocněncem J.Wolfa, kterému pak odcizil spisy a zastupoval ho proti jeho vůli i po vypovězení plné moci (neví se jak), mluví za všechno. O lumpárnách tohoto estébáka bohatě svědčí političtí vězni Cibulka, Kubík, Kraus, Wolf a další lidé z Liberce a okolí.
Stejně katastrofální škodu v kauze komunistického lumpa Vondrušky udělal i vězeň Julius Miadik, který u PČR a pak u soudu svědčil, jak viděl roku 1980 zmláceného J.Wolfa. Přitom se porovnáním osobních spisů zjistilo, že se spolu na lágru o rok minuli a neznali se. Takže všichni tito lidé kauzu Vondrušky pohřbili. Prezentovat to dnes jako spiknutí PČR ÚDV a OSZ a soudů je jen smyšlenou propagandou. Důkazy mluví jinak než tzv. veřejní žvanilové.
Bohužel škodu napáchala i u soudu přečtená kniha o lágru Minkovice z roku 1980, která už tehdy označila jména těch bachařů, co měli zmlátit J.Wolfa a jiné vězně. Vondruškovo jméno mezi nimi není. Nic nebrání tomu, aby byli stíháni. Není to promlčeno. Svědčit ale musí věrohodní lidé, ne blázni. Policie ČR ÚDV nebo státní zástupce pak za těchto úděsných důkazních podmínek mohli dělat všechno možné (a také dělali, jak viditelně plyne ze spisu), ale marně. Žádný soud, a to asi ani soud odpůrců komunismu, by po naprosté ztrátě důvěryhodnosti přímých svědků nemohl Vondrušku odsoudit.
Mimochodem odvolací Krajský soud v Hradci Králové byl podle svědků protikomunisticky smýšlející a spravedlivý, stačí si přečíst jeho rozhodnutí. V nich důrazně napadá všechny dosavadní nedostatky, které by mohly pomoct obžalovanému Vondruškovi. A požaduje po podřízeném Okresním soudu Liberec dohledat další a další důkazy proti němu a až poté věc znovu vyhodnotit. A tak se i stalo. Okresní soud všechny příkazy nadřízeného soudu nakonec splnil. Před vynesení rozsudku neměl v ruce jeden jediný důkaz. Žádný!
Bohužel ani přes veřejné výzvy nepřišli k soudu a nepromluvil ti, kterým Vondruška skutečně ubližoval, nechtěli si to prý už připomínat. To je pak těžké. Čerpáno ze spisů dvou soudů, policie, zastupitelství a souhrnné zprávy minkovických politických vězňů z roku 2014. Usnesení OSZ byl měl V.Hučín sám zveřejnit, vyjde tak najevo, jak to bylo.
Nepochybuji, že Josef Vondruška patří do kriminálu. Je smutnou výpovědí o nás, že tento fanaticky aktivní bachař ve zločineckých organizacích KSČ a KSČM, se mohl stát poslancem Parlamentu demokratické země. Každého podpořím, kdo by podal TO na Vondrušku s jasnými usvědčujícími důkazy. Kdybych je měl, podal bych TO obratem stejně jako na Ježka, Burdu, Myšáka či Zajíčka, kteří byli podle pamětníků horší než Vondruška.
Jan Šinágl, 12.3.2016
P.S.
Hrdina odboje se statusem válečného veterána pan Hučín si vzpomněl na 17.výročí NATO na svých webových stránkách až o den později. Zřejmě to nestihl ještě v den výročí, na které jsem upozornil na tomto webu a který pravidelně sleduje. Zato stihl v den výročí vstupu naší země do NATO upozornit na firmu KAZETO, ke se stal za podivných okolností mnohamilionovým akcionářem po restituentovi – estébákovi Karlu Zejdovi. V pořadu o Hučínovi není ani slovo, stejně jako na webu firmy KAZETO. Zvláštní „hrdina“. Mimochodem předseda KS Josef Bílek je také zajímavá osoba. Jeden čas se objevoval ve svém typickém kovbojském klobouku a s nezbytným doutníkem na akcích hnutí za Majdan, uzurpoval si roli pořadatele, kdy mi nedovolil promluvit. Ukrajinci už jeho bezcharakternost, prázdnotu a populismus poznali. Už ho mezi nimi nepotkávám. J.Š.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.