Pavel Wonka: † 26.4.1988 (* 23.1.1953) – poslední oběť zločinné komunistické ideologie před listopadem 1989! „Vysvlékli ho do naha a pověsili ho za ruce na katr. Byl vytažen tak, že měl chodidla deset centimetrů nad zemí, polévali ho vodou a bili pendreky tak dlouho, až už nemohl křičet a jen sípal a my jsme to museli poslouchat,“ vzpomínal spoluvězeň. Ne, to nelíčíme zážitky z nacistického koncentráku, ale z československého vězení z roku 1988. … Demonstrace začne zítra ve 12:00 hodin za účasti Jiřího Wonky (bratr Pavla Wonky) a spoluvězně pana Absolona, který byl očitým svědkem utrpení a umírání Pavla Wonky…
Pavel Wonka chtěl studovat práva, ale kvůli nevyhovujícímu posudku se na školu nedostal, proto se vyučil automechanikem a o justici se zajímal jako samouk. Smysl pro spravedlnost mu nedovoloval zavírat oči před nepravostmi, a tak se poprvé dostal do vězení v zinscenovaném procesu, kdy byl nařčen z rozkrádání socialistického majetku. Po propuštění se rozhodl kandidovat jako nezávislý do Federálního shromáždění. To sice bylo teoreticky v souladu se zákony, avšak v rozporu s tehdejší právní praxí. Byl obviněn z pobuřování, podvracení republiky a útoku na veřejného činitele a skončil na dalších jedenadvacet měsíců za mřížemi. Tam ho čekalo mučení a šikanování. Vrátil se zesláblý a s podlomeným zdravím. Komunistický režim nad ním zvítězil. Zanedlouho byl znovu zatčen za neplnění podmínek ochranného dohledu. Ve vazbě se jeho stav zhoršil. Neměl sílu se pohybovat ani nahlas mluvit. V posledním dopise, který diktoval spoluvězni, stálo: „Vše se se mnou točí. Jsem zcela bez vlády. Jídlo jsem měl naposledy před zatčením. Nemohu ani pít, všechnu tekutinu zvracím. Nevím, jak dlouho vydržím.“
Ponechání vězně v tak vážném zdravotním stavu na běžné cele znamenalo samo o sobě odsouzení k smrti. Pavlu Wonkovi bylo teprve 35 let. Jeho pohřbu se zúčastnilo na dva tisíce lidí. Rakev zdobily nejen věnce, ale také trnová koruna z ostnatého drátu ozdobená trikolórou. Po roce 1989 byl plně rehabilitován, k potrestání těch, kdo ho umučili, však nikdy nedošlo.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/
* * *
Před čtvrtstoletím zemřel Pavel Wonka, poslední oběť komunistického režimu V pátek uplyne čtvrtstoletí od smrti posledního politického vězně komunistického režimu v Československu. Před 25 lety se teprve pětatřicetiletý disident Pavel Wonka vrátil z libereckých Minkovic, věznice s pověstí koncentračního tábora. Drasticky mu podlomila zdraví. Dva měsíce nato zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve věznici v Hradci Králové. …
* * *
-------- Původní zpráva --------
|
Předmět: |
RE: Re: 20.4.1913: 100 let od narození Jana Anastáze Opaska - Čechoslováci si za mnohé mohli sami, říká kontroverzní historička Heimannová CRM:00234907 |
|
Datum: |
22 Apr 2013 15:26:51 +0200 |
|
Od: |
Info <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.> |
|
Komu: |
Šinágl, Jan <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.> |
Dobrý den, pane Šinágle,
informaci o demonstraci k uctění památky Pavla Wonky předáváme kolegům do redakce Zpravodajství k dalšímu využití.
Děkujeme za Váš zájem.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Kamila Kaislerová
ČESKÁ TELEVIZE
Divácké centrum
Kavčí hory
140 70 Praha 4
Tel.: 261 136 113
Fax.: 261 014 101
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
http://www.ceskatelevize.cz
* * *
Veřejnost je zvána. Informoval jsem redaktora ČT Vlastimila Weinera na jeho prosbu. Požádal jsem ho, zda by ČT mohla oslovit soudkyni JUDr. Marcelu Horváthovou, která při demonstracích odmítá vystoupit. Výjimku udělala pouze při 20.výročí, kdy vystoupila v místnosti soudu před médii. Diskuse nebyla připuštěna, pouze řekla své stanovisko a rychle odešla. Média tyto demonstrace většinou ignorují až na občasné výjimky místního tisku. Děkuji tímto španělské sekci ČRo, která mě požádala o souhlas použít mé dokumenty v pořadu o Pavlu Wonkovi.
Připomínám mé rozhovory ze srpna 2007 s JUDr. Marcelou Horváthovou, Jiřím Wonkou a jeho trestní oznámení na tuto soudkyni. Finanční sbírka na podporu dokumentu o Pavlu Wonkovi stále probíhá. Výtěžek bude předán dokumentaristce Libuši Rudimské, autorce dokumentu. Zatím je na kontě 3.300,-Kč…
Prosím o šíření této informace a ve jménu památky a odkazu Pavla Wonky o širokou účast veřejnosti. Tím spíše, že totalitní způsoby se v naší společnosti opět začínají projevovat. Jejich nositelé usilují o získaní moci už zcela veřejně. Dosud posilovali svoji moc a vliv skrytě nemravným získáváním financí a majetku. Návraty „starých pořádků“ hrozí, pokud se veřejnost nebude bránit. Na populistické sliby, že stát dá opět mnoha lidem zdarma na co nemá, zbaví je odpovědnosti a zajistí bezstarostnou „pohodu“, slyší stále dost voli-čů, kde přípona má bohužel stále své opodstatnění. Ti určitě nepřijdou, vyjma provokatérů, ale ti už na poslední demonstrace nechodili… Je skandální, že viníci žijí mezi námi a přesto je nedokázala společnost ani za 25 let od smrti Pavla Wonky potrestat. To je vizitka jejího stavu ať už „nahoře“,či „dole“.
Jan Šinágl, 25.4.2013
Pavel Wonka je součástí i našeho příběhu
Návrh na udělení čestného občanství Hradce Králové in memoriam pro Pavla Wonku je jedním ze světlých okamžiků stávající koalice města. Až zítra uplyne čtvrt století od smrti tohoto posledního politického vězně komunistického Československa, mnozí z nás budou cítit smutek nad zmařeným životem talentovaného a statečného muže, ale díky bohu už nikoli stud. Udělením této pocty Pavlu Wonkovi byl učiněn krok k přijetí odpovědnosti a vyslovení lítosti a omluvy zástupců hradeckých občanů nad skutečností, že Pavel Wonka zemřel za dosud nevyjasněných okolností právě v Hradci Králové. Výročí Wonkova úmrtí shodou okolností může být vnímáno i jako apel na to, abychom nerezignovali na dialog o podstatě a povaze naší minulosti právě v době, kdy je paralyzována činnost Ústavu pro studium totalitních režimů a kdy jsme svědky „samozřejmé“ účasti komunistů také ve vedení Královéhradeckého kraje. Důležitou obranou před relativizováním komunistické minulosti i přítomnosti je tedy dobrá paměť! Její součástí je i příběh Pavla Wonky.
Lenka Jaklová, zastupitelka a radní města
25.4.2013
Rozhovor s Igorem Lukešem: Lekce z poválečných let? Boj s provincionalismem
Jan Antonín Baťa 1937: BUDUJEME STÁT PRO 40.000.000 LIDÍ – stále aktuální!
Komentáře
M.Janca, Mnichov
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.