„Téma odvlečení na Sibiř bylo 45 let tabuizované a Ján se svým původem nemohl nijak chlubit. Dnes je ženatý, má svoje děti a je šťastný, že ony mají otce, který je miluje. Stále ho ale pronásledují nezodpovězené otázky, a tak cesta do Elgenu je splněním jeho životního snu,“ říká scenárista a režisér filmu František Palonder a dodává: „Rodina je jen tehdy úplná, když ví o předcích a vyzná se ve spleti jejich osudů.“ Na pozadí Antalova příběhu snímek přibližuje osudy lidí odvlečených z Československa do ruských pracovních táborů. V roce 2008 dostal film na festivalu Jeden svět čestné uznání za „osobní a emocionální zprávu o naší historii“.
Tento otřesný a současně hluboce lidský dokument Slovenské televize z roku 2008 je aktuální právě v dnešní den 17.listopadu, kdy zapomínáme, co komunisté a jejich ideologie skutečně byli a kdy se proti komunistům už vůbec neprotestuje. ČT dokument vysílala 15.11 na ČT 2 od 23:54 hod. a opakuje 18.11 od 1:10 hod. Vskutku veřejnoprávní „noční“ služba - sluší se dodat pro komunisty. V archivu ČT ho shlédne jen zlomek, ale zaplať Pán Bůh, že to je dosud možné, ale kdo ví? Nikdy nebude dost takových dokumentů, abychom nezapomínali, jak zrůdné a stále nebezpečné jsou všechny totalitní ideologie, kdy komunistická patří k těm nejzrůdnějším. Plným právem získal dokument mnoho ocenění.
* * *
Příběh člověka, který neví, zda přišel na svět z lásky, či z nenávisti. Ján Kawasch z Kežmaroku jede na Sibiř, do míst bývalého gulagu, kde se narodil odvlečené slovenské matce, a hledá, kdo byl jeho otec. Nejdříve se jmenoval Ján Kawasch. Příjmení zdědil po slovenské matce, které se narodil na Sibiři. Pak se jmenoval Vrana, to když se matka po návratu z Ruska podruhé vdala. Třetí příjmení Antal přijal od své manželky. Nikdy v životě ale nenosil jméno svého otce. Nezná ho. Nic o něm neví. Matky se už Ján Antal z Kežmarku zeptat na otce nemůže, dávno zemřela. Nezbývá mu, než pátrat v Rusku. Nejdříve tam píše, pak se vypravuje na Sibiř. Odpověď na otázku, zda se narodil z lásky, či nenávisti, je pro něho zásadní. Jeho matka Irena Kawaschová byla zatčená v Popradě a roku 1946 nespravedlivě odsouzená jako kolaborantka. Ján se narodil roku 1950 v nelidských podmínkách sibiřského tábora Elgen.
Hned po porodu chlapečka matce vzali a dali na výchovu do ruské rodiny, odkud se však po čase vrátil na Slovensko. „Téma odvlečení na Sibiř bylo 45 let tabuizované a Ján se svým původem nemohl nijak chlubit. Dnes je ženatý, má svoje děti a je šťastný, že ony mají otce, který je miluje. Stále ho ale pronásledují nezodpovězené otázky, a tak cesta do Elgenu je splněním jeho životního snu,“ říká scenárista a režisér filmu František Palonder a dodává: „Rodina je jen tehdy úplná, když ví o předcích a vyzná se ve spleti jejich osudů.“ Na pozadí Antalova příběhu snímek přibližuje osudy lidí odvlečených z Československa do ruských pracovních táborů. V roce 2008 dostal film na festivalu Jeden svět čestné uznání za „osobní a emocionální zprávu o naší historii“.
* * *
Jan Šinágl, 17.11.2015
Read more...