Letní čas je doba dovolených! - Česká republika přitahuje mnohaslibnými nabídkami rekreačních oblastí. Někteří rekreanti se těší na krásnou krajinu, jiní se chtějí dozvědět něco o historii a kultuře naší země. Kdo chce dnes odcestovat informuje se často už předem na internetu o místě své dovolené. Vžil jsem se do pozice nic netušícího turisty a začal si prohlížet příslušné internetové portály: Dočetl jsem, že v České republice se dobře a rádo jí, pije pivo, kdy Praha nabízí pro turisty pestrý a bohatý kulturní program. To mohu jen potvrdit. Při dalším čtení, jsem byl skoro až ohromen nekonečnými seznamy památek a krás naší země: slavná lázeňská kultura a tradice, historie hornictví, kapucínské kláštery, staré kostely, historické památky, barokní městské kašny, mosty, atd. ... a žasnu, že slavný bylinný likér "Becherovka" a "Karlovarské oplatky" jsou typické, české produkty. Tuto působivou kulturní zemi, musíte prostě navštívit! Něco mne ale vrtá hlavou? Proč nejsou talentovaní čeští umělci jmenovitě uváděni? Tato skromnost vůbec neodpovídá naší mentalitě…
Při bližším zkoumání jsem se dozvěděl, že "Becherovka" a "Karlovarské oplatky" nejsou v žádném případě původně české výrobky, ale pocházejí z tradiční, bohaté receptury sudetoněmeckých rodin, kterým byl majetek vyvlastněn a které byly po válce vyhnáni ze svého staletého domova.
Tento informační nedostatek, ne-li podpod nebylo možné přehlédnout. Ale je skutečně třeba návštěvníkovi Česka tuto nejdůležitější součástí naší kulturní historie zamlčovat?:
Od 13. Století přicházelo mnoho Němců na území Čech, Moravy a Slezska. Od té doby významně přispívali ke kultuře a tradici naší země. Čechy se vyvinuly díky spolupráci Čechů a Němců, v nejdůležitější středoevropský kulturní prostor ve Svaté říši římské i pro německý národ. Do roku 1945 jich u nás žilo 3,5 milionů. Tyto skutečnosti a informace přece patří do každého informačního portálu!
Místo toho nalézám všeobecné formulace, jako například: "Česká republika je starobylá kulturní země, v níž se plně rozvinula hudba, umění a literatura."
Proč chybí stručná, vypovídající kronika let 1919 až 1945?
Ani slovo o anti-německém nacionalismu v letech 1919-1938, který měl tak ničivé důsledky a dopad pro naši zemi. Naproti tomu je období okupace bohatě vybaveno obrazy s podrobnými popisy, která představují jejich hlavní část. O vyhnání českých Němců a zločinech na nich spáchaných po II. světové válce lze nalézt ve většině jen bagatelizující fráze:
"Osvobození Rudou armádou na konci druhé světové války v roce 1945."
"Pokud jde o přesídlení německého obyvatelstva z Československa panovala všeobecná shoda a přesvědčení, že tato opatření byla nutná."
"Na konci druhé světové války, Češi opět převzali vládu v zemi. S pomocí tzv. Benešových dekretů byly např. i sudetští Němci vyhnáni ze země."
"Česká republika leží v srdci Evropy, což také znamená, že její historie nebyla zdaleka mírová. Byla předmětem sporů mezi Východem a Západem."
"První světová válka otevřela Čechům příležitost k národní nezávislosti. Masarykovi a Benešovi se podařilo pro ni získat spojence."
U jednoho portálu končí prezentace historických událostí dokonce už 5. května 1945.
Zde jsou jen některé příklady současných českých portálů pro německy hovořící:
http://www.myczechrepublic.com/de/geschichte-tschechien/geschichte-prag.html
http://www.czech.cz/de/Rund-um-CZ/Fakten-uber-CZ/Geschichte
http://www.traveling-world.de/l27c211/Tschechien/Geschichte/
http://www.kindernetz.de/infonetz/europa/tschechien/-/id=43808/nid=43808/did=48424/2ov9oq/index.html
http://www.tschechien-online.org/
http://www.mondino.de/tschechien/land_und_leute/
http://www.tschechien-online.org/modules.php?name=Reviews&req=showcontent&id=478
http://www.tabibito.de/tschechien/geschichte.html
http://www.czech-up.com/uebertschechien/geschichte/index.php
Zájemcům o Českou republiku by mělo být přece vysvětleno, proč vztah mezi Čechy a Němci je i dnes stále tak napjatý: K tomu patří i to, že při vzniku Československa v roce 1918, nebyl německý jazyk uznán jako druhý úřední jazyk, i když Němci fakticky měli stejná občanská práva jako Češi. Němci se proto poté již nemohli plně identifikovat s československým státem. To byl začátek konce staleté kultury ve středu Evropy. Rovné zacházení s Němci mohlo zabránit nacistické okupaci. Ke kompletní prezentaci patří i skutečnost, že prezident Beneš vydal po válce dekrety, které byly podkladem pro vyvlastnění a vyhnání německého obyvatelstva a které amnestovaly na nich spáchané zločiny. Jen na okraj, v Postupimské dohodě ze srpna 1945 byl zakotven požadavek pro „řádné a humánní" přesídlení, ale už při jejím podpisu bylo vyhnání z velké části dokončena a to nejkrutějším způsobem.
Na výše uvedených informačních portálech chybí i zmínky o významných osobnostech německého původu narozených Čechách v oblasti kultury a průmyslu, jako byli: Marie Ebner Eschenbach, Rainer Maria Rilke, Adalbert Stifter, Balthasar Neumann, Sigmund Freud, Gregor Mendel, Gustav Mahler, Christoph Willibald Gluck, Ferdinand Porsche a mnoho dalších.
S odpovídajícíámi informacemi a odkazy by tak dnes turisté mohli najít kdekoli v České republice stopy po kulturním dědictví českých Němců. Česká vláda se však snaží vynakládat značné usilí, aby tyto stopy vymazala. Tisíce německých vesnic si již příroda po 67 letech vzala nazpět. Jen pozorný turista najde ještě stopy po základech bývalých německých domácností. Mnozí Čechů je nositem německých jmen, která mají původ v tomto období.
Čtenář dostává pouze zavádějící informace, že Češi mají od roku 1919 samostatný stát, že jejich země byla obsazena v roce 1939 nacisty, že Češi trpí od roku 1942 a nacistického masakru v Lidicích nepřekonatelnou bolestí a utrpením, a že je v roce 1945 „osvobodili“ Američané a Rusové .
Jaký smysl má financování dlouholeté vzájemné spolupráce česko-německých historiků evropskými penězi, pokud její výsledky nejsou prakticky využívány!
Jan Šinágl, 28.6.2012
Milý pane Šinágle,
Musím Vaši činnost po čase opět ocenit. Dal jste si pečlivou nemalou práci a poukázal, jak jsou zahraniční turisté chybně o Vaší krásné zemi informování, zejména pokud jde o historická fakta. Vše německé je tak radikálně potlačováno, že i já jsem byl překvapen, holandským protestantským pastorem, který navštívil se svou ženou a dítětem můj osamělý a zdevastovaný sudetoněmecký domov, kde si užíval klidu a krásné přírody, jak mi řekl. Když jsem zastavil před domem se svým autem a se zájmem si ho prohlížel, přišel ke mně se slovy: "Mohu Vám nějak pomoci?", řekl jsem mu, že tento dům, upravený pro turisty, byla kdysi německá základní škola, jednotřídka, s bytem pro mého dědečka, který zde byl učitelem. V tomto domě se v roce 1910 narodila moje maminka. Tato škola byla obklopena německými domy, z nichž většina už zmizela. Tomu nemohl tento studovaný můž uvěřit, protože v prospektu si přečetl něco zcela jiného. Považoval jsem ho za slušného člověka, byl ještě velmi mladý a zřejmě nevěděl, že zde kdysi žili a měli svůj domov sudetští Němci.
Můj příspěvek smíte samozřejmě zveřejnit
Alois Hampel
P.S.
E-Mail 29.6.2012.J.Š.
Komentáře
Možná by pomohlo, kdybyste použil zřejmě obstojný intelekt k tomu, abyste argumentoval a případnou nepravdu uvedl na "správnou míru". Protože, jak říká komisař Ledvina v proslulém filmu "Adéla ještě nevečeřela "Líběj vodpustit". Odpovědět na otázku, zda měli Čechoslováci po válce právo soudit, odsoudit a pověsit K. H. Franka slovy "Podle věech prostudovaných pramenů byl Eduard Beneš válečný zločinec" je projev buďto chorého mozku, nebo totální zadubenosti (ono se to vzájemně nevylučuje, já vím). Chápu, že vaším osobním hrdinou byl patrně Emanuel Moravec, který se z českého (možná československéh o) vlastence zcela obrátil ve vlastence německého, většina Čechů ho ovšem, dle mého názoru oprávněně, považuje za prachobyčejného zrádce. Politika se "nehraje" fér jaksi už z principu, je zvláštní, kolik nechutností se posléze "provalí" i na velmi obdivované historické postavy (např. když Abraham Lincoln ovlivňoval výsledky voleb přesunem vojáků, kteří volili jeho do míst, kde by jinak poctivou cestou nezvítězil), Beneš byl pak vcelku standardním typem zákulisního hráče (jen nikdy neměl formát na to, stát se hlavou státu), T. G. Masaryk byl v evropském rámci v podstatě vysoko vyčnívající figura, byť je trochu obtížné odlišit, kde začíná dobře budovaná image a legenda.
Cituji Jan Šinagl:
Hádám, že jste si přál odpověď na svou otázku, nemohu poskytnout vyčerpávající, ale pokusím se.
Můžete se tedy rovněž sám zeptat autorů dotyčných stránek, proč vámi požadované údaje na svých stránkách nemají, ale schválně jsem se díval na vámi vedené sudetoněmecké stránky a marně jsem tam hledal sebemenší zmínku o pangermanismu vzmáhajícím se v 19. stol. mezi českými Němci a o jejich odporu vůči Badeniho jazykovým nařízením. Podobně tam nebylo ni slova o vraždění německých emigrantů v Československu, popírán počet příslušníků SOS zabitých teroristy z Freikorps. Zločiny, jichž se Freikorps dopouštěl na Češích nebyly nikdy potrestány, mimo jiné i díky Hitlerovo dekretu z roku 1939. Nějaké sebemenší dobré slovo o Češích jsem se ani nenamáhal hledat, neočekával jsem ho a nebyl jsem tedy nijak zklamán...
Dobrou otázkou je zde otázka po penězích - totiž, jestli jsou tyto stránky skutečně finančně zajišťovány z EU-nijních prostředků, nebo zda jde o soukromé či firemní peníze. V tom druhém případě je to holt právo provozovate či vlastníka, kdo si platí, tomu hraje muzika...
Zločiny Čechoslováků po válce dostatečně barvitě popisují sudetoněmecké weby, na kterých historie zpravidla začíná 8. nebo 9. května 1945, případně na stránkách provozovaných různými "stipendisty".