Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Nemálo novinářů a historiků s podivnou, zvláštní bezcitelností, stále jednostranně píše a posuzuje násilné vyhnání českých Němců - i po 70-ti letech…

V postkomunistické společnosti je tato práce nepochybně nevděčná, mnohdy i ohrožující existenci, o to více je třeba připomínat skutečné příčiny a následky. Neustále muset představovat násilné vyhnání jako „logický následek“ nacistických zločinů, když pro to chybějí relevantní argumenty, není žádná záviděníhodná práce. O to obtížnější při skutečnosti, kdy v jiných zemích kde vládli nacisté, se tento „logický důsledek“ nedostavil. Z Dánska, zemí Beneluxu, Alsasko-Lotrinska, Velké Británie a z USA nebyli vyhnáni žádní Němci. Paříž dokonce nechala v Sársku (Saarland) provést národní referendum, kde si většina občanů přála pokračování spolužití s Němci. V USA nalezlo mnoho Němců svůj nový domov.

Situaci v Polsku nelze srovnávat se situací v Československu. Většina západních zemí si po roce 1989 nemohla vůbec představit, že se následná Česká republika nebude distancovat od plánů Edvarda Beneše na vyhnání. Bylo přece známé, že Beneš v exilu plánoval vyhnání už v prvních květnových dnech roku 1945 pomocí mnoha tajných rozkazů, které systematicky předával čs. armádě. S genocidou nemůže přece nikdo souhlasit, mysleli jsme si naivně. Jako by byla většina veřejnoprávních médií i po 70-letech tímto „Benešovým virem“ stále nakažena.

Kolik asi „divokých vyháněčů“ obdrželo domky a funkce ve veřejné správě v Sudetech? Nikdy neprozradí jak k tomu skutečně přišli …

Nedávno jsem zahlédl v jedněch novinách fotografii z 8.května 1945 v Praze. Na ní Pražané jásají a vítají s radostnými obličeji své osvoboditele, zatímco u jejich nohou leží mrtví povraždění Němci …

Zcela jiný obraz popisuje Winston Churchill ve svých pamětech, když v červenci 1945 přijel do rozbombardovaného Berlína: „Moje nenávist se rychle rozplynula…“, píše, přes předešlé nepřátelství. 

Rozdíl mezi těmito dvěma příklady není třeba vysvětlovat… „Benešův virus“ vypnul či odcizil mnoha Čechům zdravý rozum a soucit. Musel to být opíjející pocit moci si jednou v životě vzít co chci a dělat co člověk chce při vědomí beztrestnosti či dokonce „odměn za zásluhy“. Potom je ale těžké obnovit morálku a mravnost, když se o to vedení země odpovídajícím způsobem nesnaží. Tak to bohužel stále je. Jako by roku 1989 vůbec nebylo. Tato Benešem zasetá nenávist poté přešla v komunistickou třídní, která se dnes projevuje v nenávisti k Romům, Muslimům a cizincům vůbec, zvláště jsou-li chudí a nevypadají jako my. Přetrvává i vůči všemu německému, přesto se konzumu kvalitních německých výrobků nebráníme…

Stále si nechceme plně přiznat vlastní zločiny, stejně jako činí Německo, které se neustále omlouvá, prakticky, aktivně a vstřícně koná. V roce 1992 se např. nepodařilo prosadit Česko-německé středisko ve Vrchlabí. Na druhé straně v Liberci je velmi dobře fungující Německé gymnázium se smíšeným personálem.

* * *

Výstava Lázně bez hranic přiblíží fascinující historii českého lázeňství

Výstava v Císařských lázních v Karlových Varech chce přiblížit fascinující historii lázní a lázeňství v českých zemích. Představí také význačné hodnoty našich nejvýznamnějších lázeňských měst, a to v porovnání s dalšími lázeňskými stavbami v širokém pásmu česko-německého pohraničí od Chebska až po Liberecko, včetně lokalit na druhé straně hranice. Česká republika s jedinečnými minerálními prameny, s téměř 40 lázeňskými místy a s několikasetletou tradicí lázeňské léčby je právem považována za lázeňskou velmoc. ČRo 26.7.2015

* * *

Nepochybuji, že se na vzniku lázní na našem území z většiny podíleli právě čeští Němci, či jiná etnika.

Díval jsem se na pořad ČT Objektiv – svět v pohybu. Netradiční vydání oblíbeného cestovatelského magazínu. Reportáže z nejrůznějších konců světa plus rozhovory s cestovateli, dne 25.7.2015 na ČT 24 od 6:34 – 6:59 hod. s reprízou 26.7.2015 0:10 hod. Byl vynikající, odbourávající „Benešův virus“. Ptejme se proč tak brzy a proč tak pozdě?! Pořady, které máme zapotřebí jako soli, veřejnoprávní ČT nabízí v době, kdy ještě většina spí, je už v práci, nebo už zase spí. ČT tak naplňuje svoji veřejnoprávní úlohu v zájmu politiků, ne zájmu této země, tedy našem a naší budoucnosti.

Prosím přečtěte si odkazy na dva články níže a nedivme se, že pořady na toto téma ČT zatím nikdy neodvysílala. Celoplošně jsou obyvatelstvu naší země a v hlavním vysílacím čase, nabízeny hlavně zločiny nacismu, ty naše jen místě, regionálně, pokud vůbec – o příkladných „cizincích“, kteří v naší zemi žili, pracovali, tvořili a budovali po dlouhá staletí, raději pomlčíme. To nám ale nebrání, abychom se výsledky jejich práce chlubili jako by to byla naše zásluha. Ani o jejich záchranu se nestaráme a když se o to snaží potomci těch, co je vytvořili, tak opět o nich mlčíme.

Kdy nalezneme účinnou vakcínu proti národ a zemi zničujícímu „Benešovu virusu?! Času už mnoho nezbývá. Na lži a krádežích žádná trvalá prosperita a morálka se ještě nikomu nepodařila vybudovat. Z řad českých Němců pocházelo 9 nositelů Nobelovy ceny…

Příští rok budeme slavit 700.výročí narození otce vlasti a „největšího Čecha“ Karla IV. Jeho matka Eliška Přemyslovna už neměla mnoho české krve a jeho otec Jan Lucemburský, český král, už snad „ani kapku“. Kdo by dnes říkal, že to českým zemím uškodilo? Jiří Peňas ve svém článku z dnešních LN V domě vlídných čechožroutů to nemohl napsat lépe.

Slova presidenta Václava Havla jsou stále aktuální, nadčasová a varovná. Řekl je v souvislosti s Mnichovskou dohodou se září 1938 na základě které muselo Československo odstoupit Německu Sudety:

„Nepovažuji za správné, když se tvrdí, že Němci nesou odpovědnost za Hitlera, sudetští Němci za Mnichov a Češi za komunismus. Dle mého názoru to je nebezpečné generalizování“.K námitce, že převážná většina sudetských Němců před válkou volila Sudetoněmeckou stranu Konrada Henleina, Havel řekl: „99% Čechů (před rokem 1989) hlasovalo pro kandidáty Národní fronty a přesto pro tento režim nehorovali.“

K odsunu sudetských Němců jako „historické nutnosti“ řekl Havel: „Odsun národů je vždy špatné řešení stávajícího problému. Neukázalo se snad, že představa, že problém se vyřeší navždy, byla naivní? Nevrací se snad téma k nám s každou novou generací? Jak často jsme si mysleli, že je téma už zapomenuto a opět se náhle vynořuje před námi v plné síle?“

Havel nevěří, že by se sudetští Němci od nás oddělili (pokud by nebyli odsunuti) jako Slováci po roce 1989:

„Skutečně nevím, co by bylo, kdyby bylo… ale připadá mi to málo pravděpodobné. Slovensko bylo zeměpisně plně a přehledně odděleno od Česka, zatímco v česko-německém pohraničí německý a český prvek výrazně prorostl a po staletích byl ještě více propojen. Ani obava z budoucího rozdělení, dle mého názoru, není žádný závažný důvod pro odsun národů. Zdá se mi, že historicky je to ještě mnohem nebezpečnější.“

Dnes opět zažíváme dobu, kdy lidé opouštějí masově své staleté domovy. Na vině nejsou utečenci, ti jsou oběťmi, ale politici, kteří jsou skutečnými pachateli a odpovědnými za dnešní situaci. Jako vždy začínají konat až když jsou k tomu donuceni okolnostmi. Mnohdy už pozdě. Evropa i svět potřebují výrazné typy politiků-lídrů, jako byl Winston Churchill. Umí si snad někdo představit, že by v EP byla zastoupena i NSDAP? Jistě nikdo slušný a normální. Komunisté to na rozdíl od NSDAP dokázali. Nemůžeme se proto divit, jak bezradný EP je. V EP nahradil „Benešův virus“ jiný, který není o nic méně nebezpečný. Ne svoji schopností, ale neschopností. Nastává pozvolný, nutný konec sociálního státu a kolaps složitosti. Jen tak mohou být opět obnoveny morální hodnoty, bez nichž není prosperity.

Pavel Kolář: „Nedokážu si představit, jak uprchlíky vybírat podle jejich náboženství, jak v šengenském prostoru zajistit, aby kvótami vybraní uprchlíci zůstali v příslušné zemi, a hlavně jak řešit další emigranty, na něž se nedostane a kteří budou dále přicházet. Další imigrace se musí řešit v těchto zemích, odkud lidé prchají. Jejich rozdělování do evropských zemí je druhotné a neřeší základní problém.“

Jiří Peňas svůj článek zakončil: „Po čtyřiceti plus pětadvaceti letech naší bezradnosti bychom mohli konečně uznat, že na to ty sudetské Němce potřebujeme.“

Jan Šinágl, 27.7.2015

* * *

Poslední tradiční boudař v Krkonoších zemřel…

Z časopisu VÍTANÝ HOST Jaro 1/2015

Jan Urban ke „kauze Bělobrádek“: Konečně někdo…

Výzva hejtmana Haška všem obcím Jihomoravského kraje: VE STÍNU ŠIBENICE

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)