Povolil naprosto zbytečně vykácet zdravé, nikomu a ničemu překážející stromy! Druhá reportáž ČT už nebudila zdaleka takový dojem nezávislosti a snahy o odhalení pravých příčin, jako ta první ze dne 27.4.2012, ale v podstatě jen konstatuje, že vše bylo v pořádku…?! Nebylo, zákon byl jasně porušen, nemluvě o zdravém rozumu a dobrých mravech! Starosta tvrdí, že měl povolení? Ano, to lze opatřit vždy (i dodatečně, žijeme přece v Čechách), ale ne ke kácení, ale k rozhodnutí! To znamená, že mohl kácení povolit, ale že měl i možnost rozhodnout o zákazu kácení! Mimochodem udržoval i dobré vztahy s bývalým hejtmanem MUDr. Davidem Rathem.
Nedělám si žádné iluze o vzájemném propojení různých lidí či institucí, dopouštějících se porušování zákona a vzájemně se kryjících, místo aby konaly práci tak, jak ji za své peníze právem očekávají občané. Jednou tento čas musí skončit a zákon musí platit pro všechny a být dodržován všemi a ne ho přizpůsobovat mocným, bohatým a různým korupčníkům na různých místech a úřadech, na úkor v tomto případě bezbranné přírody. Jak může být v pořádku, aby jeden člověk rozhodl sám o takovém radikálním zásahu do přírody, navíc kdy není odborníkem a má či měl licenci na těžbu dřeva, tedy i možný střet zájmů?! Zkuste si doma sami bez povolení porazit vzrostlý zdravý strom a uvidíte, jak najednou všechny instituce pracují jak mají. Jeden strom dokáží zachránit, ale na alej si už netroufají, alespoň v Žebráku.
Starosta nechal bez povolení vykácet alej v Žebráku – ČT 27.4.2012
Žebrák přišel o 177 stromů, musely ustoupit protipovodňové zdi – ČT 23.7.2012
Mimochodem na dotaz JUDr. Petra Zemánka za občanské sdružení České Inspekci Životního Prostředí, nebylo dosud odpovězeno. Byl podán v době, kdy bylo ještě možné včas tomuto zločinu na přírodě zabránit. Také není bez zajímavostí, že ČT odpovídá za ČIŽP jako mluvčí paní Simona Cigánková, jež pracuje v oblasti vodních toků, či-li je svým způsobem ve střetu zájmů.
Nebezpečí povodní v Žebráku lze značně omezit vyčištěním koryta potoka a dodržováním všech dalších ochranných opatření, včetně včasného vypouštění rybníka a obnovy původních mokřadů. Zajímalo by mne jaké byly celkové škody na majetku občanů při povodních s porovnáním odhadovaných nákladů na „zabezpečení“ Stroupinského potoka ve výši tuším přes 20.000.000,-Kč?
Ohledně projektu a prováděných prací je také plno podivností, např. zmenšení průtoku koryta potoka pod mostem zvýšením jeho dna, nelogicky umístěnými ochrannými hrázemi v rozporu se zdravým rozumem - a to není zdaleka vše.
Samozřejmě budu aktivity žebráckých občanů, kterým není lhostejné v jakém prostředí žijí a nemyslí jen omezeně na ten „svůj dvorek“, podporovat. Smyslem života je budovat a chránit, ne likvidovat a zanechávat za sebou mravní spoušť a zničenou přírodu, která se nemůže bránit
Jan Šinágl, 29.7.2012
Komentáře
Někdy má člověk dokonce dojem, že to není jenom zlovůle, ale prostředek pomsty, jako tomu bylo v případě Ing. Jiřího Fialy a členů občanského sdružení K 213, kteří vlastními silami a prostředky vysázeli v okolí jeho bydliště cca 3,5 km alejí, tj. asi 900 sazenic stromků.
Během jeho několikaměsíční ho pobytu ve vězení využili jeho dočasné bezmoci se bránit, a celou alej kompletně zničili.
K jednání o tomto zločinu proti přírodě a lidem se Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje dodnes odmítá postavit čelem, natož jednat o náhradě vzniklé škody.
www.k213.cz/.../
Samotné firmy dnes přiznávají (nedávno odvysíláno v televizi), že "všimné" za státní zakázky bylo dříve normou 10% a nyní je již požadováno až do výše 30% ceny zakázky.
Takové všimné se přeci neodmítá.
Je velmi smutné, že zájmy jednotlivců jsou tak bezcitné k odkazu našich předků a že nejsme schopni přenechat dalším generacím vzrostlé a honosné stromy. Musíme si stále dokazovat, že právě my, dnešní generace, jsme nositeli pokroku a všeho nového čerstvého a ve své zdegenerovanost i dlouholetým působením jedné ideologie si myslíme, že jen my jsme ti nejlepší a vše co nám odkázali předkové je třeba odstranit a nahradit novým.
Je mi smutno z této degradace lidského myšlení.