Panelové diskuse na pozvání FITESu na téma: Česká televize dva roky po zavedení producentského systému, se dne 28. 11. 2013 v kostele sv. Františka v Praze zúčastnili: Petr Dvořák, Václav Myslík, Milan Fridrich a Jan Maxa. Moderovala Barbora Tachecí. Účast slabá, média žádná, natož přímý přenos ČT 24, ta měla jistě mnohem „důležitější“ věci na práci… Pilně celou debatu natáčel na video zástupce KSČM a NEZ, jako vždy podobné akce. Soudruh ještě stihl účast ve večerním pořadu ČT Máte slovo, paní Jílkové…
Připojuji linky na první, všeobecnou část debaty a druhou, věnovanou hlavnímu tématu, tzn. současnému dění v ČT. Vystoupil jsem celkem třikrát - následovalo jen mlčení či jen prázdná slova. V diskusi několikrát vystoupili i Milan Uhde, Olga Somerová a Martin Vadas. Věřím, že můj poslední příspěvek na konci druhé části debaty byl i jménem drtivé většiny televizních koncesionářů. Moderátorka Barbara Tachecí vystupovala skutečně nezávisle, místy až nezvykle nepříjemně na české poměry, ale velmi kultivovaně.
Velmi se obávám, že z dosud propuštěných redaktorek pro „nadbytečnost“ – Pavlíny Kvapilové, Angeliky Bazalové a Gabriely Gabrielové opustila ČT i velmi nadprůměrná kvalita, nejen odborná, ale i mravní. Obávám se, že většina „petičních“ redaktorů podporujících vedení ČT, těmito tolik potřebnými kvalitami neoplývá.
Pokleslý seriál SANITKA byl také tématem. Jan Maxa ho obhajoval i pozitivní reakcí studentů na školách, kde byl promítán…?! Možná to byli právě ty z českých 13 až 15-letých dětí, které podle statistik nejvíce kouří cigarety a pijí alkohol – na celém světě. Jistě by je daleko více oslovil film Hřbitov pro cizince, ale ten ČT nemá odvahu odvysílat v hlavním večerním programu, natož jím ještě „kazit“ už tak dost pokleslý vkus dětí právě díky nenáročnému prostředí, které je obklopuje a deformuje. Zdá se, že tento vkus má i Jan Maxa, kterému je slovo myšlenková osvěta a skutečná služba veřejnosti zřejmě naprosto cizí, jako zřejmě i všem ostatním panelistům, nesoucím hlavní odpovědnost za veřejnoprávní ČT.
Uvítal jsem slib programového ředitele ČT Milana Fridricha (už druhý), kdy konečně po 1 ½ roce bude snad ČT vysílat o Vánocích vynikající záznam koncertu Jiřího Bělohlávka z Londýna, kdy se loučil s Londýnskou filharmonií jako její šéfdirigent. Tento úžasný koncert viděli desítky milionů lidí na celém světě. Byl obrovskou reklamou pro Českou republiku, ale její veřejnoprávní televize neměla prý dost peněz na přímý přenos. Obávám se, že tato částka byla nižší, než všechny dosavadní finanční náklady na cesty redaktora Jiřího Hynka a dalších do Švýcarska a Jihoafrické republiky, kdy ČT pomáhá šířit „slávu“ vskutku poměry reprezentujícího, současně nejlepšího „vývozního artiklu“ ČR ve formě MUS a Radovana Krejčíře.
Mimochodem včera se konal v Praze soud, který lze bez váhání nazvat největším justičním skandálem naší země od 50.let – kauza Roberta Tempela, 4x osvobozeného plzeňským soudem a na doživotí odsouzeného VS Praha a jeho soudcem JUDr. Jiřím Lněničkou, vězni nazývaným „pankrácký kat“. Veřejnoprávní ČT opět katastrofálně selhala, stejně jako ostatní média. V místech pro veřejnost seděl pouze jeden mladší soudce a autor těchto řádek. Mluvilo se i o Františku Mrázkovi, Stanislavu Grossovi, Jiřím Kájínkovi, Liboru Grygárkovi a dalších, v naprosto otřesných souvislostech.
Naštěstí jsem mohl vše zdokumentovat. Nejpozději v pondělí se budete moci sami přesvědčit o pravdivosti mých slov. Obávám se, že drtivá většina veřejnosti neví, resp. ani nemůže vědět v čem ve skutečnosti žije i díky neschopnosti ČT. Mimochodem o skandálu referovala dříve i německá televize. Byla tímto případem naprosto zděšena stejně jako celá německá justice!
Zatím se můžete podívat na tato dvě videa na You Tube:
Rober Tempel hovoří... Vskutku jako chrám pravdy (německy Tempel = chrám)
Sám programový ředitel Milan Fridrich mi přiznal, že se zájmem čte (občas) mé zpravodajství. Naznačil jsem mu, že závažných zpráv mám a dostávám mnohem více. Reagoval slovy, abych je ČT poslal, řekl jsem mu v nadsázce, až budete tak dobří jako mé zpravodajství. ČT se nemůže vymlouvat, že nevěděla. Nic jí nebrání, aby se kauzám, o kterých se dozví ode mne, nevěnovala. Mám o tom své pochyby. Divácké centrum ČT mi pravidelně odpovídá:
a) Děkujeme Vám, jen informativní
b) Děkujeme Vám, odpovíme Vám do 30 dní
c) Děkujeme Vám, předáme do zpravodajství jako zajímavý podnět
d) ČT náměty: Odstraněno vždy bez podpisu
Nemusím snad říkat, že poslední kategorie odpovědí se týká podobných kauz jako je výše popsaná.
Téma vhodně doplňuje článek: Jak se v ČT stát nadbytečným: Stačí nepochválit Dvořáka, aneb vedení České televize pokračuje v odstraňování vnitřních oponentů. Petr Dvořák má z kritiků očividný strach.
Jan Šinágl, 30.11.201
„Veřejná služba je „všechno to, co je opakem kýče; boj proti nízkým pudům diváctva; odhalování lží; odsuzování nemravnosti; nebojácná přiznání krutých pravd; snaha o kvalitní organizování širokého vkusu; program ve velkém plánu. A veřejná posluha? Všechno to, čemu říkáme kýč; posluha nízkým pudům diváctva; sentimentální potlačování nemravnosti; zamlčování třeba i krutých pravd; výmluvy na vkus širokého obecenstva; služebníčkování denní politice; kam vítr tam plášť; a všechny ty bezplánovité tance bez charakteru.“
E.F.Burian (1939) o rozdílu mezi „veřejnou službou“ a „veřejnou posluhou“:
Read more...