Zúčastnil jsem se dne 3.10.2012 v pražském kině Perštýn diskuse na toto téma, pořádanou společností AGORA Central Europe. Nechtěl jsem původně vůbec zasahovat do diskuse. Nešlo to jinak, právě v zájmu ochrany demokratické diskuse, kdy její romská moderátorka (novinářka) vedla diskusi zcela jinam o jejích moderátorských a odborných kvalitách raději nemluvě. Určeny byly 2 hodiny, z toho jedna „padla“ na představování účastníků ke všeobecné frustraci a nudě mladých lidí, kteří přijeli hlavně ze Severních Čech. Zajímalo je konkrétní řešení problému, ne statistiky a už vůbec ne, aby pomohli problém řešit zapojením se do projektu, kdy budou navštěvovat romské rodiny a učit jejich děti. Mnozí studenti popsali své většinou velmi negativní zkušenosti s romskou komunitou, včetně přepadení, okradení a zmlácení.
Mezi panelisty byl i Ivan Gabal, manžel bývalé europoslankyně Jany Hybáškové. Argumentoval převážně statistikou. Předčasně, kvůli termínu, odešel.
Jedná se o velký a stále více narůstající problém, který nemá stát vůbec pod kontrolou, ani nemůže, protože ho neřeší a naopak svoji sociální politikou ještě prohlubuje.
To co napsal na svém blogu Richard Sulík ve stejný den kdy se tato debata konala: „Sedime na sude s pusnym prachom a ked uz konecne nezacneme so skutocnymi a poctivymi rieseniami, prijmu obcania riesenia, ktore ponukaju extremisti. Navrhujeme "Pracu namiesto davok", platí zrovna tak pro Českou republiku.
Potkal jsem náhodně jednu vychovatelku z dětského domova. Vyprávěla mi své postřehy např. ze 20 romských dětí má 19 naprosto zdravé zuby a ten 20 ještě jen zlomený, na rozdíl od jiných dětí, kde je tomu opačně. Tvrdí, že zrušit dětské domovy je nesmysl, protože mnoho romských mladistvých je neumístitelných do pěstounských rodin pro svoji nezměnitelnou povahu. Také mi vyprávěla příběh romské rodiny, kdy poprvé matka porodila ve 13 letech a porodila celkem 20 dětí!!! Když se zeptala jednoho z nich proč mají tolik dětí, odpovědělo naprosto přirozeně: „No přece kvůli porodnému.“
Začátkem řešení problému je práce. Nelze nadále připouštět, aby celé generace Romů žily z práce druhých. Pokud práci nemohou sehnat, tak je třeba vázat sociální podporu na odpracování veřejně prospěšných prací. Už sama práce o sobě a její vliv na chování člověka, jsou neoddiskutovatelné, o positivním vlivu na rodinné prostředí nemluvě.
Pořídil jsem zvukový záznam z celé diskuse, kdy první polovinu nedoporučuji – je skutečně o ničem a ztrátou času. Na závěr jsem se samozřejmě účastníkům omluvil.
Potěšilo mne, když mi jeden z předčasně odcházejících studentů (kvůli dopravnímu spojení – debata se podle očekávání protáhla a mnoho času naprosto zbytečně promarnilo) poděkoval slovy: „Oni Vás překřičeli. Měl jste pravdu.“ Rádi si poté převzali moje navštívenky.
Věřím, že budou příště více odvážnější a nebudu už muset za ně jejich rozumné a potřebné názory veřejně říkat za ně. Z hlediska demokratické osvěty, to bylo jistě pro většinu přítomných nejen vítané zpestření, ale i potřebná ukázka jak je třeba reagovat, když moderátor vede debatu zcela jinam a v podstatě uráží, často i doslova, přítomnou veřejnost a vystupující z řad veřejnosti.
Jan Šinágl, 4.10.2012
Read more...